http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Je%C5%A1t%C4%9B_jednou_o_k%C5%AFrovci_v_Bavorsku 2026-05-15T09:57:17Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Je%C5%A1t%C4%9B_jednou_o_k%C5%AFrovci_v_Bavorsku&diff=97622&oldid=prev 2015-09-13T10:26:18Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Ještě jednou o kůrovci v Bavorsku |Author=Ivona Matějková |Date=2002-12-16 |Source=Respekt |Genre=tisk |Respondent= }} Ivon…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Ještě jednou o kůrovci v Bavorsku<br /> |Author=Ivona Matějková<br /> |Date=2002-12-16<br /> |Source=Respekt<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Ivona Matějková, Biologická fakulta Jihočeské univerzity<br /> <br /> Dopisy<br /> <br /> Sbírkou věcných chyb a nesmyslů je dopis Ivana Breziny o kůrovcové kalamitě na Šumavě, otištěný v prvním prosincovém Respektu (č. 49/2002). Brezina v něm tvrdí, že v národním parku na bavorské straně hranice „jsou každoroční objemy sanačních těžeb přepočtené na hektar vyšší“ než na českém chráněném území. Zamlčuje ale, že se kácí především v úzkém ochranném pásu podél hranice národního parku, který je široký 500 metrů až jeden kilometr a má chránit okolní soukromé, komerční lesy. A hlavně taktně mlčí o ústředním předmětu sporu: první, nejpřísněji chráněné zóně národního parku. V Německu tvoří 40 % parku ve formě souvislého území a zásadně se v ní žádné stromy neporáží. Podíl té české činí 12 %, je roztříštěna do 135 malých plošek a správci národního parku i zde, v unikátních pralesovitých porostech, soustavně kácí. Navíc Ivan Brezina tvrdí, že v Německu mají úplně odlišné podmínky díky teplým slunným svahům a jiné druhové skladbě lesů. Zdejší smíšený porost je prý proti kůrovci „mnohem odolnější“ a „představuje přirozenou bariéru proti šíření brouka“. Tento argument je doslova směšný. Chlad a vlhko jsou hlavní limitující faktory kůrovcové populace (právě proto na obou stranách hranice v posledních letech klesla). Podle Brezinovy úvahy by proto v bavorském národním parku měl mít daleko lepší podmínky než u nás – nikoli horší. Kdyby autor znal třeba jen českou odbornou literaturu, věděl by, že podle výsledků měření v německých smíšených lesích kůrovcová kalamita ve skutečnosti postupovala daleko rychleji. Zastavila se bez kácení, na mnoha místech až v čistých smrčinách.</div>

Admin