http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=%C4%8C%C3%A1st_%C5%A0umavy_je_v%C3%BDrazn%C4%9B_zat%C3%AD%C5%BEena_imisemi 2026-05-15T01:00:10Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=%C4%8C%C3%A1st_%C5%A0umavy_je_v%C3%BDrazn%C4%9B_zat%C3%AD%C5%BEena_imisemi&diff=98479&oldid=prev 2015-09-13T10:30:19Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Část Šumavy je výrazně zatížena imisemi |Author=hs |Date=1995-11-18 |Source=Klatovský deník |Genre=tisk |Respondent= }}…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Část Šumavy je výrazně zatížena imisemi<br /> |Author=hs<br /> |Date=1995-11-18<br /> |Source=Klatovský deník<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Rozbor lesních porostů a půdy v oblasti Nýrská odhalil zajímavé skutečnosti ovlivněné i zdroji znečištění z Německa<br /> <br /> Klatovy – Nedostatek vápníku a nízká koncentrace fosforu se nepříznivě projevuje ve výživě lesních porostů v katastru Lesního hospodářského celku Nýrsko. Lesy jsou zatíženy imisemi síry a dusíku přímo i prostřednictvím kyselých depozic. Lesní půdy zde vykazují nadměrnou kyselost.<br /> <br /> Tyto skutečnosti vyplývají z rozboru a vyhodnocení výsledků analýz vzorků lesních půd a asimilačních orgánů lesních dřevin. Rozbor prováděl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský ve spolupráci s Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti ve Strnadech. O této skutečnosti jsme měli možnost hovořit s ing. Najmanem, ředitelem oblastního inspektorátu Lesů České republiky v Klatovech.<br /> <br /> Lesní hospodářský celek Nýrsko zahrnuje bývalé lesní správy Dešenice, Královský hvozd, Liščí a Klatovy. Půdní vzorky byly odebrány v prvním pololetí roku 1992. Nejjižnější částí jsou oblasti Šumavy a Novohradské Hory. Nejrozsáhlejší pak je Předhůří Šumavy a Novohradských hor a malá část Západočeské pahorkatiny.<br /> <br /> V rámci prováděného výzkumu byly zohledněny potřeby lesnické praxe. Provedený rozbor stanovil následující parametry půdních vzorků pro horizonty 0,2 až 0,7 a vzorky asimilačních orgánů.<br /> <br /> Vzhledem k hustšímu osídlení v oblasti Nýrska a Klatov a emisím z průmyslových podniků v těchto městech jsou předhůří i pahorkatina zatíženy imisemi. Na jejich výskytu se ovšem podle vyjádření odborníků podílejí i zdroje vyskytující se nejen na našem území, ale i v sousedním Německu. Význam mají sloučeniny síry a dusíku, a to jak v přímém vlivu, tak i kyselé depozice.<br /> <br /> Na celém kontrolovaném území převažují půdy kyselé. Ve čtyřech případech ze dvaadvaceti odebraných vzorků byla zjištěna dokonce extrémní kyselost. Z pohledu hlavních živin jde o půdy s nízkou zásobou přístupného fosforu. Vysoká je naopak zásoba draslíku. Stejně vysoké jsou koncentrace železa a hliníku v půdním roztoku a je pravděpodobný jejich toxický vliv na kořeny dřevin. Projevují se i změny ve stavech porostů. Silně exponované jsou polohy na Špičáku, kde hlavní vliv mají plynné sloučeniny síry z dálkového transportu. To se projevuje na asimilačních orgánech defoliací a vymizením citlivých lišejníků. Defoliace se projevuje pravděpodobně i vlivem ozónu i na jiných místech. Významným indikátorem poruchy výživy je výskyt žloutnutí porostů. Jedná se o takzvané „nové poškození lesů“ v oblasti Královského hvozdu. Nepříznivý stav je ve vyšších polohách v bukových porostech, který se projevuje změnou barvy listů a prosycháním. Ve výživě porostů se projevuje nedostatek vápníku a nízká koncentrace fosforu. To se může následně promítnout do zdravotního stavu porostů, postupnouztrátou vitality.</div>

Admin