http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=%C5%A0umava%3A_%C5%98%C3%ADkaj%C3%AD%2C_%C5%BEe_je_nutn%C3%A9_diskutovat... 2026-05-15T01:50:25Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=%C5%A0umava:_%C5%98%C3%ADkaj%C3%AD,_%C5%BEe_je_nutn%C3%A9_diskutovat...&diff=99932&oldid=prev 2015-09-13T10:37:08Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Šumava: Říkají, že je nutné diskutovat... |Author=František Nykles |Date=2010-05-07 |Source=neviditelnypes.cz |Genre=inter…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Šumava: Říkají, že je nutné diskutovat...<br /> |Author=František Nykles<br /> |Date=2010-05-07<br /> |Source=neviditelnypes.cz<br /> |Genre=internet<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Přečetl jsem si článek paní doktorky Markové Zelená politika na Šumavě (NP , 8.04.2010) a dovolím si jej, v rámci diskuze o Šumavě, doplnit o některé podrobnosti.<br /> <br /> Dokument „Strategie dalšího postupu ministerstva životního prostředí ve věci řešení koncepce ochrany přírody a krajiny v NP Šumava“, o kterém paní Marková mj. píše, vznikal již v roce 2003 pod pracovním názvem ”Strategie pro NP Šumava – MŽP”. Ke zpracování byli přizváni i dva zástupci šumavských obcí. Tato taktika byla později velice úspěšně medialisována, a to bez ohledu na to, zda nejzávažnější připomínky zástupců obcí byly respektovány a do materiálu zapracovány či nikoliv. Nakonec použitá taktika je úspěšná i v současné době. Přesto je nutné konstatovat, že materiál, který měl určovat ”směr k naplnění poslání NP Šumava”, byl zpracován přehledně a srozumitelně a vytýčil k řešení řadu potřebných a naléhavých cílů. V materiálu byly obsaženy i úkoly vyplývající z připomínek a doporučení tzv. Mise IUCN (Světového svazu ochrany přírody), uskutečněné na základě vyzvání nevládních neziskových organizací. Poslání této mise bylo velice poučné, a proto se o ní krátce zmíním. I přesto, že její dva členové, Švýcar Pierre Galland a Slovinec Martin Solar, byli v národním parku pouze několik dní (22.–25. září 2002), velice rychle se v situaci na Šumavě zorientovali. Smutné je, že jejich závěry, shrnuté do pěti doporučení, nebyly s výjimkou bezzásahosti dodnes respektovány. Důležité bylo i konstatování, že možnost kalamity v důsledku kůrovce byla vědci i ochránci přírody zcela přehlížena. Také bylo uvedeno, že někteří z vědců to uznali a byli ochotni přehodnotit svá předchozí doporučení – např. bezzásahovou politiku a její dopad na komerční lesy, změnu mesoklimatu a vodního režimu. Tento obrat v postojích považovaly nevládní,neziskové organizace za zradu (citováno přesně).<br /> <br /> Již v roce 2003 bylo ve vznikajícím strategickém materiálu o Šumavě uvedeno, že je nutné diskutovat o tom, zda NP Šumava je správně zařazen do kategorie NP kategorie II., bylo také uvedeno, že je nutné změnit způsob jmenování členů Rady NP, že je nezbytné řešit dlouhodobé i krátkodobé cíle koncepce péče o lesní ekosystémy, že je třeba definovat trvale udržitelný rozvoj obcí a jejich postavení v NP, že je třeba uzákonit kompenzace za újmy, které vznikají obcím z titulu přísnějšího hospodaření na území parku. Zdůrazněna byla také potřeba zákona o NP Šumava, potřeba široké odborné diskuze o způsobu péče o lesní ekosystémy, potřeba aktivní komunikace s místními obyvateli a nutnost řešení dalších úkolů. Pro úplnost je třeba doplnit, že z původních pěti pracovníků Správy NP Šumava, spolutvůrců dokumentu a oficielních konzultantů, nezůstal ve svojí převážně vedoucí funkci ani jeden pracovník. Pokud od Správy neodešli, byli převážně pověřeni prací na úrovni referentů.<br /> <br /> Postupem času byly některé úkoly z dokumentu operativně vyjmuty (např. potřeba dlouhodobých cílů) a jiné doplněny, většina úkolů však zůstala a materiálu byl dán vznešený, pro media zajímavější název „O Šumavě společně&quot;. Mezi doplněnými úkoly byla i potřeba zpracování analýzy stavu NP od r. 1991 do r. 2004 (stála téměř milion korun, byla na základě recenzí přepracovávána a nikdy nebyla zveřejněna), doplněna byla také potřeba zadání modelové analýzy možných rizik v péči o území parku (i když byla zadána, byla pozastavena z důvodů nepřijatelnosti některých výstupů).<br /> <br /> Přepracovaný dokument byl zaslán v závěru roku 2004 obcím k připomínkám. Zaslané připomínky nebyly ze strany parku vypořádány, což však Správě NPŠ nebránilo svolat 1. února 2005 jednání o tzv. společném projednání tohoto dokumentu. O dokumentu nebylo hlasováno a z jednání nebyl pořizován zápis. V pozdějším záznamu, který sepsalo MŽP, byl již dokument ”O Šumavě společně” nazván schváleným. V záznamu neopomnělo MŽP připomenout, že cílem je dosáhnout na Šumavě 50 % území v tzv. bezzásahové zóně, kde budou ekosystémy ponechány samovolnému vývoji.<br /> <br /> To byla posldední zmínka o dokumentu, který měl v záhlaví uveden jako strategický cíl uchovat a zlepšit přírodní hodnoty, zajistit plnohodnotný život místních obyvatel a otevřít národní park návštěvníkům. Dokument se zpracovával a projednával téměř dva roky a Ministerstvo životního prostředí a Správa národního parku si v něm uložily 32 úkolů. Z těchto úkolů nebyl splněn ani jediný a dokument přesto splnil svoje laciné a účelové mediální poslání příkladu vstřícné spolupráce orgánů životního prostředí se šumavskými obcemi.<br /> <br /> Svým článkem jsem chtěl ukázat na systém práce vedení Správy NP Šumava, který je postaven na slibech obsažených ve spásonosných dokumentech a kdy koncepce péče o Šumavu se mění podle momentální situace a podle složení vedení organizace.</div>

Admin