http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=%C5%A0umava_by_se_sama_k%C5%AFrovci_neubr%C3%A1nila 2026-05-15T08:54:55Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=%C5%A0umava_by_se_sama_k%C5%AFrovci_neubr%C3%A1nila&diff=103666&oldid=prev 2017-04-10T12:44:28Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Šumava by se sama kůrovci neubránila |Author=Hospodářské noviny, |Date=1996/09/16 |Source=Hospodářské noviny |Genre=tisk…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Šumava by se sama kůrovci neubránila<br /> |Author=Hospodářské noviny,<br /> |Date=1996/09/16<br /> |Source=Hospodářské noviny<br /> |Genre=tisk<br /> }}<br /> V ČR je evidováno na dva milióny kubíků kůrovcového dřeva<br /> <br /> PRAHA (daf) - Podobně jako v padesátých letech, kdy se v zestátněných lesích kalamitně rozšířil kůrovec, také nyní se přemnožil tento hmyz. Částečně to souvisí s restitucemi a nepřipraveností nových vlastníků lesů. V prvním pololetí bylo evidováno okolo dvou miliónů kubíků kůrovcového dříví, což je zhruba osmkrát více než například v roce 1991. Podle náměstka ministra životního prostředí Aleše Šulce bude nutné jen v Národním parku Šumava odstranit 70 tisíc kubíků dřeva napadeného kůrovcem. Toto množství však představuje jen tři a půl procenta kůrovcových těžeb v ČR. Už v červnu tohoto roku rozhodlo Ministerstvo životního prostředí spolu se Správou Národního parku Šumava o aktivním postupu proti šíření kalamity. Začalo se s kácením napadených stromů a podsadbou nových stromků místního původu, což by mělo vést k rychlejší obnově lesa.<br /> <br /> Odpůrci tohoto postupu tvrdí, že by bylo správnější nechat lesní porosty v národním parku jejich přirozenému vývoji. Poukazují přitom na praxi německých lesníků na druhé straně hranice v Národním parku Bavorský les, kde kůrovec řádí bez zásahu člověka.<br /> <br /> A. Šulc s tímto názorem nesouhlasí. Historický vývoj lesa na Šumavě byl podle něj zcela odlišný než v Bavorsku. Zatímco tam, na teplejších jižních svazích hor, umožnily přírodní podmínky vzniknout přirozenému smíšenému a věkově rozrůzněnému lesu, česká chladnější, k severu obrácená strana byla vždy pokryta vysokohorskou smrčinou. Přirozený vývoj lesa byl navíc na české straně přerušen obrovskou větrnou kalamitou v roce 1870, které padla za oběť téměř celá Šumava. Po této pohromě zde byly založeny hospodářské lesy z nepůvodních sazenic, které byly sneseny z celého tehdejšího mocnářství a nebyly zvyklé drsnému klimatu. Tyto stejnověké, dnes stodvacetileté stromy jsou kůrovcem nejvíce ohroženy.</div>

Michal Horejsi