http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Deset_let_od_blok%C3%A1dy_k%C3%A1cen%C3%AD_na_%C5%A0umav%C4%9B 2026-05-15T00:00:54Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Deset_let_od_blok%C3%A1dy_k%C3%A1cen%C3%AD_na_%C5%A0umav%C4%9B&diff=101287&oldid=prev 2015-09-13T10:44:08Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Deset let od blokády kácení na Šumavě |Author=Haló noviny |Date=2009-09-24 |Source=Haló noviny |Genre=tisk |Respondent= }…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Deset let od blokády kácení na Šumavě<br /> |Author=Haló noviny<br /> |Date=2009-09-24<br /> |Source=Haló noviny<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Šumava – Blokáda byla úspěšná, měla smysl a otevřela veřejnou diskusi o poslání Národního parku Šumava, hodnotí výsledky přesně deset let staré akce odborníci, kteří při terénní pochůzce zjišťovali, jak se prales v poslední dekádě vyvíjel.<br /> <br /> K protestu tehdy vyzvala pětice vědců (vědecký pracovník a lesník Karel Kaňák, lesník, ekolog a předseda Vědecké rady Krkonošského NP Igor Míchal, emeritní profesor Mendelovy lesnické a zemědělské univerzity Brno, entomolog Dalibor Povolný, lesník a člen odborného grémia ministra životního prostředí pro národní parky Leo Košťál a zoolog Mojmír Vlašín) poté, co tehdejší ministr Miloš Kužvart (ČSSD) rozhodl umožnit kácení i v Trojmezenském pralese. Zatímco po žíru kůrovce zůstává prales pralesem, motorové pily jej zničí navždy. Je to jako kdybychom chtěli Karlštejn zachránit tím, že jej srovnáme se zemí a vystavíme na jeho místě nový, panelový... Vyzýváme proto veřejnost k protestu mírumilovné blokádě kácení v prvních zónách Národního parku Šumava. Tak jako bychom nikdy nedopustili, aby novodobí plánovači zbořili Národní divadlo, nedopusťme, aby zničili divadlo přírody – zbytky přirozených lesů v srdci Šumavy, uvedli tehdy vědci ve výzvě. Po blokádě byla pozvána odborná mise Světového svazu ochrany přírody (IUCN), která doporučila zvětšit a scelit jádrová území, kde se nezasahuje do přírodních procesů tak, aby do 3 – 5 let zahrnovala 30 – 40 procent rozlohy parku. Nyní šestičlenná skupina (Jaromír Bláha z Hnutí Duha, ekofyziolog z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích Petr Doležal, předseda Vědecké rady NP Šumava a člen odborného grémia ministra životního prostředí pro národní parky Jakub Hruška, geobotanik Richard Višňák, a dva z vyzyvatelů blokády, kteří se desetiletého výročí dožili (Leo Košťál a Mojmír Vlašín), konstatovala, že se podařilo zachránit nejdochovalejší zbytek horského smrkového pralesa ve střední Evropě, který nyní poskytuje srovnání s jinými způsoby péče. K mezinárodním pravidlům pro národní parky podle nich patří i zásada, že část každého z nich je ponechána divoké přírodě, jako to platí v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Francii, ve Skandinávii a mělo by to platit i na Šumavě. Dále doporučují mimo bezzásahová území důsledně vyhledávat a asanovat čerstvě napadené strom y především v izolovaných ohniscích před frontou kůrovce, aby nedocházelo k jeho rozsevu. V bezzásahových územích chtějí vyloučit veškeré zásahy do přírodních procesů a vítají snahu správy NPŠ o používání šetrných metod boje s kůrovcem, jako je například aplikace entomopatogenní houby Baeuveria bassiana, a l e měly by být používány výhradně mimo bezzásahová území. Co k tomu dodat? Ze složení obou skupin je patrné jejich jednosměrné zaměření a jiný výsledek se nedal ani očekávat. Možné je i s některými závěry souhlasit, ale je nutné si uvědomit, že kůrovce žádné hranice nezajímají...</div>

Admin