Edit MediaBank: Stanovisko ministra životního prostředí

Free text:

Redakčně zkrácený text dopisu, který zaslal ministr životního prostředí Libor Ambrozek hejtmanovi Plzeňského kraje. V návaznosti na Váš dopis z 12. 9. 2003, ve kterém se obracíte na poslance PČR s žádostí o věnování pozornosti problematice plošného odumírání šumavských lesů v důsledku šíření kůrovcové kalamity, uvádím: Přehled o vývoji kůrovcové kalamity na území Národního parku Šumava nejlépe vystihuje tabulka vpravo, kde jsou uvedeny údaje o těžbě dřevní hmoty kůrovcem napadených stromů v I. A II. zóně Národního parku Šumava od roku 1996. Z uvedeného přehledu vývoje kůrovcových těžeb vyplývá výrazná tendence snižování objemu dřevní hmoty napadené kůrovcem za uvedené období. Zároveň je nutno poznamenat, že v průběhu letošního roku, kdy v důsledku extrémních klimatických podmínek došlo v celé Evropě k výraznému nárůstu škod způsobených kůrovcem, tento trend na území NP Šumava zaznamenán nebyl. Naopak došlo k poklesu počtu napadených stromů, které bylo nutno vytěžit Tento zdánlivý paradox je výsledkem skutečnosti, kdy v průběhu zimního období let 2002–2003 bylo na území NP Šumava postiženo větrnou a sněhovou kalamitou a následně pak v jarních měsících nalétl kůrovec do polomových stromů. Včasnou asanací a zpracováním této kalamity se podařilo zredukovat populaci kůrovce na většině území NP Šumava do přirozeného stavu a odvrátit tak riziko jeho kalamitního přemnožení v roce 2004. V současnosti je zvýšený stav kůrovce na území parku pouze na dvou lokalitách, a to v příhraniční oblasti s bavorským národním parkem v lokalitě Prameny Vltavy a v lokalitě Trojmezná. V příštím roce je dle prognóz ministerstva zemědělství očekáván zvýšený výskyt kůrovce na řadě míst ČR. Národní park Šumava bude s největší pravděpodobností územím, kde budou naopak problémy s kůrovcem relativně malé ve srovnání s ostatním územím ČR. V současné době zahájilo naše ministerstvo projednávání návrhu nové strategie dalšího postupu péče o NP Šumava. Jednou ze zásad této péče je zabránit celoplošnému odumírání smrkových porostů při současném zabraňování šíření kůrovce mimo území NP Šumava, a to zejména důslednou kontrolou a asanací kůrovcových stromů v II. a III. zónách NP. Koncepce počítá i s vytvořením bezzásahových zón; postup v I. zónách bude nicméně odstupňován podle konkrétních podmínek a s preferencí nedestruktivních zásahů. O výše uvedených skutečnostech jsem též na požádání informoval výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ve svém dopise z října tohoto roku.

Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku

Storno