<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Jeden_Boub%C3%ADn_mus%C3%AD_sta%C4%8Dit</id>
		<title>Jeden Boubín musí stačit - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Jeden_Boub%C3%ADn_mus%C3%AD_sta%C4%8Dit"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Jeden_Boub%C3%ADn_mus%C3%AD_sta%C4%8Dit&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-14T21:20:34Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.24.2</generator>

	<entry>
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Jeden_Boub%C3%ADn_mus%C3%AD_sta%C4%8Dit&amp;diff=98436&amp;oldid=prev</id>
		<title>Admin: Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Jeden Boubín musí stačit |Author=Jan Schinko |Date=2007-08-31 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent= }} Na probl…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Jeden_Boub%C3%ADn_mus%C3%AD_sta%C4%8Dit&amp;diff=98436&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2015-09-13T10:30:01Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Jeden Boubín musí stačit |Author=Jan Schinko |Date=2007-08-31 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent= }} Na probl…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{MediaBankArticle&lt;br /&gt;
|Title=Jeden Boubín musí stačit&lt;br /&gt;
|Author=Jan Schinko&lt;br /&gt;
|Date=2007-08-31&lt;br /&gt;
|Source=Mladá fronta Dnes&lt;br /&gt;
|Genre=tisk&lt;br /&gt;
|Respondent=&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
Na problém Šumavy shrnutý do otázky, co s ní dál, je možné se podívat z hlediska dejme tomu 1000 let. Na Šumavě se vždy dřevo těžilo a vždy se sázelo nové. Mimo jiné také proto, že dřevařství bylo jedinou obživou. I sklářství bylo vázáno na dřevo. Těžilo se a les se zase cíleně obnovoval. Až v roce 1858 se založil na Boubíně les, do kterého se nezasahovalo, jinými slovy vznikla bezzásahová zóna. Záměr byl zachovat budoucím generacím starý hercynský les, ilustrovat přirozený vývoj lesa a možnost les v dalších letech studovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do roku 1858 a po tomto roce, až do roku 1950, byla Šumava v pořádku. Botanicky, zoologicky, ornitologicky i lidsky. Vodohospodářsky, lesnicky i dřevařsky. Nebyly zóny, všude se smělo (Kateřina Neumannová by mohla lyžovat všude) a například polomy se co nejrychleji zpracovaly. Šumava začala být špatná, až když se dostala do správy, výstižnější by bylo do rukou, útvarů pohraniční stráže, státních statků a boletického vojenského újezdu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Člověk, který vidí Šumavu každý den na obzoru nebo ji i slušně zná, dojde k závěru, že bezzásahové zóny, v nichž se nechá dřevo ležet, je něco jako Boubín. Položí si otázku, zda potřebujeme tolik Boubínů. Jeden Boubín přece stačí. Od roku 1858 stačil. Ještě máme bezzásahové lesy Žofín a Hojnou Vodu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jan Schinko, České Budějovice&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Admin</name></author>	</entry>

	</feed>