Edit MediaBank: Vyjádření k závěrům vědecké sekce NP Šumava

Free text:

Veronica 1999, 2 Uvnitř národních parků existovaly v okamžiku jejich zřízení četné rezervace a další chráněná území. Tato forma ochrany území je však v parcích nahrazena tzv. zonací: První zóna je vytvořena jako čistě přírodní, druhá zóna - oblast, kde se cílenými zásahy (nikoliv "hospodařením") urychlují přírodní procesy směřující k přírodním ekosystémům a zóna třetí, která slouží pro potřeby turistiky, rekreace a poznávání.Již při letmém srovnání je vidět, že u našich národních parků je zjevná nevyrovnanost v pojetí prvních zón: Pro srovnání. Šumava má 135 samostatných částí první zóny, Krkonoše 13 a Podyjí 1. Zejména ostrůvkovitost této zóny v NP Šumava je bezprecedentní. Také pokud jde o rozlohu první zóny: 13 %a, 12 % resp. 34 % je zřejmé, že je zde zjevný rozpor. První zóna Krkonoš a Šumavy připomíná spíše první zóny CHKO než NP. Naše CHKO mají první zónu tvořící 3,2 až 27 %, v průměru 12,5 %. Národní parky ve střední Evropě pak mají první zónu od 40 do 85 %, v průměru 52,4 %. Je mimo diskusi, že každý NP je originálem a je třeba k jeho managementu i zonaci přistupovat individuálně, ale pouze zonace NP Podyjí připomíná skutečně zonaci národního parku. Pro srovnání uvádím situaci v několika náhodně vybraných NP v okolních státech střední Evropy (viz tab.).Proč se o tom zmiňuji - vědecká rada jedná o prvních zónách a jejich managementu, ale nevyřešila důležitou předběžnou otázku - a to je, že první zóny jsou naprosto chybně vytyčeny. V informačním materiálu Národní park,, chráněná krajinná oblast Šumava, kterou vydala správa tohoto území v roce 1994 se praví: "...první zóna: Zahrnuje nejcennější a nejstabilnější území, které je ponecháno přirozenému vývoji bez ovlivňování člověkem." První zóna však byla fakticky vyčleněna pouze na základě lesní typologie a stavu lesa. Přitom z článku M. čihaře (1997) Ochrana přírody a management v povodí Vydry a Křemelné (NP Šumava) vyplývá celkem jednoznačně, že z hlediska vod-ních a mokřadních ekosystémů měla být zonace udělá zcela jinak"Pokud jde o moje osobní stanovisko k pěti bodům (doporučením) Vědecké sekce Rady NPŠ ze dne 11. 12. 1998 - tak toto se různí podle jednotlivých bodů:Bod 1. Souhlasím s tím, že je systémově správné, aby se v prvních zónách systémově zachoval bezzásahový režim. Musí však být nově vytyčena zonace.Bod 2. Nesouhlasím s výjimečným kácením a nedoporučuji sanaci napadených stromů, protože tato místa jsou tak daleko od hospodářských lesů, že je nemohou kůrovcem ohrožovat. Širší zájem ochrany přírody představuje "ponechání přirozenému vývoji bez ovlivňová-ní člověkem".Bod 3. Stejně jako u předchozího bodu zásadně nesouhlasím se zásahy, odporují všemu, co je známo o prvních zónách.Bod 4. Nesouhlasím. Bezzásahový režim musí být zachován absolutně všude v prvních zónach a v 80 % druhé zóny, protože jak vyplývá z předchozího -druhá zóna je de facto první zóna.Bod 5. Souhlasím s jednou výjimkou: pokud na druhé straně hranice je první zóna Bavorského NP není třeba dělat pufrační zónu.Na závěr bych chtěl uvést - dívat se na národní park pouze jako na les je chyba. Lýkožrout je stejně hodnotným organizmem z hlediska biodiverzity jako smrk. Park nebyl zřízen pro ochranu a moudré využívání lesních porostů, ale pro ochranu přírodních procesů. Stejně by bylo nevhodné likvidovat čápa bílého, protože žere chráněnou, kriticky ohroženou ropuchu krátkonohou.

Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku

Storno