http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Bezprost%C5%99edn%C3%AD_kontakt_s_p%C5%99%C3%ADrodou_nelze_ni%C4%8D%C3%ADm_nahradit 2026-04-15T04:57:58Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Bezprost%C5%99edn%C3%AD_kontakt_s_p%C5%99%C3%ADrodou_nelze_ni%C4%8D%C3%ADm_nahradit&diff=100432&oldid=prev 2015-09-13T10:39:38Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Bezprostřední kontakt s přírodou nelze ničím nahradit |Author=ava |Date=2006-01-27 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Bezprostřední kontakt s přírodou nelze ničím nahradit<br /> |Author=ava<br /> |Date=2006-01-27<br /> |Source=Mladá fronta Dnes<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=Alois Pavlíčko<br /> }}<br /> Prožitek z přírody – takovou nabídku skýtá turistům Národní park Šumava. Který chrání jedinečnou horskou přírodu. Návštěvníci na Šumavě najdou typické ekosystémy středoevropské horské krajiny, zejména lesy, ledovcová jezera, rašeliniště a horské louky včetně všech fází jejich vývoje.<br /> <br /> „Zážitek musíme turistům zprostředkovat s co nejmenší zátěží na přírodu,“ říká ředitel Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava Alois Pavlíčko na téma turismus na Šumavě.<br /> <br /> * Chodí do parku více návštěvníků v zimě, nebo v létě. A lze to vůbec spočítat?<br /> <br /> Existují studie, které dělají například studenti Univerzity Karlovy. Máme k dispozici dlouhodobá sledování. Výsledky většinou ukazují, že jde o trvalý stav. Poklesy nebo výkyvy jsou mírné. Lze říci, že za poslední roky se zvýšil podíl návštěvníků mimo hlavní sezónu, to znamená v jarních a hlavně pak podzimních měsících. Změnila se nám struktura návštěvníků. Je více ve prospěch cyklistů než pěších turistů.<br /> <br /> * Jste rádi za cyklisty? Koho byste v parku rádi viděli?<br /> <br /> Šumava přivítá všechny ukázněné návštěvníky. Pokud by někdo chtěl trénovat a projíždět desítky kilometrů, to sice Šumava umožňuje, ale tato cílová skupina není upřednostňována. Pokud se týká zimní sezóny, vítáni jsou lyžaři, pro které jsou upravovány běžecké trasy. Pro rodiny s dětmi jsou prohrnovány pěší trasy, třeba na Modravě. Podařilo se nám zklidnit velice nepříjemné místo mezi Kvildou a Filipovou Hutí po dohodě s obcemi a majitelem sousedních pozemků Kašperskými Horami, kde v minulosti chodili běžkaři po silnici a docházelo tam ke kolizím. Máme připravenou ještě další trasu, ale tyto záležitosti se musejí domlouvat s vlastníky i na stavebním úřadě.<br /> <br /> * Záměr zřídit novou běžkařskou trať je bohulibý. Jak se realizuje?<br /> <br /> Nejvýhodnější je použít stávající cesty, které se jenom upraví na určitou šíři, aby mohla projet rolba. Pokud se dělají mostky a další úpravy, musí se toto řešit buď ohlášením nebo prostřednictvím projektu. My se snažíme zkombinovat zimní turistku s letní, takže v létě cesta funguje jako cyklotrasa a v zimě jako trasa běžecká. Novým příkladem s velkou investicí je nová cyklostezka z Gerlovy Huti na Novou Hůrku, což bude Plzeňský kraj stát skoro 20 milionů. Představujeme si páteřní cyklostezku dotáhnout a napojit až na lipenskou magistrálu, která končí v Nové Peci. Což je náš dlouhodobý záměr.<br /> <br /> * Znamená to, že časem turista projede celou Šumavu?