<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Hlavn%C3%AD_l%C3%A1kadlo_jarn%C3%AD_%C5%A0umavy%3A_ticho</id>
		<title>Hlavní lákadlo jarní Šumavy: ticho - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Hlavn%C3%AD_l%C3%A1kadlo_jarn%C3%AD_%C5%A0umavy%3A_ticho"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Hlavn%C3%AD_l%C3%A1kadlo_jarn%C3%AD_%C5%A0umavy:_ticho&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-15T11:22:58Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.24.2</generator>

	<entry>
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Hlavn%C3%AD_l%C3%A1kadlo_jarn%C3%AD_%C5%A0umavy:_ticho&amp;diff=98937&amp;oldid=prev</id>
		<title>Admin: Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Hlavní lákadlo jarní Šumavy: ticho |Author=Mladá fronta Dnes |Date=2008-05-19 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respon…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Hlavn%C3%AD_l%C3%A1kadlo_jarn%C3%AD_%C5%A0umavy:_ticho&amp;diff=98937&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2015-09-13T10:32:16Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Hlavní lákadlo jarní Šumavy: ticho |Author=Mladá fronta Dnes |Date=2008-05-19 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respon…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{MediaBankArticle&lt;br /&gt;
|Title=Hlavní lákadlo jarní Šumavy: ticho&lt;br /&gt;
|Author=Mladá fronta Dnes&lt;br /&gt;
|Date=2008-05-19&lt;br /&gt;
|Source=Mladá fronta Dnes&lt;br /&gt;
|Genre=tisk&lt;br /&gt;
|Respondent=&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
Šumava – Mladá frontaDneszmapovala nejznámější a nejzajímavější místa v Národním parku Šumava, na která se již mohou turisté vypravit. Kvůli stále se zvyšujícímu počtu cyklistů chtějí strážci stezky pouze pro kola a jiné jen pro pěší. Brzy budou otevřeny i nové hraniční přechody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Šumava – Máte-li chuť udělat si výlet na Šumavu, je ten nejsprávnější čas. Cyklostezky a turistické trasy ještě nejsou plné turistů. V hotelech i penzionech seženete bez problémů ubytování a mnohdy i za nižší ceny než v hlavní sezoně. A hlavně, ta nejzajímavější místa v parku jsou už připravena nabídnout všem nádherné přírodní divadlo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mladá frontaDnesse vydala na nejznámější lokality. Ujela 150 kilometrů od Vimperka přes Horskou Kvildu na Srní, Prášily, Poledník, jezero Laka, do údolí Roklanského potoka, na Javoří slať, Modravu a Kvildu. Návštěvníci se musejí připravit na to, že některé lesní cesty jsou po zimě ještě poškozené stékající vodou. Na oplátku za to si ale budete moct vychutnat „šumavské ticho“ téměř sami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vila uhlobarona na Modravě Prvním tipem je výlet ze západočeských Prášil na vrchol Ždánidel. Na tomto kopci můžete vidět na rozdíl od většiny míst v parku smíšený les s buky, ve vyšších polohách pak v první zóně vyvrácené stromy po loňském orkánu Kyrill. Na vrchol vede uježděná cesta vhodná i pro cykloturistiku, kterou lemují odpočívadla. Je odsud zajímavý výhled na Plesnou i rozhlednu na Poledníku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při zpáteční cestě lze odbočit k jezeru Laka, které je přístupné po stezce, vedoucí podél první zóny šumavského parku pod horou Plesná. V některých místech ještě těžká technika odstraňuje polomy. U cest jsou vidět i černé plastové feromonové lapače, sloužící k odchytu kůrovce. Jezero Laka je nejvýše položené a zároveň nejmenší jezero na Šumavě s vodní plochou 2,78 hektaru. Zajímavostí jsou plovoucí rašelinové ostrůvky. Pokud chcete naopak zhlédnout celou Šumavu a případně i Alpy, není nic snazšího než vyrazit na rozhlednu Poledník. Nejlépe se k ní dostanete z Prášil nebo ze Srní. Poledník je otevřen v hlavní sezoně denně od 10 do 18 hodin, nyní zatím jen o víkendech od 10 do 16 hodin. Původně 37 metrů vysoká rozhledna s 227 schody sloužila jako protivzdušná obrana státu, zároveň se zde za minulého režimu i odposlouchávala rádia v sousedním Německu. „Ze tří pater je impozantní výhled na celou Šumavu, za slunečného počasí i na Alpy. V létě tu ale bývá dost plno,“ uvedl milovník rozhleden Jiří Stieber z Českého Krumlova, který byl na Poledníku minimálně desetkrát.