Edit MediaBank: Začala válka s kůrovcem

Free text:

Lesníci v šumavském národním parku strikaji stromy chemikalii proti lýkožroutum České Žleby - lesník Jan Hakl si každé ráno na sebe obleka zelenou gumovou kombinezu, obouva těžké boty, přes hlavu přetahuje rousku a na žádá nasazuje postřikovac. Pak ho čeká několik hodin boje. Valka s kůrovcem na Šumavě. Je totiž jedním z více než čtyř set lesníků a brigadniku, kteří rozprasuji na vybrane kmeny stromu chemikalii zabijejici lýkožrouty. I včera cekala Jana Hakla stejna sichta, rozprasit na palouku nedaleko Českých Zlebu jasne zelenou chemikalii na ležící kmeny po orkánu Kyrill. Pod lesem si naplni z nádrže s už naredeným biocidem patnáctilitrovou nádrž rozprasovace a pak obchazi jeden kmen za druhým. Dnes to jde, ale v těch parnech to bylo utrpení, vypravi Hakl. Lesníci musí postřikat v okolí Českých Zlebu třicet tisíc kubíků dřeva z celkove 173 tisíc padlých. Podobne je tomu po celé Šumavě. V okolí Zlebu máme 40 lidi, kteří pracuji od půl pate ráno do obeda. Když je parno, tak si jdou odpocinout a pak strikaji znovu třeba do deviti do vecera, řekl referent pece o ekosystémy Jiří Vacek. Teď je ideální počasí. Když prsi, tak strikat biocidy nemůžeme, protože to umyje dest a zbytecne by se dostávály do pudy. Lidé teď narazi na lesniky s postřikovaci od Železné Rudy až po Lipno, uvedl náměstek ředitele správy parku Libor Hošek. Tisic litru chemie vydrzi na dva dny Plastove nádrže s chemii, které stojí na paloucich, kde lesníci stromy postřikuji, jsou na tisíc litru. To vydrzi zhruba na dva dny. výhodou je, že postřikovace mají kuzelove trysky, z nichž téměř nic neukapne na zem, a může se regulovat i síla rozprachu. Ve vyšších polohách už jsou i místa, kde by brouk do ctrnacti dnu vyletl, tvrdí Vacek. Na dukaz odlupuje kuru z jednoho kmenu. Na její spodni straně jsou vidět tradiční komurky a cesticky vyvrtane kůrovcem. Tady vidite, že chemie funguje. Tohle už je mrtvy brouk a jeho larvy, ukazuje Vacek. Návštěvníci šumavského parku se ptaji lesníků, co na stromy strikaji, proč jsou červene či zelené. Mnohdy se také dotazuji, zda jim nemůže chemie uškodit. Včera podobne otázky kladl petačtyřicetilety Jakub Bednar z Prahy. Jsme tu s detmi, a proto me to zajimalo, protože dite si klidne na strom může sahnout, řekl Bednar. Lesníci ale lidem vysvetluji, že chemikalie člověku neublizi, maximalne podrazdi pokozku. Doporucuji proto, aby si lidé myli ruce. místa, kde už dřevorubci stromy postřikali, oznaci také paskou se zákazem vstupu. Někdy jsou ale lidé nepoučitelni, pasky strhávají a chodí i tam, kde může hrozit třeba pad stromu, varuje Vacek.

Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku

Storno