http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Boub%C3%ADn%3A_Nejslavn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_%C4%8Desk%C3%BD_prales 2026-05-15T10:33:24Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Boub%C3%ADn:_Nejslavn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_%C4%8Desk%C3%BD_prales&diff=99628&oldid=prev 2015-09-13T10:35:35Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Boubín: Nejslavnější český prales |Author=Frederik Velinský |Date=2008-01-25 |Source=ČRo |Genre=rozhlas |Respondent= }} T…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Boubín: Nejslavnější český prales<br /> |Author=Frederik Velinský<br /> |Date=2008-01-25<br /> |Source=ČRo<br /> |Genre=rozhlas<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Trouchnivějící větve padlých velikánů, porostlé mechem, stromy stojící na chůdových kořenech nebo prapodivně zkroucené kmeny. Trvalé šero pod propletenými staletými korunami. To všechno je Boubín.<br /> <br /> Nejslavnější český prales na svazích čtvrté nejvyšší hory české části Šumavy oslaví letos hned dvě kulatá výročí. Rezervace tu byla poprvé zřízena už před 150 lety, v roce 1858, a o sto let později vznikla státní přírodní rezervace Boubínský prales. Ta se rozkládá na ploše magických 666 hektarů.<br /> <br /> Můžete se tu projít po naučné stezce s osmi zastávkami, do samotného srdce pralesa však uvidíte jen přes plot. Na jedné ze zastávek je k vidění i to, co zbylo z kdysi nejslavnějšího boubínského stromu, přezdívaného Král smrků. Tyčil se do výšky 57 metrů a dožil se úctyhodných 440 let. Osudnou se mu stala hniloba, houby, přílišný rozvoj turismu a také nepřízeň počasí. Kdysi k němu vedla stezka, po které prošlo i 100 000 návštěvníků ročně. Jenže smrky mají mělce uložený kořenový systém a nohy turistů jej neustálým sešlapáváním značně poškodily. Král smrků ztrácel stabilitu, uschl a nakonec za velké vichřice padl – stalo se tak 4. prosince roku 1970. Právě smutný osud Krále smrků přispěl k uzavření nejcennější části rezervace pro veřejnost. I díky tomu uvidíte v Boubínském pralese dodnes stromy staré tři sta nebo čtyři sta roků. Rostou tu především smrky a buky, asi desetinu porostu tvoří jedle a našli byste tu i javor klen nebo jilm horský.<br /> <br /> Boubínský prales se rozprostírá v nadmořské výšce kolem 1000 metrů, můžete se však na něj přesto podívat pěkně svrchu – na vrcholu Boubína stojí od roku 2005 nová rozhledna, vysoká 21 metrů, jejíž budování bylo provázeno značnými emocemi. Dodnes má mnoho zarytých odpůrců.<br /> <br /> K těm by jistě patřil i zdejší čaroděj Žídek, který prý měl na Boubíně kdysi sídlo, kdyby už dávno nebyl po smrti. Jeho duch, toulající se prý neklidně a s velkým hřmotem boubínskými lesy, odhodlané stavebníky nezastavil. Zřejmě se jim nezjevili ani místní Kerberos či pes baskervillský – trojhlavý pes, který v nitru Boubína hlídá ukryté poklady, a jeho příbuzný, vybavený sice jen jednou hlavou, ale zato žhnoucím jazykem a ohnivýma očima, jejichž jediný pohled by vás proměnil v kámen. To byste však museli najít vchod do podzemní chodby, která prý vede z Boubína k sousednímu vrchu Bobíku; právě tam je ohnivý pes doma. A jak se do hájemství starých stromů a strašidelných psů dostat? Nejlepší je to prý z Kubovy Huti, kde mají nejvýše položenou železniční stanici u nás. Výlet na magický Boubín je zkrátka samý unikát.<br /> <br /> Prameny:<br /> <br /> Martin Stejskal: Labyrintem tajemna aneb Průvodce po magických místech Československa. Praha 1991.<br /> <br /> Petr David – Vladimír Soukup: Za strašidly do lesů a skal. Praha 2006.<br /> <br /> Wikipedia – heslo Král smrků</div>

Admin