http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Alois_Pavli%C4%8Dko%3A_Holiny_jsou_hor%C5%A1%C3%AD_ne%C5%BE_uschl%C3%BD_les 2026-04-15T04:58:50Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Alois_Pavli%C4%8Dko:_Holiny_jsou_hor%C5%A1%C3%AD_ne%C5%BE_uschl%C3%BD_les&diff=98190&oldid=prev 2015-09-13T10:28:39Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Alois Pavličko: Holiny jsou horší než uschlý les |Author=Josef Kejha |Date=2004-02-06 |Source=Plzeňský deník |Genre=tisk…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Alois Pavličko: Holiny jsou horší než uschlý les<br /> |Author=Josef Kejha<br /> |Date=2004-02-06<br /> |Source=Plzeňský deník<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=Alois Pavlíčko<br /> }}<br /> Novým ředitelem Správy národního parku Šumava je od počátku letošního roku dvaačtyřicetiletý Alois Pavlíčko. Odborník na ochranu přírody a krajiny vystřídal na tomto postu Ivana Žlábka, který stál v čele parku od roku 1994, tedy skoro deset let.<br /> <br /> *Pane Pavlíčko, v jakém stavu jste k 1. lednu převzal od svého předchůdce šumavský národní park? Čím se může pyšnit a čím nikoli?<br /> <br /> Pozitivní byly určitě některé investice, které se týkaly zaměstnanců parku, zejména řešení jejich bytové otázky. Rovněž na opravy cest a řadu dalších projektů je možné úspěšně navazovat. Některé negativní věci, na které narážím od svého nástupu, jsou spíše interního charakteru a nechci je hodnotit. Současně tak hodnocení svého předchůdce, to je záležitostí zřizovatele – ministerstva životního prostředí.<br /> <br /> *Spočítal už někdo rozsah holin vzniklých během posledního desetiletí? Jak na vás působí dnešní letecké záběry Šumavy?<br /> <br /> Celkově se dá rozsah určitě spočítat a někde spočítán je. Odhadem jde o víc než jeden tisíc hektarů. Pro vaši informaci, ročně se v poslední době těžilo sto dvacet tisíc kubíků dřeva a více – bez kalamitních těžeb. Takže se jedná pochopitelně o tisíce těžených hektarů, ale ne na všech vznikaly holiny. Letecké záběry zde mají obrovskou vypovídací hodnotu. Sám je použiji k hodnocení dřívějších činností v NP.<br /> <br /> *Odpůrci Ivana Žlábka hovoří nelichotivě o národním parku jako o etiketním podvodu a tunelu na dříví. Právem?<br /> <br /> Pokud vycházíme z mezinárodních kritérií, která jsou jasně dána, tedy že se jedná o druhou kategorii IUCN, do které byl tento park od svého počátku zařazen, tak bychom pochopitelně sdíleli podobný názor. Všechno však není vždy jednoznačné a černobílé.<br /> <br /> *Mimochodem, zůstává Ivan Žlábek nadále v parku v jiné funkci?<br /> <br /> Ministerstvo přistoupilo k jeho odvolání, ale tím jeho pracovní poměr neskončil. V současné době vykonává na útvaru lesa funkci inspektora – asistenta a není tudíž v žádné řídící funkci.<br /> <br /> *Dá se vůbec ještě objektivně zjistit, kolik dřeva se z parku ztratilo? Pokud vím, policie všechna podaná trestní oznámení odložila, včetně případu tajemné helikoptéry, která přepravovala kmeny z nepřístupných míst. Hodláte za tím udělat tlustou čáru?<br /> <br /> Při svém nástupu jsem deklaroval, že pokud získám důkazy o rozkrádání státního majetku, tak učiním potřebná opatření vedoucí případně až k trestní odpovědnosti. V současné době prioritně nevyhledávám odpovědi v těchto záležitostech, ale na druhou stranu také nejsem spokojen se stavem věci. Potřebuji ještě několik kontrol, které budou postupně provedeny. V současné době také probíhá audit, který se týká hospodaření a některých investičních akcí a který zajistilo ministerstvo životního prostředí. Vycházet mohu až ze zjištěných výsledků.<br /> <br /> *Zatímco jinde ve světě bývá národní park pro obyvatele přilehlých lokalit požehnáním – ekonomickou výhodou – tady se lidé v duchu české tradice rozhádali. Jak chcete tuto atmosféru změnit?<br /> <br /> Národní park není elementem, který tady bude vyvolávat konfrontaci. K tomu směřují i mé veškeré kroky. Napomůže lepší komunikace, větší otevřenost směrem k obcím, vyříkání si problémů a jasné stanovení mantinelů. Odmítám ale, že národní park je oním jediným sociálním elementem, který tady bude zvyšovat zaměstnanost. Někdy nabývám dojmu, že by měl národní park řešit sociální i další politiku obcí. Od toho tu národní park prvoplánově není. Může však nepřímo napomáhat uvedeným věcem, podporovat některé aktivity, ale spasitelskou roli plnit nemůže a ani mu nepřísluší.<br /> <br /> *Souhlasíte, že by Šumava měla žít především z tzv. měkké turistiky?<br /> <br /> Je to jedna z dalších funkcí národního parku. Teď zde máme zimu a Šumava je přímo ideálním místem pro provozování běžecké turistiky. Park pro to udělá maximum. Potom není problémem, aby se lidé ubytovávali v kapacitách, které mají k dispozici obce a soukromí podnikatelé. Nepředpokládám ale, že by se vlastní Šumava měla rozvíjet směrem k budování obrovských komplexů – třeba sjezdových areálů –, které jsou ekonomicky diskutabilní a v jiné dimenzi. V trochu jiné pozici a charakteru je na Šumavě Železnorudsko se stávajícím lyžařským areálem. Je to přirozené centrum, které je dnes už vytěžováno a také přímo propojeno s bavorským areálem na Velkém Javoru. I zde jsou však určité krajní limity.