<br /> <br /> Ano, i když dnes jsou více preferovány okruhy z výchozího místa, ale i tato páteřní trasa bude sloužit k tomu, že na ni budou navazovány nové okruhy a smyčky. Významná je v tomto směru třeba ona známá Podunajská trasa z Pasova do Vídně. Na Šumavě lze kombinovat cykloturistiku s přepravou zelenými autobusy nebo místní dopravou, protože Šumava je i na tuto alternativu připravena. Snažíme se eliminovat střety mezi pěšími turisty a cyklisty, protože není vhodné mít tyto dva druhy souběžně na jedné trase. Pokud by přibyly ještě hypostezky, je to neřešitelné.<br /> <br /> * Turistika na koni se stává velkým hitem. Jsou v parku úseky vymezené jezdcům na koni?<br /> <br /> V parku hypostezky zatím nemáme. Je několik návrhů, velice dobře v tom pracuje Jihočeský kraj. Má mapu i kompletní studii. Jsme připraveni napomoci tomuto druhu turistiky, ale máme ovšem malý legislativní problém – protože zákon ani návštěvní řád pojem hypostezky nezná. Je to spíš věc pro právníky, než ze by správa parku do projektu vstoupit nechtěla.<br /> <br /> * Takže koně se po parku zatím prohánět nemohou?<br /> <br /> Mohou, protože nejsou omezeni v druhých a třetích zónách. Ale stezky nelze vyznačovat.<br /> <br /> * Co podle vás návštěvníky do parku nejvíc táhne?<br /> <br /> Turisté preferují společnou dovolenou ve větším klidovém místě, kde mají větší možnosti poznávat přírodu, a ta jim dělá zázemí. Velice nezanedbatelnou skupinou jsou lidé, kteří přímo požadují klid s určitým standardem. Šumava je brána spíše jako odpočinkové místo, kde pořád ještě není přehršel aktivit, které jsou spojeny s vyklidňováním měst a přesunem během léta zase do určitých center podobně jako je tomu v zimě v Krkonoších. I když některá místa na Šumavě se tomu také blíží.<br /> <br /> * Turista, který na Šumavu přijede, by měl mít i zázemí – najíst se, vyspat. Jaká je nabídka v národním parku a jeho nejbližším okolí?<br /> <br /> Veškeré záměry turistů počítají s tím, že je tu kvalitní zázemí a kvalitní infrastruktura. Pochopitelně v tomto může Šumava pokulhávat. Na řadě míst vznikla ubytovací kapacita, která dnes není naplněná. Těch příčin, proč tomu tak není, je několik. Jednak je to kvalita poskytovaných služeb – turista vyžaduje větší servis než dříve a klientely, která chodí se spacákem nebo se stanem po Šumavě, dnes ubývá. Ale i na tyto turisty se musí myslet. Proto je dobře, že některé obce si podržely své kempy – například Borová Lada, Antýgl. Není potřeba místa nějak dál dohušťovat. Důležitější je kvalita penzionů.<br /> <br /> * Říkáte, že turista je náročnější. Lze přírodu chránit a na druhou stranu nabídnout zázemí, na které je turista zvyklý jinde ve světě?<br /> <br /> Určitě se to dá, ovšem je třeba trochu korigovat představy. Ne každé lůžko ještě bude vydělávat. Poskytovatelé služeb potřebují mít naplněnou sezónu nebo nějakým způsobem dosáhnout toho, aby návštěvníka u sebe pozdrželi. Pro každého podnikatele je horší varianta, když návštěvník přijede na jeden den, maximálně přespí. Šumava strategicky potřebuje návštěvníky, kteří se zdrží pět a více dní a zároveň využijí všechny služby – dopravu, stravování, půjčovny všeho druhu – těch aktivit je spousta.<br /> <br /> * Jak návštěvníka na Šumavě zdržet?