http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Jana_Proch%C3%A1zkov%C3%A1_prov%C3%A1d%C3%AD_po_%C5%A0umav%C4%9B_N%C4%9Bmce_i_%C4%8Cechy 2026-04-17T16:51:05Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Jana_Proch%C3%A1zkov%C3%A1_prov%C3%A1d%C3%AD_po_%C5%A0umav%C4%9B_N%C4%9Bmce_i_%C4%8Cechy&diff=98290&oldid=prev 2015-09-13T10:29:04Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Jana Procházková provádí po Šumavě Němce i Čechy |Author=Radovan Holub |Date=2005-01-20 |Source=Klatovský deník |Genre=…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Jana Procházková provádí po Šumavě Němce i Čechy<br /> |Author=Radovan Holub<br /> |Date=2005-01-20<br /> |Source=Klatovský deník<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Přibližně osmdesát terénních vycházek v Národním parku Šumava a Národním parku Bavorský les absolvovala s českými i německými turisty studentka ekonomie Jana Procházková. Žije v Praze, ale provdána je na Šumavě pod Javorníkem.<br /> <br /> Jana Procházková nyní studuje druhou fakultu – Vysokou školu ekonomickou. I když pracuje jako asistentka auditora, její láskou je Šumava. Už roku 1999 absolvovala brigádu v různých informačních střediscích a u informační a strážní služby Národního parku Šumava (NPŠ) ještě jako studentka lesnické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. V březnu 2001 nastoupila díky sponzorskému programu německé Commerzbank praxi v Národním parku Bavorský les (NPBL). Chtěla mít totiž blízko k přírodě. Šumavu považuje za přírodně vysoce atraktivní místo s unikátními rašeliništi, potoky a pláněmi.<br /> <br /> Jana Procházková prováděla německé turisty v NPŠ a české vodila do NPBL. Letos to bude už její pátá letní sezóna. „Hlavním smyslem mé práce je rozvíjet spolupráci mezi oběma parky,“ říká. „Začali jsme skromně u místního obyvatelstva v bavorských obcích. Postupně jsme přibírali další profesní skupiny a návštěvníky. Zkoušeli jsme i české turisty. Zpočátku jsme pro ně měli jenom omezenou nabídku, a sice zvířecí park u Neuschönau a Dům Hanse Eisenmanna s informačním střediskem a expozicemi parku. Ale loni se to zlomilo. Začali se zajímat o celý NPBL,“ dodala.<br /> <br /> Roku 2002 začala Procházková spolupracovat s Informačním střediskem NPŠ v Kvildě, což dalo její práci nový impuls. „Vyvěšovali jsme termíny terénních vycházek jak ve středisku, tak v zelených autobusech. Loni jsme o terénních vycházkách informovali v rámci společného českoněmeckého projektu Skleněná archa. To byl přelomový rok, kdy i čeští turisté začali mít zájem o poznání sousedů,“ poznamenává.<br /> <br /> Patnáctikilometrové okruhy<br /> <br /> Procházková chodí s českými i německými turisty okruhy cca 10–15 km dlouhé. Němci mají oblíbenou trasu Bučina – Knížecí Pláně – Žťárské jezírko – Bučina nebo trasu Bučina – Kvilda (autobusem) – Jezerní slaď – Svinná Lada – Chalupská slaď – Knížecí Pláně – Bučina. Rádi také chodí na Tříjezerní slaď, Černou horu a Prameny Vltavy a také do Povydří. Favoritkou českých turistů je trasa z parkoviště pod Luzným na Luzný, dále do Neuschönau a na Tummelplatz, odtud na skalní vyhlídku Gross Almayer Schloss, na hraniční přechod Finsterau–Bučina a autobusem zpátky na Kvildu. Další trasa: Spiegelau – chata pod Roklanem – Roklanské jezírko – parkoviště pod Luzným.<br /> <br /> První část cesty z hraničního přechodu Bučina se jede německým ekologickým autobusem NPBL, tzv. Igelbusem (celodenní jízdenka stojí 3,30 Eur). Čeští turisté mají termín každé pondělí a Němci v neděli o letních prázdninách. České turisty zajímá známá hora Luzný, typická kamenným čepečkem. „Zpočátku jsou v rozpacích, že tu nevidí zelený les, ale uschlá torza stromů,“ říká Procházková. „Ale zejména mladším lidem se vztahem k přírodě se dá vysvětlit, že příroda se dokáže vyvíjet podle svého a že v národním parku jsou tyto přírodní procesy normální. Mladí jsou přístupní novým myšlenkám, a to i mladí lesníci. Příslušníci starší generace ale přijímají myšlenku národního parku těžko. Zatvrzele říkají, že les musí být zelený a uklizený. Věřím, že jsem je trochu přesvědčila o nutnosti důvěry v přírodu,“ doplňuje.<br /> <br /> Němci chtějí doprovod<br /> <br /> Němečtí turisté mají obecně o přeshraniční doprovody větší zájem než naši lidé. „Jsou mezi nimi typy lidí, kteří fandí myšlence samovolného vývoje i ti, co jí moc nevěří. Nevěří zejména ti, co mají penziony a obávají se poklesu zisků. Obě skupiny si to ale většinou vyřídí samy mezi sebou. Jakmile jeden začne o nutnosti boje proti kůrovci, druhý mu hned oponuje. U Čechů je to po třetinách: třetina pro přírodní procesy, třetina proti a třetina nerozhodná. U Němců je pro přírodní procesy víc než polovina. V NPBL začínají totiž v posledních letech přibývat skupiny lidí, kteří tam jedou čistě jen kvůli parku,“ hodnotí Procházková.<br /> <br /> Pokud se můžeme na bavorské straně něco přiučit, tak je to práce s turistou. „Němci v tom mají dlouholeté zkušenosti,“ říká Procházková a zdůrazňuje, že bavorské cestě začala důvěřovat až po několika letech. „Kladou tu důraz na důslednou výchovu veřejnosti. Neustále pořádají nějaké výstavy, komunikují s obcemi, pořádají odvážné projekty. Zajímavý byl například Balet a divočina, kdy přední němečtí tanečníci tančili na pozadí obrázků z NPBL. Vše, co v parku dělají, je podřízeno vůdčí myšlence nekontrolovanosti a volnosti. V NPBL mají dokonce zvláštní profesi v parku – lesní průvodce. Ti jsou každoročně školeni správou NPBL,“ upozorňuje.<br /> <br /> Jak na to<br /> <br /> Za klíčové Procházková považuje, aby se v Národním parku Šumava cítili dobře jak cykloturisté, tak pěší turisté, jichž v poslední době ubývá. „Mentalita našich lidí je taková, že se toho snaží stihnout maximum za krátký čas, proto tak rádi jezdí na kolech. V šumavském parku je příliš mnoho asfaltových cest a ty podporují cykloboom. Další důležitá věc je, aby se v našem parku našel kompromis mezi lesnickým a ekologickým extrémem. První zóny by měly být větší, celistvé a oproštěné od lidské činnosti. Tady příroda musí ukázat, co umí. Jinak si zničíme i to málo, co v této uspěchané době máme. Ve druhých zónách by se mělo přírodě trochu pomoct, aby tu vznikl smíšený les. Nejdůležitější bude ale sjednotit management obou národních parků a vytvořit jeden velký, přeshraniční národní park. A bude to výhodné – do budoucna bude pro společné česko-německé projekty stále víc prostředků z EU. Možná ke sjednocení obou parků dojde až za deset, patnáct let, ale ve společné Evropě jiné cesty není. Šumava je jedno pohoří,“ míní mladá průvodkyně.</div>

Admin