http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=%C5%A0umava%3A_Obelisk_pro_aktivisty_I. 2026-05-15T15:03:27Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=%C5%A0umava:_Obelisk_pro_aktivisty_I.&diff=101070&oldid=prev 2015-09-13T10:43:01Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Šumava: Obelisk pro aktivisty I. |Author=Ivan Brezina |Date=2009-09-01 |Source=neviditelnypes.cz |Genre=internet |Respondent= }}…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Šumava: Obelisk pro aktivisty I.<br /> |Author=Ivan Brezina<br /> |Date=2009-09-01<br /> |Source=neviditelnypes.cz<br /> |Genre=internet<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> V národním parku Šumava je kůrovcová pandemie. Do pěti let tu nejspíš nezůstanou žádné zelené stromy. Shodlo se na tom dvanáct expertů, které do lesů vyslal jihočeský hejtman Zimola. Jediný, kdo o tom neví, je ministr životního prostředí Miko, který za park zodpovídá. „Neslyšel jsem nic, co by mi zavdávalo důvod uvažovat o nějaké abnormální situaci,“ prohlásil.<br /> <br /> Existují jen dvě možnosti: buď mu jeho podřízení zatajují fakta, nebo Miko prostě lže. V interním zápisu z porady vedení parku ze 4. srpna se totiž doslova říká: „Současná výše kůrovcových těžeb v parku je alarmující... Bude-li v následujícím období pokračovat gradace populací lýkožrouta smrkového ve stejném rozsahu jako doposud, může v nejohroženějších územích naplnit parametry živelné události“. Průšvih tedy uznávají už i ti, kdo ho svou nečinností zavinili.<br /> <br /> Pokud se o situaci na Šumavě zajímáte delší dobu, Mikovo překrucování reality vás nepřekvapí. Podivnou hru hráli už jeho předchůdci Ambrozek a Bursík. První na žádost Hnutí Duha vyházel z vedení parku lesnické odborníky v čele s Ivanem Žlábkem a dosadil místo nich zastánce ideologického hesla „Nech brouka žít“. Druhý v bizarním experimentu s nezasahováním proti škůdci pokračoval i za cenu porušování zákonů. Oba ministři celá léta tvrdili, že se nic neděje. Příroda si prý pomůže sama. To samé dnes tvrdošíjně opakuje i Miko, muž, který pro mrtvé stromy nevidí suchý les.<br /> <br /> Hejtman Zimola se na Šumavě chystá svolat kalamitní štáb a vyhlásit stav nebezpečí. Umožnilo by mu to proti kůrovci zasahovat i přes odpor ministerstva a vedení parku. Pokud nemá Šumava uschnout, nemá Zimola jinou volbu. S milovníky škůdce totiž v minulosti nehnulo vůbec nic. Žaloby, které na Bursíka podali šumavští starostové, protesty hejtmanů, kritika prezidenta Klause i bývalého premiéra Zemana, žádost dvaceti senátorů o projednání umírajících lesů ve vládě, deset tisíc podpisů pod peticí Zachraňme Šumavu... Vlastníky zelené Pravdy žádná fakta nezajímala. Prostě se rozhodli přírodu „ochránit“ před lidskými zásahy i za cenu, že z ní nezůstane kámen na kameni.<br /> <br /> Jde o klasický etiketní podvod: park, který má podle zákona aktivně „zachovávat a zlepšovat přírodní poměry“, je svou pasivitou ničí. Znovu se tak ukazuje, že největšími škůdci přírody jsou její fanatičtí ochránci. Propagátoři bezzásahovosti až donedávna rádi používali příměr k „úchvatnému divadlu přírody“. Dnes už víme, že to byl stejně bizarní a škodlivý nesmysl, jako kdyby při požáru Národního divadla čumilové bránili hasičům stříkat vodu, aby se nezmáčely koberce.<br /> <br /> Podle člena kůrovcové komise Josefa Vovesného je dnešní pandemie srovnatelná s velkou kůrovcovou kalamitou, která na konci 19. století navždy změnila tvář Šumavy. Způsobily ji vichřice v letech 1868 a 1870. Kdo se zapíše do historie jako viník kalamity 2009?<br /> <br /> Na konci 90. let kůrovec napadl jeden z největších přírodě blízkých porostů v Česku – prales na Trojmezné. V květnu 1999 tehdejší ministr Kužvart rozhodl o ozdravném kácení. Mělo jít o o chirurgicky čistý řez, při němž by padlo jen asi tisíc stromů. Jejich kůra by byla oloupána, aby se z ní brouk nešířil, a kmeny ponechány na místě. Cílem zásahu bylo zpomalit nepřirozeně rychlý rozpad ekosystému a umožnit pomalou a přirozenou obnovu porostů.<br /> <br /> Záchraně pralesa na Trojmezné ale násilnou blokádou zabránili ekologičtí aktivisté. Přivazovali se k napadeným stromům a přemalovávali značení, aby pak mohli lesníky skandalizovat, že místo nich kácejí zdravé. Blokádu oficiálně svolalo několik vědců a pořádalo ji Hnutí Duha. Kvůli hrozbě vysoké pokuty se k ní ale oficiálně nehlásilo. Zbaběle se schovalo za anonymní „občanskou společnost“ a odmítlo přijmout důsledky svých činů.<br /> <br /> Soudní znalec Vicena spočítal, že blokáda způsobila životnímu prostředí škody ve výši patnácti milionů korun. Policie proto začala zadržené aktivisty vyšetřovat. Hnutí Duha si ale objednalo „trucposudek“ u soudního znalce Mojmíra Vlašína, který dospěl k závěru, že škoda je nulová. Mělo to ale drobnou chybičku: Vlašín byl zároveň jedním ze svolavatelů blokády a jejím tiskovým mluvčím. Podle brněnského soudu se tím dopustil „hrubého porušení povinností znalce“. Česky řečeno šlo o střet zájmů jako Brno – aby Vlašín ochránil své soukmenovce před trestem, nestyděl se napsat zaujatý (a tedy zfalšovaný) posudek na svou vlastní akci. Je to „otevřený občanský postoj“, nebo trapná podvodná fraška? A to se později Vlašín dokonce nestyděl kandidovat na senátora...<br /> <br /> „Než aby se kácelo, to ať park raději není,“ říkali aktivisté. Na jejich slova rychle došlo. Z každého napadeného stromu na Trojmezné se totiž kůrovec rozšířil na deset zdravých. Už rok po blokádě bylo v pralese dvakrát víc napadených stromů. Loni jich uschlo sto tisíc a dnes je Trojmezná kompletně suchá. Plný rozsah tragédie si člověk nejlépe uvědomí, když porovná fotografie lesů kolem Plešného jezera v roce 2006 a v roce 2009: foto viz: http://neviditelnypes.lidovky.cz/sumava-obelisk-pro-aktivisty-i-dm1-/p_spolecnost.asp?c=A090831_171650_p_spolecnost_wag<br /> <br /> V první zóně Trojmezná odumřelo asi 500 hektarů lesa, v okolních 2. zónách 1000 hektarů. Až 400 let staré stromy přežily schwarzenberské lesníky i komunisty, ale nepřežily militantní propagátory &quot;přírodních procesů&quot; za každou cenu. Viníci si zřejmě rychle uvědomili, jakou škodu způsobili. Když jsem v létě 2001 zavolal jednomu ze svolavatelů blokády Igoru Míchalovi, sekl mi s telefonem. S novináři se prý nebaví…</div>

Admin