Z následujícího důvodu nemáte oprávnění upravit tuto stránku:
Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupině Corpus.
Free text:
Raději suchý les než kácení Kdyz si turisté na pramenech Vltavy mohli vybrat, zda by správci národního parku měli pokacet smrky napadené kůrovcem, nebo je raději nechat stát a odumrit, davali přednost druhé možnosti. Zjistila to anketa, kterou tam celé léto provadela Správa národního parku Šumava a Hnutí Duha. Hnutí Duha zároveň upozornilo, že mezi místními politiky a v tisku se siri falesne znení otázky, kterou respondenti dostáváli. Proto zvěřejnilo i kompletni text otázky včetně možnosti, že kterých si účastníci ankety vybirali. Tri ctrvtiny nechtějí kacet Výsledky ankety budou tento týden prezentovany na odborne konferenci v šumavském Srni. „Rozhodne“ nebo „spíše“ nekacet by doporučilo 78 % dotazaných. Naopak pro zásah bylo 16 % respondentu. Ankety se zúčastnilo 3 563 lidi. Vzorek tedy byl několikrát větší, než je zvykem ve standardnich sociologických výzkumech veřejného minení. Dotazovani provadeli praktikanti Jihočeské univerzity a dobrovolnici Hnutí Duha. Místní: možná kácet. Cizinci: v zadnem případě Lide, kteří bydli na Šumavě, dávají kácení přednost o něco casteji než turisté odjinud. Přesto i mezi místními lidmi mirne převažuje názor ponechat prameny Vltavy bez kácení (63 %). rozdíl v místě bydliste se ale už stira u lidi z Jihočeského (73 % by nekacelo) i Plzeňského kraje (81 %). Zahraniční návštěvníci téměř výhradně očekávaji ponecháni lokality bez kácení kůrovcem napadených stromu (91 %). „Výsledky ankety me neprekvapily. Je potesitelne, že stále více místních obyvatel a návštěvníku chape národní park jako svůj bez etiketnich svindlu. To se neda říci o některých regionálních politicich, kteří tolik přírodě nefandi,“ prohlásil ředitel správy Národního parku Šumava. Není nad osobni zkušenost „Anketa není sociologicky výzkum a její výsledky bychom neměli precenovat. Ale naznacuje, co převažna většina návštěvníku smysli o kácení kůrovcem napadených stromu v jednom zbytku pralesa. Asi je ovlivnila také skutečnost, že lidé přímo na místě viděli zbytek horského smrkového pralesa, po kůrovci uschle stojící stromy, polom i holiny, které v okolí vznikly kácením,“ řekl vedoucí programu Lesy Hnutí Duha Jaromír Bláha. Otázka v ankete se neskladala z jedné vety, jak se vicekrát objevilo v mediich, nýbrž ji tvoří šest odstavcu, které popisuji stanoviska obou stran sporu. Zpracoval ji sociolog Duhy Jaromír Němec. Výsledky ankety se tykaji pouze pramenů Vltavy - nikoli kompletního národního parku. Otázka v anketním listku se totiž dotazovala pouze na toto misto.
Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku
Storno