<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Jihlavsky_zoolog_Toman_hraje_ve_ve%C4%8Dern%C3%AD%C4%8Dku</id>
		<title>Jihlavsky zoolog Toman hraje ve večerníčku - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Jihlavsky_zoolog_Toman_hraje_ve_ve%C4%8Dern%C3%AD%C4%8Dku"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Jihlavsky_zoolog_Toman_hraje_ve_ve%C4%8Dern%C3%AD%C4%8Dku&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-16T07:25:29Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.24.2</generator>

	<entry>
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Jihlavsky_zoolog_Toman_hraje_ve_ve%C4%8Dern%C3%AD%C4%8Dku&amp;diff=101802&amp;oldid=prev</id>
		<title>Admin: Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Jihlavsky zoolog Toman hraje ve večerníčku |Author=rl |Date=2007-02-27 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent= }}…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Jihlavsky_zoolog_Toman_hraje_ve_ve%C4%8Dern%C3%AD%C4%8Dku&amp;diff=101802&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2015-09-13T10:46:43Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Jihlavsky zoolog Toman hraje ve večerníčku |Author=rl |Date=2007-02-27 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent= }}…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{MediaBankArticle&lt;br /&gt;
|Title=Jihlavsky zoolog Toman hraje ve večerníčku&lt;br /&gt;
|Author=rl&lt;br /&gt;
|Date=2007-02-27&lt;br /&gt;
|Source=Mladá fronta Dnes&lt;br /&gt;
|Genre=tisk&lt;br /&gt;
|Respondent=&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
Jihlava, Pavlov - Vysočina má dvojnásobné zastoupení v novém třináctidílném večerníčku Madla a Ťap, který od soboty vysílá česká televize. V seriálu vystupuje mládě rysa ostrovida Ťap, že kterého už je dnes tříletý dospělý kocour. Žije v Pavlově u Ledče nad Sázavou. Roli strážce šumavského parku Aleše vytvořil Aleš Toman, zoolog z jihlavské zoologické zahrady. Seriál je z dílny Václava Chaloupka, tvůrce populárních večerníčků Méďové či Vydrýsek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S panem Chaloupkem už se znám dlouho z natáčení Vydrýska. A protože jeho obličej už byl okoukaný, poprosil mě, jestli bych vzal roli ochranáře - němého hrdiny, řekl jsem, že to můžeme zkusit, vzpomíná Aleš Toman.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Točilo se většinou na Šumavě. Loveckého psa Madlu představuje bavorský barvář patřící Václavu Chaloupkovi. Komentář k seriálu čte herec Josef Somr. Autorem písničky je tradičně Jaroslav Samson Lenk.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Malého rysíka získal Aleš Toman ze zoo v Olomouci. Pořídil jsem ho do záchranné stanice v Pavlově, kde jsem tehdy pracoval, popisuje. S dvouměsíčním kotětem pak začal jezdit na natáčení, které se čtyři měsíce v kuse odehrávalo vždy od pátku do neděle.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A jaký je děj třinácti večerníčků o Madle a Ťapovi? Při jedné z vyjížděk se obě zvířata ztratí. Toulají se Šumavskou přírodou, poznávají nebezpečí, ale nejraději si hrají a při hře se učí zvířecím dovednostem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Putují kolem Šumavských řek, hájovny, osamělých stavení a skal, poznávají jezero a ocitnou se až v bavorské zoo, popisuje mluvčí ČT Martin Krafl. Jednou se ztratí i jeden druhému, aby se na úplném konci seriálu sešli se svým přítelem Alešem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zoolog zůstal v kontaktu s rysem i po natáčení. Jezdí za ním pravidelně do Pavlova, kde si ho můžou prohlédnout i diváci nového večerníčku. Rysa vlastníme napůl s mým kamarádem Láďou Zadražilem. Na jeho pozemku jsme vybudovali výběh. Teď asi bude o rysa zájem, předpokládá Toman.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ochočená šelma je podle Tomana kontaktní a skvělá. Majitelé s ní chodí volně po lese bez vodítka. Zvíře nekouše ani na nikoho nevrčí. Toman má se svým zvířecím přítelem vítací rituál - trknutí čelem. Vždy ho nastaví a dostane takovou ránu, že vidí před očima jiskřičky. Pak se mu ještě dostane mokrého olíznutí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vztah Madly a Ťapa zůstal kamarádský dodnes. Tím, jak spolu od malička vyrůstali před kamerou, ztratil rys jinak obvyklou obavu z velkých psů. Když se oba potkali po dvou letech od natáčení, hráli si stejně jako když byli malí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Seriál se natáčel před třemi lety, vysílá se ale premiérově až teď. Důvodem dlouhé pauzy byly problémy s autorskými právy. Toman spolupracoval s Chaloupkem už na dokumentárním seriálu Kouzla Afriky. A protože měl úspěch, bude se letos v létě točit pokračování. Tvůrci vyrazí na dva měsíce do Keni, Tanzánie a Ugandy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naše největší kočkovitá šelma rys přišla do večerníčků po lišce, jezevci, kuně, medvědech, vlčatech a vydře. Výběr byl dopředu promyšlen. Abychom u mladé generace vylepšili pohled na velké predátory, které jsme už ze svého života vypustili, popisuje Toman. Když se nějaká šelma objeví, třeba vlk v Beskydech, tak se o něm mluví jen negativně jako o nebezpečí. Chaloupek s Tomanem je chtějí ukázat v pozitivnějším světle. Aby se na ně příští generace dívala trošku jinak a oni se mohli pomalu vrátit do naší přírody. To, že se velké Selmy znovu objevují, se děje v celé Evropě. Jsou tam, kde je lidi nechají žít.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Inspiraci k Madle a Ťapovi byl příběh z roku 2004, jehož konec nebyl tak veselý jako ve večerníčku. Tenkrát v červnu byla u Lipky nalezena zastřelená rysice. Do pěti hodin od zásahu raněné zvíře vykrvácelo. Pitvou bylo později zjištěno, že šlo o rysí mámu, která tři týdny před tím porodila tři rysátka. Ta bez matky zemřela hlady. Neznámý chrabrý myslivec mohl být spokojen - jednou ranou zahubil hned čtyři kusy škodné, popsal Jaromír Bláha z Hnutí Duha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O vztahu k rysům svědčí i průzkum, který mezi myslivci a studenty lesnických škol provedli odborníci Akademie věd. Jeho výsledky označil Bláha za šokující. Třetina dotázaných si myslela, že rys působí v přírodě jen škodu a deset procent myslivců uvedlo, že existence rysa v honitbách je pro ně nepřijatelná. Dvacet z 204 myslivců se přiznalo, že již sami rysa zastřelili, tři z nich více než jednoho.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Admin</name></author>	</entry>

	</feed>