http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Jsou_sousedi._P%C4%9B%C5%A1ky_se_nesejdou 2026-05-15T09:38:09Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Jsou_sousedi._P%C4%9B%C5%A1ky_se_nesejdou&diff=102390&oldid=prev 2015-09-13T10:49:12Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Jsou sousedi. Pěšky se nesejdou |Author=Václav Janouš |Date=2007-09-24 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent= }}…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Jsou sousedi. Pěšky se nesejdou<br /> |Author=Václav Janouš<br /> |Date=2007-09-24<br /> |Source=Mladá fronta Dnes<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Otevřou hranici? Zavřeny hraniční přechod Modrý sloup na Šumavě se nelíbí lidem na české ani německé straně. Teď jim svitla nadeje, že se situace zmení. Mají v ruce studii, která dokazuje, že jinde tetřevum, kvůli kterým se do těchto míst nesmí, turisté zase tak moc nevadí.<br /> <br /> Modrava - mají to k sobě přes hranice pár kilometru. Hodinu cesty pěšky krásnou šumavskou přírodou. Tedy měli by, kdyby Helmut Schopf z bavorského Neuschonau nedosel jen na Modrý sloup a Zdeněk Zikmund z Modravy zase jen na Březník. Tam totiž narazi na uzavřenou cestu na bývaly hraniční přechod Modrý sloup z české strany. Potkat se tedy mohou, jen když jeden vyrazi autem přes strážný a absolvuje 120 kilometru. Oba přitom mají jasno, uzavření Modrého sloupu je podle nich nesmysl a vymluvam o tetřevech, které by turisté rusili, nevěří.<br /> <br /> Schopf a Zikmund se v sobotu po zhruba roce potkali. Na česko-německém setkání lidi, kterým se uzavření Modrého sloupu nelíbí. Posledních deset let se takto schazeji na Březníku, aby pokrcili rameny, že se otevření stezky neblizi.<br /> <br /> „Abych se dostal na Modravu, musím objet sto dvacet kilometru. To je ochrana přírody, když normálně bych šel pěšky a takto jedu autem,“ uvedl Schopf.<br /> <br /> Tentokrát ale jejich setkání mělo optimistictejsi nadech. V ruce totiž mají trumf, který jim dala sama správa šumavského parku, jež dosud otevření unikátní přírody brzdi. Porovnani dvou mist, kde žije zhruba stejne tetřevu: Modrého sloupu a Poledníku. Zatímco na Modrem sloupu se správa parku o život ptáků boji, na Poledník turisté mohou. A nijak tetřevum nevadí. řekl to sám nový ředitel parku František Krejčí pote, co MF DNES viděla mapu populace tetřevu na Šumavě.<br /> <br /> „Mate pravdu, největší populace tetřevu jsou v místech, kde chodí turisté a kde se v minulosti i lesnicky zasahovalo. Pohyb turistů není hlavní příčinou ubytku tetřevu, protože těch ubyva všude v Evropě,“ priznal ředitel Krejčí.<br /> <br /> Tim zcela nastval turisty i Nemce, kteří po otevření Modrého sloupu už roky volaji. „Byla to dlouhodobá lez, falesny argument lidi, kterým záleží, aby se tudy nechodílo. Uzavřena cesta je nejprimejsi stezka, historicky vychozena a nejkratsi. A my budeme koumat nad jinými trasami,“ kroutíl v sobotu hlavou nad situaci předseda rady šumavského parku a zároveň předseda Klubu českých turistů Jan Stráský.<br /> <br /> A další spojence, kteří jeho názoru tleskaji, nasel hned bez problemu. Třeba starostu Modravy Antonína Schuberta. Ten od roku 1975 v okolí Modrého sloupu dělal hajneho a území dobre zna. Teď sám shani v Evropské unii nezávislého odbornika, který by vypracoval posudek, zda lidé do území na české straně mohou.<br /> <br /> „Musi to být člověk, který nebude ovlivnen ani jednou, ani druhou stranou sporu. Ceským odborníkům, jejichž posudky na Modrý sloup jsem cetl, nevěřím a považuji je za neobjektivni. Neznají lokalitu, vycházejí jen ze státistik. já tu žiji roky a je to jeden z nejkrásnějších koutu Šumavy. Kdybych měl s turisty na Modrem sloupu sebemensi vnitrni problém, tak bych to nikdy neprosazoval,“ sdělil Schubert.<br /> <br /> Modrý sloup oznacil za unikátní misto, kde lidé mohou vidět přírodní divadlo pod taktovkou vedení českého a bavorského parku a sami si udělat názor, který ze státu se k přírodě chova rozumneji.<br /> <br /> „Nikde jinde takové místo v parku, kde by lidé mohli takto posuzovat, neexistuje,“ tvrdí Schubert.<br /> <br /> Lidé sem nesmí už od valky<br /> <br /> Jak tedy ze situace ven? Turisté a šumavští starostové chtějí, aby se teď park zachoval jako jeho německy protejsek - Správa Bavorského lesa. Tedy zpřístupnil Modrý sloup od začátku července do poloviny listopadu. „U nás toto funguje a smí se na Modrý sloup chodit. Na české straně tato možnost neexistuje. Zóna jedna národního parku je zóna tabu,“ konstatuje starosta bavorské obce Neuschonau Heinz Wolf.<br /> <br /> Upozornil, že v lednu, kdy dojde k úplnému prolomení hranic a vstupu do schengenského prostoru, může být uzavřeny Modrý sloup ostudou Čechů. Lidé sem totiž nesmí už od valky, nejprve kvůli železné opone, teď kvůli ochraně přírody.<br /> <br /> Turisté, kteří v sobotu přišli podporit otevření Modrého sloupu, ale slyseli pouze argumenty jedné strany, protože z vedení správy parku na česko-německe setkání nikdo neprisel. Ředitel František Krejčí je nemocny, a protože to nebyla akce organizovana správou parku, nikdo jiný z vedení se nedostavil.<br /> <br /> Lidé se přitom v kauze Modrého sloupu už příliš neorientuji a tvrdí, že stejne kdo se sem chce podívat, vypravi se i přes zákaz. „Loni jsme tam sli, když otevřel park cestu na přechodnou dobu. Cesta je tam krásná a myslím, že pro přírodu by bylo lepší cestu otevřít, protože tam stejne lidé chodí, ale nacerno,“ řekl Oldřich Held z Českých Budějovic, který má chalupu v Srni.<br /> <br /> „Abych se dostal na Modravu, musím objet 120 kilometru. To je ochrana přírody, když normálně bych šel pěšky?“ Helmut Schopf, Neuschonau - Bavorsko</div>

Admin