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stezka k uvedené rozhledně je ale po zimě v horším stavu, především stékající voda v ní vymlela díry, místy tu ještě leží zbytky sněhu. Cyklisté tak musí počítat s tím, že někde budou muset kola tlačit. Z Poledníku se nabízí ideální výlet přes Javoří slať na Modravu – tedy údolím Roklanského potoka. Cesta vás dovede přímo na Modravu k návštěvnickému centra dřevařství. Zde se můžete například dozvědět, které vlastnosti dřevu umožňují, že plave vybudovanými kanály nebo za jakých okolností se může utopit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Samozřejmě neopomíjíme ani slavnou historii výroby dřeva rezonančního. Návštěvníci si vyzkoušejí, jak zní hudební nástroj s rezonanční a nerezonanční ozvučnou deskou a zjistí, proč tomu tak je,“ vysvětluje autor projektu návštěvnických center Radek Novotný. V centru na Modravě si můžete vyrobit i dřeváky nebo přespat v jednoduché ubytovně s osmi lůžky. „Nechceme konkurovat místním podnikatelům, ale rozšířit služby turistům v obci,“ naznačil starosta Modravy Antonín Schubert.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobných center zaměřených na určitý druh tradičních řemesel či produktů má vzniknout na Šumavě do pěti let hned několik. Na Modravě si pak můžete nad Klostermannovou chatou ještě prohlédnout i netradiční dům uhlobarona a miliardáře Zdeňka Bakaly, zasazený přímo do terénu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posledním místem, které láká k výletu, je nejvýše položená obec v zemi – Kvilda. Zajímavostí zde je kostel svatého Štěpána, jehož současný vzhled je již třetí podobou prvotní stavby. Původní kostel, postavený v roce 1765, byl zároveň poslední dřevěným objektem svého druhu na Šumavě. Čelní strana kostela patřícího církvi je nyní čerstvě opravena, konkrétně pobita novými šindeli. „Připravujeme i opravu sousedního hřbitova. Momentálně je už oplocen, postupně sem chceme vrátit i náhrobní desky, které byly v minulosti poškozeny. Pro turisty bude zajímavá i výstava o zaniklých šumavských obcích. Přístupná bude od července,“ sdělil starosta Kvildy Václav Vostradovský.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mimosezonní slevy Většina penzionů v těchto dnech nabízí ubytování ještě za mimosezonní ceny. Ty se zdraží zhruba o 10 až 20 procent na začátku června. Hoteliéři ale upozorňují, že počítat s letní dovolenou na Šumavě už je téměř nemožné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Nyní ještě volné pokoje máme, ale celé léto až do září už je téměř vyprodané. Takový zájem nepamatuji, denně mi chodí pět až šest mailů s dotazy na volné termíny,“ potvrdila provozní penzionu Borůvka na Borových Ladách Jana Kydoňová.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejvíce obsazeny na letní dovolenou jsou penziony a hotely na přelomu července a srpna. Mezi obce, které patří k největším návštěvnickým hitům, lze počítat Kvildu, Horskou Kvildu, Borovou Ladu, Prášily, Modravu a Srní. Sehnat zde volná lůžka za nižší ceny v těchto termínech už je téměř nemožné. Naopak volněji je v prvních týdnech července, v červnu a na konci srpna. Určitě se vyplatí si lůžka dopředu zamluvit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Už loni jsme na Šumavě byli a rovnou si vlastně rok dopředu zarezervovali pobyt na letošní léto. Finančně je taková dovolená srovnatelná například s pobytem v Chorvatsku,“ řekl Pavel Štěpánek ze Strakonic, který jezdí na Šumavu o letních prázdninách pravidelně.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Admin</name></author>	</entry>

	</feed>