http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Jezern%C3%AD_slat%C3%AD_vede_nau%C4%8Dn%C3%A1_stezka 2026-05-16T09:54:31Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Jezern%C3%AD_slat%C3%AD_vede_nau%C4%8Dn%C3%A1_stezka&diff=97063&oldid=prev 2015-09-13T10:24:01Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Jezerní slatí vede naučná stezka |Author=lim |Date=2004-06-29 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent= }} Životn…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Jezerní slatí vede naučná stezka<br /> |Author=lim<br /> |Date=2004-06-29<br /> |Source=Mladá fronta Dnes<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Životní prostředí a ekologie<br /> <br /> Tip na výlet<br /> <br /> Kvilda – Zajímavá naučná ministezka Jezerní slať seznamuje turisty na trase dlouhé pouhých sto dvacet metrů s jednou z největších veřejnosti přístupných slatí u nás.<br /> <br /> „Příchod ke stezce je z parkoviště vybudovaného na levé straně komunikace Kvilda – Horská Kvilda, dva kilometry severně od obce Kvilda. Pohodlná lesní cesta v délce dvě stě metrů vede k východnímu okraji rezervace Jezerní slať. Zde je dvoupatrová rozhledna, z níž můžeme celou více než stohektarovou slať přehlédnout,“ uvedl externí pracovník prachatického Centra ekologické výchovy Dřípatka Bohuslav Nauš.<br /> <br /> Ve slati žijí vzácní živočichové<br /> <br /> Do chráněného území vede návštěvníky cesta nad úrovní terénu, dlouhá právě oněch sto dvacet metrů a zakončená vyhlídkovou plošinou. Podél chodníku jsou umístěny tabulky s názvy některých chráněných rostlin, jako je například ve střední Evropě vzácná bříza zakrslá, dále suchopýr pochvatý, brusnice vlochyně, kleč horská a řada dalších.<br /> <br /> „Velmi unikátní je fauna Jezerní slatě. V neporušené části vrchoviště byly objeveny silné populace na rašeliništi žijících severských pavouků ze skupiny slíďáků a výskyt dvou set čtyřiceti druhů severských nočních motýlů. Z ptačích druhů zde byly zaznamenány čečetka zimní, bramborníček hnědý, linduška lesní, bekasina otavní a další,“ vyjmenoval Bohuslav Nauš. Vzácné živočichy doplňují i myšivka horská, tetřívek či rys ostrovid.<br /> <br /> Název Jezerní dostala zdejší slať podle malého jezírka, které je však už zarostlé rašeliníky. Slať je v současnosti I. zónou Národního parku Šumava. Přírodní rezervace je horským rašeliništěm na rozvodí Vltavy a Otavy v nadmořské výšce od 1057 do 1075 metrů. Největší hloubka rašeliny je sedm a půl metru a chráněné území je zčásti porostlé klečí.<br /> <br /> Slať je nejchladnějším místem v kraji<br /> <br /> „Přes zimu jsou slatě pro turisty uzavřené, protože klečové porosty jsou velmi křehké a snadno se lámou. Slatě jsou v zimě uzavřené také proto, aby návštěvníci neničili terén v obdobích nástupu zimy a tání. Návštěvníci by z přírodních krás slatí stejně nic neviděli, protože v zimě je tam většinou víc než metr sněhu,“ upozornil mluvčí Správy Národního parku Šumava Radovan Holub. Jezerní slať je s průměrnou roční teplotou pouhé dva stupně Celsia nejchladnějším místem v jižních Čechách. „Mrazíky tam jsou po celý rok. I v měsících vrcholného léta v červenci a srpnu je v průměru deset dnů, kdy na Jezerní slati noční teploty klesnou pod bod mrazu,“ poznamenala Svatava Křivancová z českobudějovického Českého hydrometeorologického ústavu. Meteoroložka si libuje, že díky spolupráci s Antonínem Vojvodíkem z Vimperka, který měří na Šumavě teploty už od roku 1986, může v počítačové databázi vyhledat i extrémní teploty z této zajímavé lokality.<br /> <br /> „Nejnižší teplota byla na Jezerní slati zaznamenána 30. ledna 1987, a to minus 41,6 stupně Celsia. Pod minus třicet tam klesá teplota prakticky v každé zimě. Zajímavé je i srovnání s Churáňovem, který je od Jezerní slatě vzdálen vzdušnou čarou zhruba pět kilometrů. Není výjimkou, kdy jsou noční teploty na Jezerní slati o deset stupňů nižší než na Churáňově. Extrémní rozdíl mezi těmito dvěma stanicemi byl zaznamenán 4. února 1993, kdy dosáhl dokonce 26,8 stupně Celsia,“ popisuje Svatava Křivancová.<br /> <br /> Příčinou výrazně chladného charakteru podnebí na Jezerní slati je přitom podle klimatologů výskyt výrazných přízemních inverzí teploty vzduchu při každém nočním vyjasnění a uklidnění větru.</div>

Admin