<br /> <br /> *Má podle vás logiku pokutovat neukázněného turistu za vstup do zakázaného území, kde současně operuje těžká technika?<br /> <br /> Logiku to z lidského hlediska nemá, ale je to o výkonu rozhodnutí. Pokud je vydáno rozhodnutí, že tam smí těžká technika a další rozhodnutí, že fyzická osoba ne, je to o posuzování jednotlivých rozhodnutí a při porovnání to může být vnímáno jako chyba. Celý problém je spíše o tom, aby si orgány, které povolení vydávají uvědomily, že tam těžká technika nepatří, pokud tam nepatří i turista.<br /> <br /> *Uvažujete o scelení 1. zón parku, kde je příroda ponechána jen sama sobě, bez zasahování člověka? V jakém časovém horizontu by mohlo vzniknout ucelené území?<br /> <br /> Tyto zóny jsou dnes rozdrobeny a je jich více než sto. Nesouhlasím ale, že nejsou v uceleném území. Ucelené území již dnes existuje. Takzvané slučování není o tom, že se 1. zóny parku plošně pospojují navzájem. Tak tato otázka nestojí. Jde o pečlivý výběr a přípravu některých navazujících částí. Dnes máme 135 prvních zón a možná budeme rádi, když se dostaneme třeba na padesát. Jde o určitý vývoj, není to záležitost ze dne na den. Projednávání bude probíhat na bázi správních území, to znamená obce, ke které zóna přísluší. A pokud bude navržena některá část, která splňuje biologické požadavky, tak o tom budeme mluvit se všemi zúčastněnými. Dávat si dopředu po jednotlivých rocích nějaká procenta, to dost dobře nejde. Pracujeme s biologickým materiálem a příroda nemá tato měřítka. Já budu rád za každé životaschopné procento přírodních procesů. Současně mohu říci, že to bude zodpovědný a postupný výběr se zpětnou vazbou.<br /> <br /> *Má Šumava i většího nepřítele, než je mediálně nejznámější brouk?<br /> <br /> Nepřítel je v nás samých. V úhlu pohledu, vnímání horstva, ve kterém se snažíme žít a nějak jej využívat. Řada problémů vyplývá z našeho chápání světa, krajiny, která nás tady obklopuje.<br /> <br /> *Jste příznivcem tzv. bavorské cesty? Suchý les, kde až po letech vyroste nová přírodní vegetace, má u nás zatím víc odpůrců než příznivců...<br /> <br /> Od kolegů z Bavorska se mnoho věcí můžeme naučit. Dokážu si řadu z nich představit i u nás. Vždy ale říkám, že máme trochu odlišné podmínky, tedy že zde nemusí vždy a všechno platit, co tam. Pro mě je horším stavem věci holina, do které budu vnášet nové sazenice, než třeba uschlý les, který může fungovat jako akcelerátor nového s dalšími funkcemi. Je to otázka nazírání na určité problémy a nelze to vždy paušalizovat.<br /> <br /> *Do jaké míry může mezinárodní pověst parku ovlivnit přísun peněz z evropských dotací?<br /> <br /> Mezinárodní kredit bude důležitý zvláště po vstupu do Evropské unie. Je to o určité klientele i navazujících finančních vztazích. Dnes ale narážíme na problém, že evropskou legislativu, která se týká ochrany přírody, nemáme zahrnutu do našeho práva. Takže v tom vidím mnohem zásadnější problém. Novela zákona o ochraně přírody byla vloni poslanci odmítnuta a současně s tím i některé pojmy, které naše legislativa „de jure“ nezná a nemůžeme s nimi pracovat. Ztrácíme tak možnost, jak získávat podpůrné prostředky na určité činnosti, vykonávané ve prospěch ochrany přírody a krajiny.<br /> <br /> *Kam jezdíte na dovolenou?<br /> <br /> Rád navštěvuji místa, která souvisejí s poznáváním ekosystémů a to bez ohledu na vzdálenost. Za poslední dva roky jsem byl i v Mongolsku, vloni na Pamíru... Projel jsem řadu národních parků, i ve světě. Pokaždé se ale rád vracím na Šumavu, neboť tu mám své kořeny. Když třeba měsíc nevnímám vůni podmáčených smrčin nebo se neprojdu bosou nohou rašeliništěm, cítím se nesvůj a o něco ochuzen.<br /> <br /> Profil<br /> <br /> Ing. Alois Pavlíčko, PhD. rodák z Prachatic (*1961), kde bydlí dodnes – absolvent agronomické fakulty Jihočeské univerzity se zaměřením na ochranu a tvorbu krajiny, na katedře ekologie absolvoval i postgraduální doktorandské studium – devatenáct let pracoval na referátu životního prostředí Okresního úřadu v Prachaticích, v roce 2001 se stal zmocněncem ministra životního prostředí pro soustavu NATURA 2000 – v závěru loňského roku vyhrál výběrové řízení ministerstva životního prostředí a k 1. lednu 2004 byl jmenován ředitelem Správy národního parku Šumava se sídlem v jihočeském Vimperku – ženatý, otec dvou dětí<br /> <br /> Národní park není elementem, který tady bude vyvolávat konfrontaci. K tomu směřují i mé veškeré kroky.<br /> <br /> Pokud získám důkazy o rozkrádání státního majetku, tak učiním potřebná opatření vedoucí případně až k trestní odpovědnosti<br /> <br /> Takzvané slučování není o tom, že se 1. zóny parku plošně pospojují navzájem. Tak ta otázka nestojí.</div>

Admin