http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=K%C5%AFrovce_na_%C5%A0umav%C4%9B_ub%C3%BDv%C3%A1 2026-05-15T15:38:15Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=K%C5%AFrovce_na_%C5%A0umav%C4%9B_ub%C3%BDv%C3%A1&diff=98100&oldid=prev 2015-09-13T10:28:15Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Kůrovce na Šumavě ubývá |Author=Aleš Pešta |Date=2000-12-23 |Source=Právo |Genre=tisk |Respondent= }} Zhruba na polovinu…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Kůrovce na Šumavě ubývá<br /> |Author=Aleš Pešta<br /> |Date=2000-12-23<br /> |Source=Právo<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Zhruba na polovinu klesl ve srovnání s loňským rokem počet stromů napadených kůrovcem v Národním parku Šumava. Mluvčí parku Zdeněk Kantořík uvedl, že se správě parku podařilo snížit stav lýkožrouta smrkového ve druhých zónách na 56 procent loňské skutečnosti a v prvních zónách na 50 procent loňska.<br /> <br /> „Letošní vývoj kůrovcové kalamity opravňuje k mírnému optimismu. Správě parku se podařilo snížit stav kůrovce i navzdory tomu, že první rojení brouka bylo letos o tři týdny dříve, a druhá generace tak měla podstatně víc času na vývoj,“ konstatoval Kantořík.<br /> <br /> Výjimku podle něj tvoří oblast Trojmezné, kde ekologové loni od 27. července do 21. září bránili v kácení kůrovcem napadených stromů. „Jak ukázalo podrobné šetření, letos se zde zvýšil výskyt kůrovce 2,3krát a efektivní ochranný zásah už vzhledem k rozsahu napadení není možný. Porovnání se sousední první zónou na Smrčině je jednoznačné: na ní bylo loni asanováno 3804 a letos již jen 660 krychlových metrů napadených stromů, tedy pouhých 17 procent loňské skutečnosti,“ zdůraznil mluvčí parku.<br /> <br /> Letošní snížení počtu smrků napadených lýkožroutem smrkovým oceňují rovněž pracovníci ministerstva životního prostředí včetně ministra Miloše Kužvarta (ČSSD), kteří jsou podrobeni dlouhodobé kritice ekologických aktivit. Ministr a jeho úředníci jsou však přesvědčeni o tom, že rozhodnutí ministerstva bylo správné a vede k vytyčenému cíli, což letošní rok dokazuje.<br /> <br /> Zcela protikladný názor na vývoj kůrovcové kalamity v Národním parku Šumava mají dlouhodobí odpůrci asanačního protikůrovcového kácení na Šumavě. „Výskyt brouka se letos skutečně snížil, není to ale zásluhou kácení. To samé se totiž stalo i na bavorské straně Šumavy, kde se proti broukovi nezasahuje,“ řekl Právu vedoucí programu Lesy Hnutí Duha Martin Bláha, který je mluvčím široké skupiny odpůrců asanačního kácení v národním parku.<br /> <br /> „V důsledku kácení naopak dramaticky narostla větrná kalamita, která je jeho přímým důsledkem. Vytvořené holiny jsou potom dále rozšiřovány větrem. Větrná a kůrovcová kalamita jsou spojité nádoby, které nelze posuzovat odděleně,“ zdůraznil Bláha, který mj. uvádí, že větrné polomy neohrozily Trojmezenský prales, kde masivnímu kácení zabránila loňská blokáda.<br /> <br /> Nejvyšší podíly těžby, kterou si vynutil kůrovec, se projevují v těsném sousedství rozsáhlého bezzásahového území o výměře 1325 hektarů při státní hranici s Bavorskem. „V ČR na tyto plochy navazují desítky tisíc hektarů smrkových monokultur, kde je nutné rychlý rozpad porostů způsobený kůrovcem zastavit, bohužel i za cenu vzniklých holin,“ podotkl Kantořík.<br /> <br /> „Vždy jsme varovali před oslabováním lesa kácením. Letošní dramatický nárůst větrné kalamity je přímým důsledkem kácení v několika posledních letech,“ tvrdí Bláha. Správa parku ale s tímto tvrzením nesouhlasí a ústy svého mluvčího prohlašuje, že zmiňovaná souvislost s asanací kůrovce se v jednotlivých větrem postižených lokalitách nepotvrdila.</div>

Admin