http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=%C5%A0umava_%E2%80%93_Lipensk%C3%A1_oblast 2026-05-15T20:41:57Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=%C5%A0umava_%E2%80%93_Lipensk%C3%A1_oblast&diff=97570&oldid=prev 2015-09-13T10:26:06Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Šumava – Lipenská oblast |Author=David Koňata |Date=2002-01-28 |Source=Euro |Genre=tisk |Respondent= }} David Koňata, Brno…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Šumava – Lipenská oblast<br /> |Author=David Koňata<br /> |Date=2002-01-28<br /> |Source=Euro<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> David Koňata, Brno<br /> <br /> Čas od času se v českých periodikách (včetně týdeníku EURO) objevují zmínky o rozvoji východní části Šumavy v oblasti Lipna. V těchto článcích jsou mnohdy líčeny nejfantastičtější vize rozvoje tohoto regionu. Mnohé z těchto nápadů se již dokonce realizují. Jezdím do této oblasti poměrně často a vím proto, že by stačilo relativně málo, aby se život v tomto regionu vrátil do normálních kolejí a aby lidé odtud nemuseli utíkat za prací do Budějovic a do Prahy. Co se týče letní turistiky a letní sezony, je situace vcelku uspokojivá. Oblast Lipna navštěvují turisté jak tuzemští, tak z východní části SRN nebo z Nizozemska. Postupně se tak začíná zlepšovat infrastruktura, což jistě v budoucnu přiláká do tohoto kraje další turisty. Problém zůstává se zimní sezonou. Přitom by stačilo tak málo. Na rakouské straně Smrčiny (Hochficht) – což je hraniční vrchol vypínající se nad Lipenským jezerem – je vybudován rozsáhlý sjezdařský areál. Jediné, co je třeba učinit, je zpřístupnit jej z české strany. Projekt naráží na zásadní odpor ochranářů. Přitom by se nemusel pokácet ani jediný strom. Průsek v lese vedoucí až na vrcholek Smrčiny je již dávno hotov. Stačí pouze vybudovat lanovku na vrchol Smrčiny. Na české straně Smrčiny by nebyly žádné sjezdovky – celý sjezdařský areál se nachází v Rakousku (lyžuje se zde jak na jižních, tak i na severních svazích). Stačila by tedy pouze lanovka – úzký průsek v lese, který je stejně již hotov. Tento projekt by velice pomohl zejména oblasti Nové Pece, kde není prakticky žádná práce. Těžba dřeva se zde téměř zastavila a letní sezona také není nijak valná. Do Nové Pece je vlakové spojení z Českých Budějovic, takže by vybudování lanovky na Smrčinu uvítali jistě všichni lyžaři z Budějovic a okolí. Navíc jsou tady výborné sněhové podmínky – každou zimu jsou na vrcholcích Smrčiny a Plechého dva až tři metry sněhu. Realizace tohoto projektu by rozhodně měla větší smysl než modernizace a rozšiřování sjezdařských tratí na Kleti a u Frymburku. Tyto sjezdovky by bylo možno v případě zpřístupnění Hochfichtu z české strany klidně zrušit. Dalším problémem je podle mého názoru existence vojenského výcvikového prostoru u Boletic. Naprosto nechápu, že v blízkosti národního parku může něco takového existovat. Ochranářům na jedné straně nevadí, že po lesích jezdí tanky a obrněné transportéry, a na druhé straně jim vadí případná lanovka na Smrčinu. Já osobně bych tedy pochopil spíše existenci lanovky. Výcvikový prostor v okolí Boletic vypadá jako měsíční krajina, nechápu, proč se armáda nepřestěhuje do severních Čech, do bývalých hnědouhelných revírů. Národní park Šumava je jedním z posledních ostrůvků relativně zachovalé přírody v České republice, nevím proto, proč má být likvidován vojenskou technikou.</div>

Admin