http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=%C5%A0umava%3A_lid%C3%A9_rad%C4%9Bji_jezd%C3%AD_do_Bavor 2026-05-15T08:58:02Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=%C5%A0umava:_lid%C3%A9_rad%C4%9Bji_jezd%C3%AD_do_Bavor&diff=97137&oldid=prev 2015-09-13T10:24:19Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Šumava: lidé raději jezdí do Bavor |Author=Marek Kerles |Date=2004-06-21 |Source=Lidové noviny |Genre=tisk |Respondent= }}…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Šumava: lidé raději jezdí do Bavor<br /> |Author=Marek Kerles<br /> |Date=2004-06-21<br /> |Source=Lidové noviny<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Životní prostředí a ekologie<br /> <br /> Bavorský les překonává v návštěvnosti sousední Šumavu. Místní žehrají na přísné ministerstvo<br /> <br /> Třikrát více turistů než na Šumavu zamířilo loni do sousedního Bavorského lesa. Tedy v přepočtu na jejich celkovou plochu, protože Šumava je dvaapůlkrát větší. Správa šumavského parku se přitom se starosty některých pošumavských obcí zásadně rozchází v názoru, jak by se mohla návštěvnost Šumavy zvýšit.<br /> <br /> Vimperk – Divoká příroda se do budoucna sama o sobě může stát tím největším turistickým tahákem. Tvrdí to alespoň jak ekologičtí aktivisté, tak vedení Správy národního parku Šumava. Sousední národní park Bavorský les, v němž se dlouhodobě nesmí kácet ani kůrovcem zasažené stromy a příroda zůstává bez jakéhokoli zásahu člověka, se totiž loni stal jedním z největších turistických lákadel Dolního Bavorska. Přísně chráněné, bezzásahové území o rozloze 24 000 hektarů navštívilo celkem jeden a půl milionu turistů, což je dvakrát více než před pěti lety. Sousední šumavský park, který je takřka třikrát větší, se musel přitom spokojit „s jen dvoumilionovou“ návštěvností. A to i přesto, že turistické služby na Šumavě jsou mnohem levnější než v Bavorsku.<br /> <br /> „Bavoři zkrátka umějí divokou přírodu lépe prodat,“ tvrdí Jaromír Bláha z ekologického hnutí Duha. V parku podle něj mimo jiné vznikla řada turistických informačních center, v nichž průvodci lidem vysvětlují, jaké přírodní zajímavosti mohou vidět, a sami navíc skupiny turistů provázejí.<br /> <br /> „V civilizované Evropě je dnes už jen málo takových ryze přírodních území, a lidé proto mají o jejich prohlídku stále větší zájem,“ tvrdí mluvčí Správy národního parku Šumava Radovan Holub.<br /> <br /> Bavoři mají více peněz<br /> <br /> Proč ale tedy šumavský park stále pokulhává v návštěvnosti za sousední parkem v Bavorsku? Šumava údajně trpí tím, že takzvané první, nejpřísněji chráněné zóny jsou na rozdíl od jednolitého Bavorského lesa roztříštěné a netvoří jeden celek. Podstatné jsou ale podle Holuba peníze, které Bavoři na svůj park dokázali v posledních letech získat jak ze státních, tak z evropských fondů. A to jak na propagaci divoké přírody, tak na turistická centra, rozvoj okolních obcí a soukromou turistickou infrastrukturu. „Podobný objem peněz mohou získat i obce a soukromníci na Šumavě. Pokud podají skutečně smysluplné projekty, mají šanci získat řádově stamiliony korun,“ tvrdí Holub.<br /> <br /> Někteří starostové šumavských a pošumavských obcí však tvrdí, že vize budoucnosti bohaté, ale zároveň člověkem jen minimálně zasažené Šumavy je nesmyslná. „Jsou to jen samé lži. Deset let nám tady někdo slibuje rychlý rozvoj a pracovní místa, a stále se nic neděje,“ řekl LN starosta Lipna nad Vltavou Zdeněk Zídek. I když jeho obec leží jen na okraji parku, jakmile údajně předloží nějaký rozvojový projekt, ochranáři přírody ho zamítnou.<br /> <br /> Jde o doprovodné atrakce<br /> <br /> „Proč je tak navštěvovaný Bavorský les? Zkrátka proto, že je relativně malý a také obklopený územím, kde se lidé mohou normálně bavit a užívat si dalších turistických atrakcí,“ míní Zídek. Tak přísné zákony na ochranu přírody na tak velké rozloze ale podle něj způsobují na Šumavě jen vysokou nezaměstnanost.<br /> <br /> Zástupci Regionální rozvojové agentury Šumava však tvrdí, že obyvatelé parku ani zdaleka nevyužívají všech možností, které jim divoká příroda nabízí. Ať už jde o nedostatek ubytovacích kapacit nebo shánění zaměstnání v jiných turistických službách. „Například na Kvildě jsou někteří lidé bez zaměstnání, a přitom do místních penzionů dojíždějí recepční až z Tábora a kuchaři třeba z Písku,“ tvrdí ředitel agentury Miloš Picek.</div>

Admin