http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=D%C5%AFstojn%C3%A1_vzpom%C3%ADnka_na_b%C3%BDval%C3%A9_osady 2026-05-15T12:08:35Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=D%C5%AFstojn%C3%A1_vzpom%C3%ADnka_na_b%C3%BDval%C3%A9_osady&diff=100269&oldid=prev 2015-09-13T10:38:52Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Důstojná vzpomínka na bývalé osady |Author=denik.cz |Date=2010-08-24 |Source=denik.cz |Genre=internet |Respondent= }} Pasov…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Důstojná vzpomínka na bývalé osady<br /> |Author=denik.cz<br /> |Date=2010-08-24<br /> |Source=denik.cz<br /> |Genre=internet<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Pasov – Zkulturnění se dočkala dvě místa připomínající kdysi kvetoucí německý život na Šumavě.<br /> <br /> Na vjezdu do někdejší obce Samoty (Adlerhütte) nedaleko Strážného teď stojí upomínkový kámen a upraveny byly znovuodhalené základní zdi farního kostela Sv. Martina v Novém Světě (Neugebäu) zbořeného v roce 1976. „Oba památníky byly zřízeny ve spolupráci bývalých obyvatel a českých úřadů,“ napsal pasovský deník PNP. <br /> <br /> Uvedl, že pamětní kámen osady Samoty je „srdeční záležitostí“ rodiny Gräfových z Ottendorfu, jejichž matka Angela se tu v roce 1930 narodila. Místo je písemně zmiňováno poprvé v roce 1755, kdy sklář Tobias Adler dostal od knížete Schwarzenberga povolení zřídit novou huť. Kolem ní se pak usídlilo několik německých rodin. Církevně patřily Samoty ke Strážnému, politicky k Horní Vltavici. <br /> <br /> V době před první válkou měly Samoty dokonce vlastní školu, krátce před vyhnáním Němců tu žilo asi 170 lidí. Po jejich odsunu v roce 1946 byly domy vypleněny a zarostly. „Protože Samoty ležely v zakázaném území železné opony, kam se smělo jen na zvláštní povolení, byly domy v roce 1958 vyhozeny do povětří a tak srovnány se zemí,“ píše PNP. <br /> <br /> „Z toho, že nyní mohl být na místě někdejšího vjezdu do osady usazen pamětní kámen, se těší ještě žijící obyvatelé Samot, z nichž se mnozí zúčastnili vysvěcení kamene katolickým farářem z Vimperka,“ pokračuje list. Mezi hosty byli také starosta Horní Vltavice Jiří Fastner, starosta partnerské obce Philippsreutu Alfred Schraml a předseda spolku rodáků z Prachatic Rudolf Paulík.<br /> <br /> Alespoň obrys kostela<br /> <br /> Den poté bylo v obci Borová Lada požehnáno znovuodkrytým základům farního kostela Sv. Martina, strženého 30. dubna 1976, který byl kdysi centrem obce Nový Svět s jejími jedenácti osadami. „Projekt angažovaně prosazovala místní starostka Jana Hrazánková,“ uvedl pasovský list. <br /> <br /> Barokní kostel byl postaven v letech 1796–97 na pahorku nad obcí, v roce 1888 byl vysvěcen přilehlý hřbitov. Po odsunu Němců tady byla v roce 1950 celebrována poslední mše. „V následujících letech byl opuštěný dům boží zpleněn a nakonec stejně jako hřbitov srovnán se zemí,“ uvedl deník. „Pouze památník padlých v první světové válce vedle kostela zůstal zachován.“ <br /> <br /> V roce 2006 byla nedaleko znovuzřízena kaple Sv. Anny s křížovou cestou a poté byl z iniciativy obce Borová Lada a německých krajanů rekultivován a znovuvysvěcen hřbitov. Nyní se podařilo uvolnit základy někdejšího farního kostela tak, že jsou patrny obrysy presbyteria, sakristie a zvonice. „Tam, kde stával hlavní oltář, byl umístěn žulový stůl orámovaný reliéfem patrona, sv. Martina z Toursu. Vytvořila jej Vladěna Tesařová z Dobré Vody, stejně jako pamětní kříž na hřbitově. V bývalé kostelní lodi zvou dvě kamenné lavice ke spočinutí a modlitbě,“ pokračují PNP. „Vimperský farář vyjádřil naději, že po šesti desetiletích zase brzy bude moci být celebrována mše v Novém Světě...“</div>

Admin