<br /> <br /> Hodně dlužna zůstává Šumava v propagaci svých tradičních výrobků anebo dovedností, například řemesel, která pracují se sklem, dřevem nebo keramikou. Dneska jsou to spíše ojedinělé projekty, které se snaží i některé obce dát dohromady. Má vzniknout sklářská dílna na Modravě, na Kvilně zase řemeslnická výroba spolu s ubytováním, která by měla posloužit jako ukázkový pobyt. Stejným způsobem lze postupovat i v oblasti zemědělství – jedná se o nejrůznější farmy s agroturistikou. Strategie je taková – mám-li hotel, tak nerozšiřovat jeho kapacitu, nýbrž zlepšit kvalitu a nabídku.<br /> <br /> * Turisty lze nalákat na zážitkovou gastronomii. Nabízí něco podobného příroda?<br /> <br /> Ve své nekonečnosti se k tomu přímo vybízí. Jde vždy o to, jakým způsobem to pojmeme. Pokud jsou připravené zážitkové trasy, je možné některé části tímto způsobem ozvláštnit. Návštěvníci se mohou podívat například, jak to funguje v mechovém patře nebo jak vypadá rozkládající se dřevo. Bezprostřední kontakt je důležitý a nenahraditelný.<br /> <br /> * Tam návštěvníky pustíte? Pořád panuje představa, že to, co je nejvíc cenné, lidé nevidí. Jak je to tedy?<br /> <br /> Každý turista se chce podívat k pramenům Vltavy. Pokud tam půjde po asfaltové silnici, tak tam jen dojde, podívá se na pramen a odchází. Pokud po té cestě bude mít možnost navštívit tu močál, tu rašeliniště, tak bude trasa pro něho zajímavá. A pokud při tom najde ještě bludiště z kamenů nebo malou vyhlídkovou věž… Příroda má také svůj silný potenciál. Chceme, aby návštěvník byl informovaný. Správa parku je od toho, aby mu ten servis dala.<br /> <br /> * Takže návštěvníci najdou nejen informační cedule?<br /> <br /> Chystáme i jízdní strážní službu.<br /> <br /> * Na čem budou strážci jezdit?<br /> <br /> Na koních, zhruba ve stylu rangers. Jezdec je mobilní, má velký přehled a navíc přitáhne turisty. Koně si budeme půjčovat od farmářů.<br /> <br /> * Kolik procent parku dnes zaujímá divoká příroda, kterou necháváte jí napospas?<br /> <br /> To je dáno prostřednictvím zonace. Nejcennější jsou první zóny, kde pohyb návštěvníků usměrňujeme. V současné době máme zhruba 15 procent prvních zón. Problém je v tom, že se jedná o 135 roztříštěných území. Chtěli bychom sjednotit toto území, abychom byly evropsky uznávaným parkem, což je známka kvality, která přitáhne další návštěvníky.<br /> <br /> * Jak se ochraňují takto izolovaná území?<br /> <br /> Z hlediska vývoje přírody je to velmi problematické. Kilometr čtvereční lesa je velice obtížné ponechat přirozenému vývoji. Proto máme v návrhu dalších 57 míst.<br /> <br /> * Nakolik procent by se území první zóny rozrostlo?<br /> <br /> Na 39 procent, ale jen polovina z toho by byla ponechaná divočině. Takže se jedná zhruba o dvacet procent, protože zhruba polovina první zóny nepotřebuje žádnou intervenci člověka.<br /> <br /> * Jaké místo na Šumavě je vašemu srdci nejblíže?<br /> <br /> Narodil jsem se tu já i moji předci, takže vztah k Šumavě vnímám trošku hlouběji. Šumava pro mne představuje obrovský celek, je těžké si vybrat. Když jsem daleko od domova v nějaké suché zemi, tak vždycky si vzpomínám i na čichové nebo sluchové vjemy. Vždy se mi vybaví rašeliniště. Na Šumavě je mnoho pěkných míst, kdybych měl říci jedno, tak třeba Luzenské údolí nebo Plešné jezero – to bych ale urazil ještě ta další, a tak to nečiním. Mám rád Šumavu jako takovou a opravdu bytostně.</div>

Admin