http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=%C5%A0umava%3A_ch%C3%A1traj%C3%ADc%C3%AD_objekty_se_m%C4%9Bn%C3%AD 2026-05-14T20:28:59Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=%C5%A0umava:_ch%C3%A1traj%C3%ADc%C3%AD_objekty_se_m%C4%9Bn%C3%AD&diff=103922&oldid=prev 2017-06-18T20:44:04Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Šumava: chátrající objekty se mění |Author=Václav Koblenc, |Date=2005/11/28 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk }} Z b…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Šumava: chátrající objekty se mění<br /> |Author=Václav Koblenc,<br /> |Date=2005/11/28<br /> |Source=Mladá fronta Dnes<br /> |Genre=tisk<br /> }}<br /> Z bývalých areálů pohraniční stráže dnes vznikají turistická a zábavní centra<br /> <br /> JIŽNÍ ČECHY DNES<br /> <br /> Téma<br /> <br /> Šumava - Několik milionů lidí každoročně navštíví šumavský národní park. Za hluboké totality ovšem tato místa chránily vysoký plot, ostnatý drát a ozbrojení pohraničníci. Do míst, která dnes patří mezi nejnavštěvovanější, nesměl nikdo vkročit. Roty pohraniční stráže využívaly mnoho objektů. Některé z nich dnes chátrají, z jiných rostou turistická a zábavní centra.<br /> <br /> Jeden ze zátarasů s ostnatým drátem začínal kilometr za Kvildou a dnes turisticky atraktivní Prameny Vltavy byly nepřístupné. „Byla tam takzvaná špačkárna, posed pohraniční stráže. Vstup do pásma se vydával jen na povolení a musel o něm vědět minimálně velitel roty. Do pásem chodilo pracovat dost dřevařů,“ vzpomíná šestapadesátiletý šéf infocentra Prachatic Zdeněk Přibyl.<br /> <br /> S partou se k pomníčku u Pramenů Vltavy vypravil začátkem listopadu 1989. Kdysi tam byla chata klubu československých turistů, v níž byli za války vězněni ruští zajatci.<br /> <br /> „Proto tam stál pomníček. Dnes už to místo ale vypadá úplně jinak,“ dodává.<br /> <br /> Do zapovězených území se často dostal dnes devětasedmdesátiletý Ivo Vicena z Volar. Pracoval u Vojenských lesů, které se rozprostíraly od Stožce po Chvalšiny. Propustku dostával od policie či pohraničníků.<br /> <br /> „Hlídali nás i se psy a dost komplikovali práci. Potřebovali jsme třeba dostat do prostoru za dráty 50 lidí a oni jich pustili jen 20. Taky se tehdy nikomu nelíbilo, že jsem psal o tom, jak to v lesích vypadá. Třeba když přišly polomy, že lesy potřebují pomoc, aby se nerozmnožil kůrovec,“ říká.<br /> <br /> Schwarzenberský kanál dnes láká turisty<br /> <br /> Vpásmu za ostnatým drátem se nacházelo také téměř 98 procent území Schwarzenberského plavebního kanálu, dalšího z turistických lákadel dneška. Kromě úseku na Jeleních Vrších byl nepřístupný.<br /> <br /> Do pásma se smělo jen na povolení<br /> <br /> V 50. letech vzniklo první pásmo s dráty o vysokém napětí až šest tisíc voltů. Později se posunuly do vnitrozemí a nahradily je ploty se signálním proudem z dvouvrstvého ostnatého drátu. „Když se vrstvy sepnuly, ukázalo se to na centrále. Rychle přijela hlídka pohraničníků a stíhala narušitele,“ říká správce toků Lesů České republiky šestapadesátiletý Hynek Hladík.<br /> <br /> Na lesním závodě, kde tehdy pracoval, existovaly propustky čtyř stupňů. První byl pouze za hraniční tabulky, druhý s doprovodem. „Nebyla to ale žádná hezká slečna, nýbrž důstojník nebo dva vojáci. Třetí dostávali lesní dělníci a pak byl výjimečný, samostatný vstup. To měl třeba soudruh ředitel,“ upřesnil.<br /> <br /> Vhraničním pásmu platil zákaz vstupovat do kontaktu s osobami druhého státu. „Potkal jsem turisty, každý řekl Grüss Gott a já správně neměl vůbec odpovědět. Bylo to dotažené do absurdit,“ vzpomíná a líčí příběh traktoristy, který zapadl na louce u hranic. Ze statku na druhé straně mu hodili řetězy a on jim z vděku druhý den nechal na patníku pivo. „Pochlubil se tím v hospodě a den nato o propustku přišel.