http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Budoucnost_%C5%A0umavy_je_v_divok%C3%A9_p%C5%99%C3%ADrod%C4%9B 2026-05-16T02:15:38Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Budoucnost_%C5%A0umavy_je_v_divok%C3%A9_p%C5%99%C3%ADrod%C4%9B&diff=101457&oldid=prev 2015-09-13T10:44:50Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Budoucnost Šumavy je v divoké přírodě |Author=Jaromír Bláha |Date=2009-01-28 |Source=Právo |Genre=tisk |Respondent= }} Z…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Budoucnost Šumavy je v divoké přírodě<br /> |Author=Jaromír Bláha<br /> |Date=2009-01-28<br /> |Source=Právo<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Z redakční pošty<br /> <br /> Hnutí Duha v létě uspořádalo ve spolupráci se Správou národního parku Šumava mezi turisty anketu, jak návštěvníci parku vnímají suché stromy či holiny vzniklé kácením kůrovcem napadených stromů.<br /> <br /> Téměř 58 % návštěvníků parku se přiklonilo k názoru ponechat kůrovcem napadené stromy v prvních zónách národního parku přírodním procesům. K zásahu proti napadeným stromům se kloní 31 % dotázaných, 11 % neví. Obdobné výsledky přinesl výzkum agentury STEM mezi obyvateli Jihočeského kraje.<br /> <br /> Senátorům Tomáši Jirsovi a Jiřině Rippelové se tyto výsledky nelíbí a v Právu (16. 12. 2009) anketu ostře kritizovali. Nabízí prý pouze dvě možnosti – holiny nebo suché stromy – a nikoli možnost třetí – zelený les. Senátoři tvrdí, že kácením jednotlivých kůrovcem napadených stromů lze ty ostatní zachránit, aniž by vznikly holiny. Jenže v horských smrkových lesích vystavených větru tahle lesnická poučka neplatí. Ve druhé polovině 90. let se o to tehdejší vedení národního parku marně snažilo. Kácelo napadené stromy hlava nehlava a k čemu došlo? Vítr se opřel do otevřených a proředěných porostů a poškodil mnohem větší plochu lesů než kůrovec v území ponechaném přírodě. Dílo zkázy dokončil orkán Kyrill, který prokácené lesy úplně rozmetal. Skutečné příčiny oslabení a odumírání smrků jsou klimatické změny, důsledky znečištěného ovzduší a ve zbytcích pralesů, třeba u pramene Vltavy, i docela obyčejné stáří stromů. Kůrovec je až druhotný činitel. Jenže motorovou pilou ústup smrku v důsledku klimatických změn prostě nezastavíme.<br /> <br /> V dané situaci máme jedinou možnost – snažit se připravit co nejlepší podmínky pro nový les, který na hřebenech roste. Pro ten je klíčový přírodní výběr odolných a lépe přizpůsobených jedinců.<br /> <br /> Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí Duha</div>

Admin