<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Boletice_jsou_botanick%C3%BD_r%C3%A1j</id>
		<title>Boletice jsou botanický ráj - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Boletice_jsou_botanick%C3%BD_r%C3%A1j"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Boletice_jsou_botanick%C3%BD_r%C3%A1j&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-14T21:20:34Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.24.2</generator>

	<entry>
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Boletice_jsou_botanick%C3%BD_r%C3%A1j&amp;diff=99355&amp;oldid=prev</id>
		<title>Admin: Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Boletice jsou botanický ráj |Author=Antonín Pelíšek |Date=2008-10-29 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent=Vít…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Boletice_jsou_botanick%C3%BD_r%C3%A1j&amp;diff=99355&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2015-09-13T10:34:00Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Boletice jsou botanický ráj |Author=Antonín Pelíšek |Date=2008-10-29 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent=Vít…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{MediaBankArticle&lt;br /&gt;
|Title=Boletice jsou botanický ráj&lt;br /&gt;
|Author=Antonín Pelíšek&lt;br /&gt;
|Date=2008-10-29&lt;br /&gt;
|Source=Mladá fronta Dnes&lt;br /&gt;
|Genre=tisk&lt;br /&gt;
|Respondent=Vít Grulich &lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
Ve vojenském výcvikovém prostoru na Českokrumlovsku rostou kosatce sibiřské i hořce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Boletice – Dvaadvacet tisíc hektarů vojenského výcvikového prostoru Boletice na Českokrumlovsku je podle Víta Grulicha z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně unikátem, který se nikde neopakuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě toho, že jsou zde obrovské lokality jedlí a buků, které tvoří snad největší souvislé porosty v celé zemi, rostou tu chráněné kosatce sibiřské, hořce a dalších asi sedm set druhů vzácných rostlin. To je pro botaniky ráj na zemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Po šesti letech od zápisu Boletic na seznam evropsky chráněných území NATURA je třeba vypracovat plán péče o krajinu. Boletice jsou ohrožené lidmi. Ale paradoxně si přejeme, aby byly ohrožené co nejdéle, protože jen tak je možné je chránit,“ tvrdí Grulich.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době se v Boleticích objevují jezdci na čtyřkolkách. Podle režimu vojenského újezdu sem smí jen pěší turisté nebo cyklisté a ještě jen na určitá místa. Co si o těchto zážitkových jízdách myslíte?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to téma na diskusi. Padesát let tu jezdila pásová vozidla a místní přírodě to neuškodilo. Je třeba vymezit, co je ještě možné a co není. Stanovit mantinely. Čtyřkolky jezdí i v jiných vojenských prostorech a střelnicích. Jak je neradi vidíme jinde v přírodě, tady by docela mohly existovat. Osobně ale nevím, zda jsou tyto jízdy legální.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jihočeskou veřejnost rozděluje názor na stavbu lyžařského areálu u boletického Špičáku. Někteří pamětníci dokonce tvrdí, že kdysi zde sjezdovka byla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dvě až tři sjezdovky jsou ještě přijatelné. Ale pětadvacet kilometrů sjezdovek, jak jsem si zjistil z dostupných informací, to už je úplně jiný kalibr. Takový rozsah by byl větší než ve Špindlerově Mlýně. Záleží také na jejich situování, rozhodně by neměly mít dojezdy u potoka Olšina. Nebezpečí pro přírodu představují masově pojaté projekty. Navíc, pokud by měla být sjezdovka u Špičáku, muselo by se toto území vyjmout z vojenského výcvikového prostoru, protože zrovna zde je střelnice. Vojáci pálí přímo do prostoru, kde jsou svahy, a to je s rekreací neslučitelné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Týmy přírodovědců a ochranářů teď začaly pracovat v sedmi boletických lokalitách. Co zde děláte?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Odstraňujeme na těchto místech nálety a vyhrabáváme starou trávu. Říká se tomu management a vypadá různě. Dovedu si tyto práce dál představit třeba jako vykopání jezírek nebo obnovení rybníčků. Jde vlastně o šetrnou zemědělskou údržbu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mám tomu rozumět tak, že v těchto lokalitách budete nějaký čas provádět citlivou údržbu a potom vyhodnotíte, co vlastně tato lidská práce s přírodou udělala?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Myslíme si, že některé plochy si zřejmě takovou údržbu zaslouží. To znamená pravidelné zemědělské obhospodařování, ale bez použití těžké techniky. Jako to zde bylo dříve.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mám dojem, že chcete v krajině hlavně podpořit vzácné rostliny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ano. Zakonzervovat je. To, co se zde nachází, je podle nás opravdu výjimečné svou kvalitou a rozlohou. A také vzájemnými spojitostmi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vojenských újezdů je v zemi několik. Proč jste se teď soustředili zrovna na Boletice?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý z nich je svým způsobem výjimečný. Na Doupově u Karlových Varů se dokonce mluví o vyhlášení chráněné krajinné oblasti. Tam ale nejsou rašeliniště jako v Boleticích, je tu suchá půda a jiné typy lesů. Libavá u Olomouce je jednotvárnější, zajímavá je Březina u Vyškova. Vojenské újezdy mi připadají jako obraz malovaný akvarelem. Kontury jsou rozmazané, barvy splývají. Všechny ale spojují roky docela jiného hospodaření v krajině, než se praktikovalo jinde.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Admin</name></author>	</entry>

	</feed>