http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Jde_o_dal%C5%A1%C3%AD_osud_lesnat%C3%A9_%C5%A0umavy 2026-05-15T15:25:19Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Jde_o_dal%C5%A1%C3%AD_osud_lesnat%C3%A9_%C5%A0umavy&diff=102298&oldid=prev 2015-09-13T10:48:50Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Jde o další osud lesnaté Šumavy |Author=Ivo Vicena |Date=2007-02-20 |Source=Českobudějovický deník |Genre=tisk |Responden…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Jde o další osud lesnaté Šumavy<br /> |Author=Ivo Vicena<br /> |Date=2007-02-20<br /> |Source=Českobudějovický deník<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Můj názor<br /> <br /> Rozsah lednových polomů v Národním parku (NP) Šumava je vysoký a vyvolava otázku, jak k velkému množství polomů prispelo dosavadní hospodaření. Nejen dlouhodobe zkušenosti lesníků, ale i vědecká státisticka setrení prokazala, že na rozsah polomů má mimořádne velký vliv proredovani porostu. To bylo prokazano i na území Šumavy při polomech z r. 2002. Dnes můžeme říci, že stav, kdy národní park po leta podporuje rozmnozovani kůrovce, vedl jak v druhých zónách, tak i v lesích sousedicích s národním parkem k proredovani porostu při provadených nežbytných asanacich. Kůrovec z „bezzásahových“ zón u nás i z Bavorského národního parku dlouhodobe zamoruje naše lesy. Od posledních let se bezzásahové zóny staly semenistem kůrovce. Tam Správa NP vytvořila režim, kde se kůrovec mnozi 4 až 6krát za rok a odtud se siri do „druhých“ zón a do lesů sousednich. Proto podle scitani Výzkumných ústavu byly lesy Jihočeského a Plzeňského kraje již před touto kalamitou podstatne více zamoreny kůrovcem než lesy ostatních kraju. Stav kůrovce vNP byl v r. 2005 ar. 2006 šestkrát až dvanáctkrát vyšší, než uvádí povoleny základní stav. To vedlo i uvnitř NP i v jeho druhých zónách a také v lesích sousednich, blizsich i vzdálenějších ke stalým asanacním těžbam. Ty jednak otevřely návětrné stěny, jednak vedly k proředění lesa. Ještě v roce 2005 byl rozsah kůrovcových těžeb v jižních Čechách vlivem NP vysoce nadprumerny. Kůrovec sice nemohl zabránit vichřici, ale velmi podstatne prispel ke zvysení rozsahu polomů - až o 25 procent.<br /> <br /> Tvrzení, že do lesa se nema v NP zasahovat a ze byly „bezzásahové“ plochy, kde se proti kůrovci nezasáhovalo, více usetreny než ostatní lesy, kde se kůrovec likvidoval, je nepravdive. Toto tvrzení se opira o zpravy z NP a od Hnutí DUHA a je třeba k němu podat vysvetlení. Jde o nespravnou hru s cisly, neboť do cerstve polomové hmoty NP zapocitava pouze spadle zelené stromy, zatímco suché stromy se vůbec nepocitaji. To, že padlo například málo polomů v Zidovskem lese pod Roklanem, je pravda, ale Zidovsky les je lesem „pastevnim“, kde vlastně ani o les nejde. Jde o velkou plochu, kde po nešetrne těžbě před 160 lety byl tehdejší pekny les umyslne vykacen, nebyl potom vysazen a teď na něm rostou netvarne jednotlive stromy. O takový les na Šumavě neusilujeme.<br /> <br /> Je pochopitelne, že spadlo méně zeleného zdraveho lesa na Trojmezné, na Březníku nebo u Pramenů Vltavy, protože tam kůrovec v uplynulých několika letech téměř všechny zdrave stromy zničil. Počet zdravých stromu v těchto místech je nyní sotva desetina původního stavu. V těchto místech šlo o přírodní rezervace a původní, geneticky velmi cenné semenné porosty, takže škody tam nejsou male, jak uvádí NP, ale nepoměrně vyšší než v okolních lesích.<br /> <br /> Z prvních zón zamysli NP vytvorit „divočinu“. Jejich stav však je již nyní velmi smutny. Kromě suchých stojících a ležících stromu tam jsou nyní ještě cerstve polomy. Nový les tam nemůže vzniknout, ponevadz zbytky plodicích zivých stromu ničí kůrovec.<br /> <br /> Na holých šumavských hřebenech mizí lesy, které nemohou brzdit větrné proudení, a tak vítr s větší rychlosti dopada do dalších míst a do lesů mimo NP. I to může být jednou z příčin, proč jsou jižní Čechy postiženy touto kalamitou nejvíce. Je třeba, aby se polomy ve všech zónách Šumavy včas zpracovaly a kůrovec nerozmnozil. Toto nebezpečí je aktuální. Nejde o dřevo, ale o další osud lesnaté Šumavy.<br /> <br /> (Kraceno)<br /> <br /> Ing. Ivo Vicena, CSc, šumavský lesník, soudní znalec</div>

Admin