“<br /> <br /> Pásmo, kam se na Šumavě nesmělo, bylo široké od dvou metrů do 10 kilometrů. Dva metry to byly na hřbitově v Českých Velenicích, kde dráty vedly po hřbitovní zdi a za ní už byla hranice, těsně u zdi stála strážní věž. Nejširší místo pak bylo v oblasti Novohradských hor, kde dráty začínaly u Leopoldova a vedly k Pohoří. „První dráty šly i přes nejstarší přírodní rezervaci v Evropě -Žofínský prales. Ani taková přírodní památka jim nebyla svatá,“ dodal.<br /> <br /> Lidé se nedostali ani na pravý břeh Lipna<br /> <br /> Uzavřena byla i větší část pravého břehu Lipna. Pásmo začínalo u Frýdavy a Svatého Tomáše, rota v Kyselově měla motorové čluny a na poloostrově proti Dolní Vltavici byla radarová stanice.<br /> <br /> A co dnes po pohraniční stráži zbylo? Podobný obludný vojenský komplex betonových staveb s věží k protivzdušné obraně státu, jako vyrostl v 60. letech na Poledníku u Prášil v západních Čechách, v jihočeské části Šumavy nestál. Od Kvildy až po Boletice byly ale rozsety četné objekty rot.<br /> <br /> Na Kvildě byl celý prapor. „Tamní objekt dnes chátrá, nevyužívá se od roku 1992. Spousta těch budov není využita a přitom to byly obrovské investice. Je ale pravda, že vznikaly speciálně jako kasárna a teď se musejí složitě přestavovat,“ říká starosta Modravy Antonín Schubert.<br /> <br /> Objekt pro sto vojáků v Borových Ladách pohraniční policie, stejně jako objekty ve Stožci či Strážném, dodnes využívá. Obec ale požádala ministerstvo vnitra, aby na ni budovu převedlo. „Máme s ní své plány, je atraktivní, ale víc neprozradím, mohl by nás předejít někdo jiný,“ říká starostka Stanislava Barantálová. Tvrdí, že po odchodu armády v obcích chybí tržní síla, což jim ublížilo. „Jinak se moc nezměnilo, hodně velitelů tu zůstalo u policie nebo podnikají.“<br /> <br /> Bývalá celnice se změní v turistické infocentrum<br /> <br /> Z objektu v Českých Žlebech je vzdělávací středisko Střední průmyslové školy v Čáslavi, jezdí tam školy v přírodě, pořádají se i oslavy Silvestra. „Žádné hogo fogo, ale slouží dobře,“ říká starostka Zdeňka Lelková. Nastínila i plány s českou částí bývalé celnice v Novém Údolí. Má tam vyrůst infocentrum, kde by se lidé mohli schovat před deštěm a občerstvit se.<br /> <br /> O nabídce pro turisty přemýšlejí v Nové Peci. Jejich objekt patří k nejstarším, v 70. letech ho armáda přestavěla z bývalého hotelu. Tříhektarový areál leží u Schwarzenberského kanálu, navíc kousek nad ním je sjezdovka Hochficht. Obec areál od loňska vlastní. „Je to strategický bod z hlediska rozvoje cestovního ruchu. Sjezdové lyžování by přineslo nový rozměr turistice. Propojení s rakouským areálem zatím ale brání správa národního parku, jehož území by to protínalo,“ říká zastupitel Pavel Štětina.<br /> <br /> Více než sto lidí by se po přestavbě mohlo vejít také do relaxačního centra v objektu po pohraničnících v Horní Plané. Areál z roku 1977 o celkové rozloze 22,5 hektaru tak nabídne vířivky i masáže. „Takové pololázně. Poblíž máme navíc lyžařské středisko Schöneben, což je výhoda,“ řekl starosta Jiří Hůlka.<br /> <br /> Osudy některých objektů pohraniční stráže<br /> <br /> Borová Lada, Stožec, Strážný: využívá je policie<br /> České Žleby: vzdělávací středisko, školy v přírodě<br /> Horní Planá: obec chce vybudovat relaxační centrum<br /> Kvilda: objekt chátrá<br /> Nová Pec: obec chce vybudovat turistické centrum<br /> Žďárek: objekt zbourán<br /> <br /> PŘED ŠESTNÁCTI LETY. Sedmého listopadu 1989 stáli u příležitosti Velké říjnové socialistické revoluce čestnou stráž u Pramenů Vltavy na Prachaticku pohraničníci z Kvildy. Pomník, který ležel dříve pro turisty v nepřístupném pásmu, je věnován sovětským válečným zajatcům.</div>

Michal Horejsi