http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=%C5%A0%C3%ADlen%C3%BD_experiment_bezz%C3%A1sadovosti 2026-05-16T14:55:27Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=%C5%A0%C3%ADlen%C3%BD_experiment_bezz%C3%A1sadovosti&diff=101298&oldid=prev 2015-09-13T10:44:11Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Šílený experiment bezzásadovosti |Author=Jiří Zíka |Date=2009-10-03 |Source=lidovky.cz |Genre=internet |Respondent= }} Ad…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Šílený experiment bezzásadovosti<br /> |Author=Jiří Zíka<br /> |Date=2009-10-03<br /> |Source=lidovky.cz<br /> |Genre=internet<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Ad LN 7.9.: Kůrovec už stál 32 miliard, tvrdí Miloš Zeman<br /> <br /> Dávám autorovi za pravdu, že pokud si naši politici něčeho povšimnou, není zájem o přírodu na prvním místě. Nicméně je mimo diskuzi, že tentokrát mají velkou pravdu. Sám v lesnictví pracuji od svých šestnácti let, celkem 59 let praxe a mám poněkud více zkušeností než dnešní „panelákoví ochránci přírody“. Pokusím se proto o velmi stručnou rekapitulaci toho, co jsem skutečně prožil.<br /> <br /> V roce 1950 strana a vláda rozhodla, že nemám třídní původ, abych mohl studovat a tak jsem se stal lesním dělníkem, později učněm v lesnickém učilišti. Tam nám bylo řečeno, že ti nejlepší budou moci studovat a tak jsem se snažil. Třem z nás učňů se podařilo mít samé jedničky, ale nikdo z nás studovat nesměl, tehdy k tomu musely být jiné předpoklady. Proto jsem studoval dálkově při zaměstnání. V padesátých letech byly lesy převážně velmi čisté a veškeré vytěžené, jehličnaté dříví se odkorňovalo. Následkem mimořádně suchého roku1947 se začal objevovat kůrovec. Dříví z napadených stromů se odkorňovalo na plachty a kůra se pálila. V roce 1960 byl změněn dosavadní „kapitalistický“ lesní zákon, který říkal, že v lese se má těžit jen tolik dříví, kolik činí roční přírůst. Změnou lesního zákona se těžba dřeva přizpůsobuje státnímu plánu rozvoje národního hospodářství a národní hospodářství potřebovalo více než byl roční přírůst. Tento rozdíl soudruzi nahradili drahou výsadbou topolů, které rostly rychleji, než dosavadní lesy, jenomže jejich dřevo nebylo k ničemu. Protože jsme se tehdy učili od Sovětského svazu, jela delegace našich soudruhů do SSSR a s překvapením zjistila, že v pralesích se těží a ve stepích se zalesňuje. Ihned byli naši lesníci rozděleni na těžební a pěstební a vznikl neuvěřitelný zmatek, že ho i strana a vláda musela zrušit. Vyšší těžby se staly běžnými, ale vytěžené plochy se vždy zalesnily. Zmizela ale čistota lesa a odkorňování jehličnatého dříví. Dalo by se o té době mnoho vyprávět, ale slíbil jsem být stručný, nicméně jednu vzpomínku uvedu. Když jsem byl v lesnickém učilišti, káceli jsme pásy podle státní hranice, aby k nám nemohli diverzanti. A abychom my neutekli k diverzantům, hlídali nás příslušníci pohraniční stráže se samopaly. Jedna skupina našla předvolební leták ze Západního Německa. Byl to balonek s nápisem SPD (Sozial Partei Deutschland), který nesl propagační letáky v němčině. Náš oficiální název byl Středisko pracujícího dorostu v lesnictví – zkratka SPD. Vedoucí, který byl na výši politicky, nikoliv však odborně a jazykově, rozhodl, že to je v rámci družby se soudruhy z NDR pozdrav od nich. Tento balonek byl s úctou uložen na politický „oltář“ s bustami Stalina, Fučíka apod. Zažili jsme hodně legrace, než na to soudruh vedoucí přišel.<br /> <br /> Po (bohužel příliš) Sametové revoluci, byly lesy opět postiženy reorganizací. Československé státní lesy byly nahrazeny Lesy České republiky a lesníci byli opět rozděleni, tentokráte na zaměstnance LČR a akciových společností. Zatímco za socialismu bylo Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo lesního a vodního hospodářství, dnes do lesnictví mluví ministerstva dvě: Ministerstvo zemědělství s úsekem lesního hospodářství a Ministerstvo životního prostředí. Zatímco Ministerstvo zemědělství se řídí platným lesním zákonem, který říká jasně co se má v lesích sázet podle hospodářských souborů, Ministerstvo životního prostředí se spokojí tím, že v lese něco zeleného roste. Nicméně inspekce tohoto ministerstva kontroluje výskyt kůrovce a za každý nezpracovaný kůrovcový strom ukládá majiteli lesa pokutu. Totéž ministerstvo, ale na Šumavě podporuje velkochov kůrovce a snaží se vytvořit umělý prales z hospodářského lesa, který vysázeli lidé, ještě k tomu z nepůvodních sazenic. Zpralesněním hospodářského lesa vzniká jednak materiální škoda, kdy se obrovské množství stromů nechá zničit kůrovcem a potom shnije. Navíc se nyní jedná o finanční náhradě majitelům lesů za naší státní hranicí, za poškození lesů kůrovcem od nás. To vše zaplatíme my všichni z našich daní. V době kdy se mluví o krizi a na nic nejsou peníze, my necháváme kvalitní lesy zničit a jsme takový frajeři, že zatímco Německá spolková republika s výměrou 248271 km2, má národní park Bavorský les na ploše 130 km2, Česká republika s výměrou 78867 km2, má Národní park Šumava na ploše 680 km2! Mimo škody materiální, vzniká škoda estetická – návštěvník zeleného lesa má jiný estetický zážitek, než návštěvník mrtvého lesa. Přirozené zmlazení smrku nenahradí přírodě blízký smíšený les. Stejně jako mi vadili svazáčtí neodborníci, kteří nadávali lesníkům v padesátých letech, vadí mi dnešní neodborníci, kteří kritizují lesníky a co je zajímavé, jak jsou jejich projevy podobné. Strávil jsem v lesním provozu celý život, začínal jsem, když lesy byly zdravé a čisté a končím v době, kdy jsou ohroženy kůrovcem a privatizací. Pokud jde o Vojenské lesy není třeba ironizovat, byly založeny v roce 1928 a nebyly nyní postiženy změnami jako Lesy České republiky. Jejich péči o Šumavu bych velmi doporučoval, aby šílený experiment bezzásahovosti byl zrušen a aby se s národním majetkem opět řádně nakládalo.<br /> <br /> Ing. Jiří Zíka, lesník</div>

Admin