http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=%C5%A0umavsk%C3%BD_park_nemus%C3%AD_b%C3%BDt_zadarmo 2026-05-15T00:05:49Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=%C5%A0umavsk%C3%BD_park_nemus%C3%AD_b%C3%BDt_zadarmo&diff=103950&oldid=prev 2017-06-19T19:48:29Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Šumavský park nemusí být zadarmo |Author=Jaroslav Veselý, |Date=2005/09/03 |Source=Právo |Genre=tisk }} Správa národního…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Šumavský park nemusí být zadarmo<br /> |Author=Jaroslav Veselý,<br /> |Date=2005/09/03<br /> |Source=Právo<br /> |Genre=tisk<br /> }}<br /> Správa národního parku nevylučuje ani zpoplatnění parkovišť<br /> <br /> Správa Národního parku Šumava má vytipovaných zhruba deset lokalit, kde by návštěvníci v budoucnu mohli platit vstupné. „Jde o nejatraktivnější místa Šumavy, hlavně slatě a jezera,“ říká tiskový mluvčí parku Radovan Holub.<br /> <br /> Uvažuje se o zavedení vstupného např. na Tříjezerní slať, k pramenům Vltavy, k Černému nebo Čertovu jezeru. „Také jsme zvažovali zpoplatnění desítek menších parkovacích ploch, které dosud návštěvníci využívají zdarma. Raději bychom u nás viděli více pěších turistů, nebo cyklistů,“ vysvětlil Holub.<br /> <br /> V zahraničí jsou poplatky za vstup do nejcennějších lokalit samozřejmostí. Vstup už se vybírá např. na polské straně Krkonoš, za peníze je vstup i k horským jezerům na polské straně Tatranského národního parku, na trase k hojně navštěvovanému Mořskému oku.<br /> <br /> „Žádná konkrétní suma, kterou bychom na Šumavě eventuálně vybírali, ještě není stanovena. Ale půjde o korunové záležitosti,“ ujišťuje tiskový mluvčí NP Šumava. Vybrané peníze by prý posloužily k rozvoji turistiky.<br /> <br /> Klausův názor na brouka<br /> <br /> Šumava je v poslední době předmětem diskusí nejen kvůli možnému zpoplatnění nejcennějších lokalit, ale znova i kvůli kůrovci. Naposledy se k tématu vyslovil prezident republiky Václav Klaus při středeční návštěvě Lesnické školy v Písku. Staví se proti přirozené obnově šumavských lesů a míní, že stromy napadené kůrovcem by se měly pokácet. Ponechání lesů bez lidského zásahu je podle něj experimentem s nejistým výsledkem.<br /> <br /> „Současné šumavské lesy byly od počátku obhospodařovány člověkem, a dokonce ani Boubín není pralesem v pravém slova smyslu,“ řekl Klaus Lidovým novinám.<br /> <br /> Správa parku však tezi, že je nutné za každou cenu s kůrovcem bojovat, odmítá. „Žádný národní park nemůže fungovat bez toho, aby v něm nebyly lokality se stromy zasaženými kůrovcem, které se nechají jejich osudu. Zároveň ale nemohou chybět ani místa, kde se proti broukovi bude zasahovat, a kde se procesy budou s přispěním člověka řídit. Důležité však je, aby obě tyto činnosti byly v rovnováze,“ zmínil stanovisko Správy NP Šumava mluvčí Radovan Holub.<br /> <br /> Ekologové tvrdí, že problémy Šumavy vznikly před 130 lety, kdy byla oblast z 80 procent uměle osázena smrkovou monokulturou. Ta není ve vyšších polohách odolná vůči vnějším vlivům. Kůrovcovou kalamitou se má ještě v tomto měsíci zabývat Senát.</div>

Michal Horejsi