http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Brouk_zni%C4%8Dil_jen_procento_d%C5%99eva 2026-05-15T03:31:10Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Brouk_zni%C4%8Dil_jen_procento_d%C5%99eva&diff=99507&oldid=prev 2015-09-13T10:34:51Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Brouk zničil jen procento dřeva |Author=Václav Janouš |Date=2008-11-01 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent= }}…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Brouk zničil jen procento dřeva<br /> |Author=Václav Janouš<br /> |Date=2008-11-01<br /> |Source=Mladá fronta Dnes<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Úspěch lesníků v boji s kůrovcem na Šumavě<br /> <br /> Lýkožrout tu letos napadl 550 hektarů parku, tedy necelé procento z celé jeho rozlohy. Zastavit ho pomáhají lapače a postřiky speciální houbou. Někteří vědci ale varují, že radost je předčasná a mluví o kůrovcové pandemii.<br /> <br /> Šumava – Je to obrovský úspěch v boji s kůrovcem na Šumavě. Tento brouk, zavrtávající se pod kůru smrků, napadl letos, tedy rok po orkánu Kyrill, v celém parku jen zhruba 200 tisíc kubíků dřeva. To je pro představu necelé procento rozlohy parku, tedy kolem 550 hektarů lesů.<br /> <br /> Vůbec poprvé chválí šumavské lesníky i starostové tamních obcí. Letošní rok měl být přitom z pohledu kůrovcové kalamity podle zkušeností z minulosti vůbec nejhorší. Výsledky jsou ale naopak vynikající. Správa parku ponechala v lesích zetlít 200 tisíc kubíků dřeva, tedy stejné množství, jaké napadl kůrovec. V minulosti byl tento poměr až čtyřnásobný. Brouk se tedy mohl pustit podle nejpesimističtějších odhadů až do 800 tisíc kubíků.<br /> <br /> „Potvrdila se naše očekávání. Kůrovec napadl zhruba 200 tisíc kubíků dřeva, z toho polovinu v zásahovéma polovinu v bezzásahovémúzemí. V minulosti, když zůstalo přes zimu v lesích obdobné množství dřeva, tak kůrovec napadl dvojnásobné až čtyřnásobné množství stromů,“ řekl včera spokojeně ředitel správy parku František Krejčí.<br /> <br /> Starostové přiznávají, že lesníkům se podařil husarský kousek. Například Antonín Schubert z Modravy, který byl až do roku 2005 šumavským lesníkem uvedl, že poměr jedna ku jedné z pohledu ponechaného dřeva v lesích versus napadeného kůrovcem je vynikající výsledek. „Je třeba se sklonit před lesníky a poděkovat jim. Toto je opravdu velký úspěch,“ zdůraznil.<br /> <br /> A čím si lesníci úspěch a čísla, která mají zavřít ústa všem pochybovačům o budoucnost Šumavy, vysvětlují? Hlavně účinností „zbraní“, kterými s kůrovcem bojují. „V parku máme pětatřicet tisíc kusů obranných zařízení jako jsou feromonové lapače, které brouky lákají a zabíjí. Konkrétně trojnožky nebo lapáky. Zároveň jsme hubili brouka i roztokem mikroskopické houby, kterého jsme v parku rozstříkali zhruba jedenáct tisíc litrů,“ popsal Petr Kahuda ze správy parku, který má ochranu lesa na starosti.<br /> <br /> Někteří vědci mají i nadále obavy z budoucnosti lesů Přesto ani tato čísla obavy některých vědců o budoucnost lesů nevyvrátí. Například tři badatelé z České akademie zemědělských věd mluví o pravém opaku. Plochy napadených lesů se prý nekontrolovatelně zvětšují a v národním parku vzniká pandemie, která ohrozí nejen lesy na Šumavě, ale i v jejím okolí. Svá slova ale nedokládají žádnými konkrétními čísly.<br /> <br /> „Hubení kůrovce pomocí smrtelné houby či feromonů je nevyzkoušené,“ píší ve svém prohlášení, které má MLADÁ FRONTADnesk dispozici, vědci Petr Zahradník, Radomír Mrkva a Vladimír Švihla. A dodávají, že člověk lesy na Šumavě zcela změnil a může to být opět jenom on, kdo neblahý stav napraví. Kůrovcová kalamita podle nich ohrožuje prý už i lesy za hranicemi, například v Rakousku. U státní hranice s Českou republikou blízko Plechého uschlo letos 90 hektarů lesa patřícího lesnímu závodu Klášter Schlägl.<br /> <br /> „To je dvakrát více, než v loňském roce,“ tvrdí vědci a přidávají se k nim i Rakušané. „Škoda, která nám vznikla migrujícím kůrovcem z národního parku Šumava, je více než milion eur,“ potvrdil Johannes Wohlmacher, nadlesní společnosti.<br /> <br /> Podle správy parku se ale vědci mýlí. „Asi nemají úplné informace. Do tří měsíců budeme mít i výsledky leteckého sledování Šumavy, které ještě naše tvrzení doloží,“ doplnil ředitel parku Krejčí.<br /> <br /> Názor vědců, stejně jako obavy Rakušanů, že kůrovec z Čech ničí jejich lesy, zpochybňuje i ministerstvo životního prostředí, které o způsobu péče o šumavské lesy rozhoduje. „Nevím, čím mají podepřený argument o českém kůrovci, ale na broucích se nedá poznat, kde se narodili. Kdyby létali z Čech do Rakouska, museli by proti větru, což odporuje logice. Takže to může být spíše obráceně,“ argumentuje mluvčí ministerstva Jakub Kašpar.<br /> <br /> Kůrovec napadl letos na Šumavě nejvíce stromů pod Trojmeznou na Kalamitní svážnici, kde uschlo stejně stromů, jako v celém zbytku parku. Jeho správa chce v dalších dvou letech pokračovat v boji s broukem naprosto stejně a očekává kladné výsledky.<br /> <br /> Kůrovec na Šumavě Letos napadl 200 tisíc kubíků dřeva, což je stejné množství jako správa parku ponechala po vichřici zetlít. Nejpostiženější lokalitou je Kalamitní svážnice pod Trojmeznou. V parku je 35 tisíc feromonových lapačů, lapáků či trojnožek, které brouka zabíjí.<br /> <br /> „Kůrovec napadl zhruba 200 tisíc kubíků dřeva. V minulosti to bylo dvojnásobné až čtyřnásobné množství.“ Ředitel správy parku František Krejčí</div>

Admin