<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Chra%C5%88me_%C5%A0umavu_%E2%80%93_evropsk%C3%BD_klenot</id>
		<title>Chraňme Šumavu – evropský klenot - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Chra%C5%88me_%C5%A0umavu_%E2%80%93_evropsk%C3%BD_klenot"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Chra%C5%88me_%C5%A0umavu_%E2%80%93_evropsk%C3%BD_klenot&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-15T09:23:46Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.24.2</generator>

	<entry>
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Chra%C5%88me_%C5%A0umavu_%E2%80%93_evropsk%C3%BD_klenot&amp;diff=101500&amp;oldid=prev</id>
		<title>Admin: Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Chraňme Šumavu – evropský klenot |Author=František Krejčí |Date=2009-07-07 |Source=Právo |Genre=tisk |Respondent= }} V p…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Chra%C5%88me_%C5%A0umavu_%E2%80%93_evropsk%C3%BD_klenot&amp;diff=101500&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2015-09-13T10:45:01Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Chraňme Šumavu – evropský klenot |Author=František Krejčí |Date=2009-07-07 |Source=Právo |Genre=tisk |Respondent= }} V p…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{MediaBankArticle&lt;br /&gt;
|Title=Chraňme Šumavu – evropský klenot&lt;br /&gt;
|Author=František Krejčí&lt;br /&gt;
|Date=2009-07-07&lt;br /&gt;
|Source=Právo&lt;br /&gt;
|Genre=tisk&lt;br /&gt;
|Respondent=&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
V poslední době opět vzbudila zájem médií diskuse kolem způsobu péče o lesy v Národním parku Šumava. Překvapivě ji nastartoval vysloužilý politik z Vysočiny, známý svými přesně mířenými větami jakoby cílenými do černého. Asi do něčeho černého od sazí a mouru, který tu stále po sobě zanechává generace budovatelů kouřících komínů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stále jakoby přiživována zůstává otázka vztahu člověka – obyvatele střední Evropy – k ostrůvkům původní divoké přírody na Šumavě. Přestože řada renomovaných vědců po celém světě i řada úspěšných evropských příkladů poskytla mnoho informací o správnosti současného postupu ochrany přírody na Šumavě, zůstává občas tato pravda od výše uvedených sazí pošpiněna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Populistické fráze, kterými překypuje i petice Zachraňme Šumavu, naznačují, že se jejich autoři nechtějí či nemohou smířit s do očí bijící pravdou, že Česko je původně lesnaté území, které naši předci po tisíciletí či staletí přetvářeli k obrazu svému. Petice připomíná, že žijeme vlastně v bludném kruhu polopravd či zvyklostí přizpůsobených životu závislému v minulosti na výnosech z půdy – lesů, luk, polí či řek a rybníků. Zbytky původní přírody se proto často zachovaly v horách, mokřadech či v odlehlých oblastech, kam se nepodařilo tyto zvyklosti vyvézt. Posledních takřka 100 let se řada lidí snaží tyto zbytky a jejich nejbližší okolí chránit formou národních parků před jejich úplným zničením. Tato záchrana je dnes obecně považována za vysokou kulturní a etickou hodnotu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za poslední dva roky jsme i Národním parkem Šumava opět po mnoha letech Evropě připomněli, že na rozdíl od některých našich politiků patříme ke kulturní evropské elitě. Že dané slovo platí a že umíme ochránit před lidskou hloupostí a chamtivostí i takový klenot české a evropské přírody, jakým je Šumava.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při vstupu do EU jsme se totiž k tomu zavázali a natáhli jsme ruku po evropských fondech. Slíbili jsme, že je použijeme v souladu s evropskými směrnicemi. Že dokonce nepoškodíme přírodně hodnotná území svými investicemi podporovanými z těchto fondů a životní prostředí dokonce zkvalitníme.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přesto se opět probudil onen „haškovský“ syndrom obyvatele české kotliny, aby se pokusil pokazit to, co na Šumavě 18 let buduje stát v podobě národního parku. Lidem je sdělováno, že 20 % národního parku sežral kůrovec místo 2 %. Místo toho, že i vývoj kůrovcových souší provází Šumavu hlavně posledních 20 let, se říká, že vše je dílem posledních 2 let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jsou i tací, kteří po létech chtějí národní park zmenšovat, aby tak vyhodili oknem práci a peníze, které se do tohoto území investovaly, či dokonce zrušili více než 200 pracovních míst státem vytvořených pro správu území, o které chtějí tito „znalci” současný NP zmenšit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní park je jasně pozitivní věc. Je prokazatelně výhodou pro region typu Šumava. Socioekonomičtí analytici to doložili již před jeho vznikem a platí to i po 15 letech jeho existence. Jde-li někomu skutečně o Šumavu stabilní, spolupracující a citlivě se rozvíjející, pak si kvalitního národního parku váží. Národní park je mnohostranná šance pro nás Šumaváky. Je nutné se naučit ji rozumně využít a nikým si tuto šanci nenechat vzít. Podobné příležitosti totiž dvakrát nepřicházejí. Jak jste si určitě všimli, pro obyčejné lidi z českých hor už vůbec ne.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Admin</name></author>	</entry>

	</feed>