Admin: Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Šumava má co nabídnout |Author=Alois Pavlíčko |Date=2004 |Source=Šumavské listy |Genre=tisk |Respondent= }} Rad bych se s…“

2015-09-13T10:28:35Z

Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Šumava má co nabídnout |Author=Alois Pavlíčko |Date=2004 |Source=Šumavské listy |Genre=tisk |Respondent= }} Rad bych se s…“

Nová stránka

{{MediaBankArticle
|Title=Šumava má co nabídnout
|Author=Alois Pavlíčko
|Date=2004
|Source=Šumavské listy
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Rad bych se s vámi podělil o svůj názor a zároveň vyjádřil některé směry a možnosti rozvoje podmíněné ekonomikou v regionu Šumavy. Jako v každém procesu, pokud nejsou jasně popsány, definovány a určeny role či vztahy, dochází k menšímu využití potenciálu z území. Samotný potenciál také ještě není zárukou nejlepších výsledků. Podobně také nelze přeceňovat jednotlivé správce a „hybné síly“ v regionu bez ohledu na to, zda jde o samosprávu (např. obce), orgány státní správy (např. Správu NP a CHKO Šumava) nebo jednotlivé osoby (dle majetku, aktivit a pod.). Ekonomiku a rozvoj bych opíral o dále uvedené tři hlavní složky:

1. Subjekty přinášející profit zvenčí (podnikatelé, fondy, projekty..).

2. Vlastní stabilizační zdroje: samospráva, státní správa, příslušné fondy ministerstev..).

3. Regionální zdroje (osoby zde žijící, potenciál okolí – čím jsme zajímaví..).

Teprve jejich vzájemnou kombinací, vyvážeností na principu partnerství a participace dojdeme k posunu ve zlepšení života. Negativní dopady vždy mají a budou mít excesy ve formě osobních selhání (korupce v samosprávě a státní správě, obcházení zákona a správců území při prosazování úzkých zájmů fyzickými a právnickými osobami a pod.), dlouhodobém neřešení problémů a v delší časové řadě nebo perspektivě jsou vždy brzdou a ztrácí všichni. Obdobně prosazení ekonomicky zkratkovitých projektů, neperspektivních ve středním a dlouhodobém horizontu v kombinaci s neuváženým použitím státních prostředků může mít za následek smrtící kombinaci s dlouhodobými následky. Předpokládám, že řada samospráv na území se již „vyléčila“ z „rozvoje“, kterým bylo ve skutečnosti jen rozprodávání pozemků pro dobré bydlení v atraktivních lokalitách bez následné vazby na obec a zpětný ekonomický přinos v místě (podnikání, údržba krajiny, provozování služby, zvýšení zaměstnanosti..). Výsledkem takovéhoto postupu nesmí být další zátěž samosprávy na řadu let a státního rozpočtu pro budování další a nové infrastruktury (systém – nesystém vytloukání klínu dalším klínem). Potom nemůžeme hovořit o „rozvoji“ a stává se planým gestem.

Kvalita před kvantitou

Záchytným světlem na obzoru našeho snažení s předností je kvalita před kvantitou. Důležitou roli také hrají vstupní podmínky a podpora subjektů, které musíme v první řadě seznámit s územní vizí, posláním území a strategií k naplnění cílů regionu. Základním a daným konsensuálním cílem v obci může být schválený plán a je na obci jakou zvolí strategii, jak jeho cíle naplnit. Správa národního parku spolu s ministerstvem životního prostředí je zde pouhou pomocnou rukou (navýšení prostředků na financování infrastruktury a spolufinancování projektů šetrných k životnímu prostředí apod.). Příkladem konkrétní nabídky pro podnikající subjekt může být „Podílet se na výstavbě lyžařské trasy“ tam a tam a to i v rámci svého podnikatelského záměru, kterým je kompletní služba (občerstvení, půjčovna, sauna a ubytovaní s parkovacími místy..).

Šumava má obrovský potenciál, který ale není nevyčerpatelný. Přečerpání přírodních zdrojů, snížení kvality území a její plíživé znehodnocování obecnou masovostí jsou obrovská rizika. Pokud si zničíme kvalitu díky kvantitě, nastanou nevratné a tudíž i neřešitelné problémy. Příkladem může být zcela neřízené využívání řek (horní Vltava a Otava) ke splouvání bez ohledu na stav vody, roční období a zatížení počty osob. Dalším příkladem by mohlo být do budoucna pouhé navyšování výstavby na Horské Kvildě a jinde jen a jen za účelem dalšího lukrativního bydlení a podobně. Pokud bude do budoucna Šumava značkou kvality, bez problému dokážeme přivést finanční profit do regionu a to především bez pocítění jakékoliv újmy na kvalitě života v tomto prostředí, tedy i s omezeními vyplývající z existence zvýšené ochrany přírody v národním parku. V tomto směru jde dnes o velice nízkou efektivitu ve využití zdejšího potenciálu, (bez exploatace přírodních zdrojů – dřeva, rud a půdy nejsme zvyklí potřeby části obyvatel zajistit) a velkým nedostatkem je i systém přerozdělení daňových toků (dnes spíše demotivující, region produkuje více. než se zpět napřímo vrací..).

