http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=A%C5%A5_rozhodne_p%C5%99%C3%ADroda%2C_kdy_m%C3%A1_strom_padnout 2026-05-14T21:25:18Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=A%C5%A5_rozhodne_p%C5%99%C3%ADroda,_kdy_m%C3%A1_strom_padnout&diff=99501&oldid=prev 2015-09-13T10:34:49Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Ať rozhodne příroda, kdy má strom padnout |Author=Jitka Šrámková |Date=2008-10-30 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Ať rozhodne příroda, kdy má strom padnout<br /> |Author=Jitka Šrámková<br /> |Date=2008-10-30<br /> |Source=Mladá fronta Dnes<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=František Krejčí <br /> }}<br /> Šéf Národního parku Šumava František Krejčí zpochybňuje údaje v petici obcí, jež volají po radikálnějším postupu proti kůrovci<br /> <br /> Šumava – Ostré kritice podrobil ředitel Národního parku Šumava František Krejčí údaje v petici, kterou svaz obcí rozeslal na radnice Plzeňského a Jihočeského kraje. Petice varuje před kůrovcovou kalamitou a požaduje její řešení také formou kácení v napadených oblastech. „Text petice je odborně vadný,“ říká František Krejčí.<br /> <br /> Můžete to upřesnit?<br /> <br /> Například údaj, že v parku hynou tisíce hektarů lesů, je nepravdivý.<br /> <br /> A kolik tam tedy hyne lesů?<br /> <br /> Letos se plochy se soušemi, tedy zasažené kůrovcem, rozšířily o 240 hektarů, což je půl procenta plochy lesů národního parku.<br /> <br /> Argumentem vašich kritiků je, že daní za nezasahování v prvních zónách jsou holiny v druhých zónách, kam se kůrovec přesune. Odpůrci filozofie správy tvrdí, že kdyby se zasahovalo, kácelo by se v druhých zónách desetkrát méně. Co takovému názoru říkáte?<br /> <br /> Naším velkým úspěchem je, že máme vyrovnanou bilanci mezi smrky vyvrácenými Kyrillem a ponechanými k zetlení v prvních zónách, a dřevem vytěženým v druhých zónách. V prvních zónách padlo letos jako daň kůrovci sto tisíc kubíků, v druhých zónách bylo pokáceno stejné množství V našich podmínkách bývalo pravidlem, že v roce následujícím po kalamitě, kdy se nestihlo zpracovat vše, byl výskyt kůrovcového dříví dvoj– až čtyřnásobný oproti tomu nezpracovanému.<br /> <br /> Argumentem svazu obcí je, že usychají kultovní staleté smrky u Pramenů Vltavy.<br /> <br /> V parku jsou skupinky 220 až 250 let starých stromů. Tyto smrky nejsou jen u Pramenů Vltavy, jsou ve všech porostech horských smrčin, prameny jsou jednou ze stovky ploch. Nechceme kvůli petici obcí podříznout například 150 let starý smrk jen proto, že je napadený kůrovcem a mohl by nakazit vedle stojící 220 let staré smrky. Jsme národní park, proto chráníme přirozené procesy. Nechceme zasahovat do života stromů. Když má umřít v 220 letech, tak umře, když se má dožít 400 let, tak se dožije.<br /> <br /> Mnoho lidí park také kritizuje za to, že zakazuje přístup do příliš rozsáhlého území.<br /> <br /> Osmdesát procent parku je přístupno a tahle plocha není ani zdaleka využívána, protože většina turistů se drží značených tras, přitom v druhých zónách mohou chodit i mimo ně. Šumava je pro běžné turisty velká, proto se snaží držet notoricky známých míst, ač mají možnost vidět i jiné krásné lokality.<br /> <br /> Nicméně u některých dosud nepřístupných míst nelze vzhledem k odlehlosti předpokládat, že by sem přicházelo tolik lidí, aby mohli přírodě ublížit. Tak proč Šumavu neotevřít ještě více?<br /> <br /> Protože počet lidí, kteří tam půjdou volně, nemůžeme regulovat. To, jak máme chránit přírodu v prvních zónách, to je dané zákonem a my nemůžeme zhoršovat podmínky v tomto území. Navíc už jsme začali turisty pouštět na nepřístupná místa s pomocí průvodců. Každý rok budeme připravovat nové trasy, letos si nová místa prohlédlo kolem 500 lidí. Až vyhodnotíme zájem, přizpůsobíme mu v příštích letech nabídku.</div>

Admin