http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Dobrovoln%C3%ADci_obnovuj%C3%AD_ra%C5%A1elini%C5%A1t%C4%9B 2026-05-15T09:20:57Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Dobrovoln%C3%ADci_obnovuj%C3%AD_ra%C5%A1elini%C5%A1t%C4%9B&diff=97014&oldid=prev 2015-09-13T10:23:49Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Dobrovolníci obnovují rašeliniště |Author=Antonín Pelíšek |Date=2004-06-18 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respon…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Dobrovolníci obnovují rašeliniště<br /> |Author=Antonín Pelíšek<br /> |Date=2004-06-18<br /> |Source=Mladá fronta Dnes<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Životní prostředí a ekologie<br /> <br /> Lidé na Šumavě zasypávají meliorace a strouhy, zachraňují tak odvodněné slatě<br /> <br /> Stovky kilometrů melioračních struh a stok v prvních a druhých zónách Národního parku Šumava nechávají zasypávat jeho správci. Pomáhají jim dobrovolníci, které najímá Hnutí Duha.<br /> <br /> Borová Lada – Projekt takzvané revitalizace rašelinišť a slatí vychází z faktu, že kilometry meliorací škodí nejenom horským lesům, ale i osídlení a plochám v nížinách. Lesy totiž nemohou zadržet dešťovou vodu a ta rychle stéká po svazích. Následkem jsou povodně a usychání stromů.<br /> <br /> „Meliorace se začaly dělat už za Schwarzenberga. Nejvíc se ale o odvodnění zasloužily vojenské lesy hlavně v sedmdesátých a osmdesátých letech,“ uvedl Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Všichni tito hospodáři měli podle Bláhy starost o to, aby těžba v lesích vynášela co nejvíc. Proto odvodňovali rašeliniště a zalesňovali vysušené plochy.<br /> <br /> V rámci akce Týden pro les vyslyšelo výzvy Duhy dvanáct dobrovolníků z různých koutů země, většinou mladých lidí. Pracují v lokalitě Chalupské slatě nedaleko Borových Lad jen za ubytování a stravu od správců parku „Začínáme v osm ráno a končíme o půl páté. Podle vyměření přehrazujeme strouhy hrázemi z prken a textilií. Časem se tento materiál rozpadne a strouhy zcela zarostou. Voda se může už teď rozlévat do prostoru,“ vysvětlil Bláha.<br /> <br /> Les zase může zachytávat a zadržovat vodu. Je jako houba. Znovu se na Šumavě obnoví slatě a rašeliniště a lidem v nížinách potom přívalové deště neuškodí.<br /> <br /> Dobrovolníci u Chalupské slatě jsou většinou studenti. „Přírodou žiju, ale u nás moc lesy nemáme. Proto jsem se přihlásila už podruhé, vloni jsme byli v Beskydech,“ vysvětlila devatenáctiletá Anna Kociánová z Křenovic u Slavkova nedaleko Brna. „Skončila jsem gymnázium a po prázdninách jdu na vysokou. Láká mě biologie nebo biochemie,“ svěřila se dívka s kladivem v ruce při stloukání dřevěných zábran. Šestnáctiletý Tomáš Bičiště zase děkuje řediteli gymnázia v Hořicích v Podkrkonoší, který pustil na Šumavu pětičlennou skupinku spolužáků. „Určitě je tu líp než ve škole, ale děláme i tak tuhle práci rádi. Má smysl,“ tvrdí drobný student.<br /> <br /> Mezi dobrovolníky je i jeden cizinec, Holanďan studující lesnictví, jeden nezaměstnaný a mladý muž, který si vzal na brigádu dokonce dovolenou.<br /> <br /> „Akce Týden pro les je spíše symbolická. Na projekt jsme dostali pro tento rok deset milionů korun a příští rok by to mělo být ještě víc. Jsme rádi, že se do péče o krajinu zapojují právě mladí lidé,“ uvedl ředitel Národního parku Šumava Alois Pavlíčko.</div>

Admin