Ve kterých oblastech rozvíjet kvalitu?

Pro další trvale udržitelný život se značkou národního parku vidím dříve zmiňovaný rozvoj kvality (někde i za cenu přímého nebo nepřímého vedení správců území) v následujících oblastech a aktivitách:

– cestovní ruch – mimo klasický podporovat zvláště měkký turismus (malé místní CK, místní licencované další služby úplatně nabízené, průvodci..). Dobré jméno a kvalita pohostinských služeb a na ně se nabalující další aktivity, se stává vyžadovanou samozřejmostí.

– obnova historických kořenů, místních tradic, zvyklostí a regionálních produktů (řemesla, jídla, pití, léčivky, koření, slavnosti dřeva, skla, vody..)

– přírodní lázeňství, klidové zóny, relaxačně naučné pobyty..

– uchopení fenoménu Šumava (malíři, básníci, spisovatelé, myslitelé, fotografové, filmaři..)

– údržba krajiny (extenzivní způsoby, udržení krajinného rázu na kterém se podílel i člověk, nabídka produktů a ubytováni v místech prvovýroby...)

Základním principem je „Každá obec má co nabídnout“. A určitě ve svém dosahu má onen potenciál. Základní nabídkou pro trvalejší pobyt s využitím místní kapacity vždy mohou být kombinace dnes již zajímavých aktivit (ve finále tvoří ekonomický profit):

Návštěva a poznání od přírodního lesa až po prales – „divočinu“, tedy území, kde člověk přestal zasahovat

Návštěva a seznámeni se s rašeliništěm, ledovcovým jezerem, či kamenným mořem

Specielní zážitkové trasy (geologické, s ekologickou výchovou, ukázkou přírodních procesů, stanovišť..)

Využití vyhlídkových míst (plošiny, vyhlídková místa, malé věže..)

Dostupnost historických bodů a technických památek (hrady, hradiště, památné místo, místo z románů, pověstí, plavební kanál..)

Pobyty doplňované a kombinované průběžně s kulturními akcemi a expozicemi (výstavy obrazů, betlém. muzea..) spolu s návštěvou informačních středisek

Odpočinková místa v obcích a na nástupních místech, která zaujmou svým mobiliářem, informačním systémem a péčí o návštěvníka

v létě dostatek účelných turistických tras, cyklotras, naučných stezek v dosahu centra,

možnosti hromadné dopravy, parkovacích ploch a navazujících speciálních projektů (zelený autobus..)

v zimě dostatek účelných a upravených běžeckých tras, ale i doplňkových pěších

využití stávajících vleků a areálů pro sjezdové lyžování doplněné o aktivity pro rodiny s dětmi (cvičné louky, bobové dráhy, rampy, snowtubing...)

existencí zařízení k péči o zdraví (bazén, sauna, solárium a další)

disponováni sportovními zařízeními (tenisové kurty, místní malá hala, kuželkové dráhy...)

provozování půjčoven a opraven (lyží, kol, lodí, tábořišť..)

lyžařské, jezdecké a další školy, kurzy..

Nedomnívám se však, že jednotlivá aktivita je samospasitelná, podobně jako není dnes nejlepším zhodnocením území pouhá těžba dřeva, byť by dočasně zaměstnávala více obyvatel z regionu v dělnických profesích, ale jejich vzájemné a co největší propojení a kombinování. Přerod na jinou strukturu ve využití území je nutné chápat nejen jako nutnost vzhledem k dlouhodobým trendům v demografickému vývoji, ale i k vyšší efektivitě a přínosům z této sféry, jejímž nositelem je národní park Šumava. Restrukturalizace podnikání a pracovní síly je dosud velkým limitem v rozvoji území a nemá krátkodobé a jednoduché řešení. Přesto jsem optimista a dobré podmínky i pro Váš optimismus chci spoluvytvářet.

Alois Pavlíčko, ředitel NP Šumava

Šumava má co nabídnout - Historie editací

Admin: Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Šumava má co nabídnout |Author=Alois Pavlíčko |Date=2004 |Source=Šumavské listy |Genre=tisk |Respondent= }} Rad bych se s…“