<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=K%C5%AFrovci_se_letos_v_les%C3%ADch_da%C5%99%C3%AD</id>
		<title>Kůrovci se letos v lesích daří - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=K%C5%AFrovci_se_letos_v_les%C3%ADch_da%C5%99%C3%AD"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=K%C5%AFrovci_se_letos_v_les%C3%ADch_da%C5%99%C3%AD&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-16T00:08:46Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.24.2</generator>

	<entry>
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=K%C5%AFrovci_se_letos_v_les%C3%ADch_da%C5%99%C3%AD&amp;diff=99020&amp;oldid=prev</id>
		<title>Admin: Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Kůrovci se letos v lesích daří |Author=Zuzana Kyselová |Date=2008-07-19 |Source=Prachatický deník |Genre=tisk |Respondent=…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=K%C5%AFrovci_se_letos_v_les%C3%ADch_da%C5%99%C3%AD&amp;diff=99020&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2015-09-13T10:32:38Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Kůrovci se letos v lesích daří |Author=Zuzana Kyselová |Date=2008-07-19 |Source=Prachatický deník |Genre=tisk |Respondent=…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{MediaBankArticle&lt;br /&gt;
|Title=Kůrovci se letos v lesích daří&lt;br /&gt;
|Author=Zuzana Kyselová&lt;br /&gt;
|Date=2008-07-19&lt;br /&gt;
|Source=Prachatický deník&lt;br /&gt;
|Genre=tisk&lt;br /&gt;
|Respondent=&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
Šíření škůdců je pořád ještě následek ničivého řádění orkánu Kyrill. Českokrumlovsko/ Nenasytný brouk lýkožrout, známý jako kůrovec, se v současnosti má pořádně k životu. I když proti němu lesníci bojují všemi silami, šíří se víc než v jiných letech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Situace s kůrovcem v městských lesích neni nic moc,“ povzdychl si místostarosta Velešína Jiří Růžička. „Sice jsme měli polomy zpracované včas, ale kůrovec nám do lesů stejně nalétl z okolních lesů soukromníků, kteří si je nevyčistili. Šíří se po větru. Už jsme z lesů odvezli zhruba osmdesát kubíků dřeva napadeného kůrovcem,“ dodal.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Škůdců je víc&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyšší výskyt škůdců zaznamenal i lesník Josef Burda na revíru Nový Dvůr, který se rozkládá u Vyšného. „Kůrovec začíná zlobit,“ přitakal včera. „Rozhodně je ho víc než tomu bývalo v minulých letech. Namnožil se po Kyrillu, děláme vše pro to, abychom ho udrželi v přijatelných mezích.“ Lesníci už nechali v lesích položit druhou sérii lapáků, to znamená kmenů, do nichž nechávají brouka nalétnout, aby pak lapáky i s brouky ve vhodném vývojovém stadiu zlikvidovali. A nyní instalují lapače, aby zachytili brouky při jejich druhém rojení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Nevím, jestli někde působí problémy neuklizené dřevo v lesích soukromníků, já mám výhodu, že les mého revíru je od soukromých lesů poměrně oddělený. Přesto tady kůrovec vytváří kola z napadených pěti až sedmi stromů. Neustále je vyhledáváme, nesmí se to zanedbat. Právě v pátek jsem jedno takové kolo našel a teď už ho zpracováváme,“ líčil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Činí se i klikoroh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyní se daří nejenom lýkožroutům, ale také klikorohu borovému, který ožírá krčky sazenic. „To je zase dané jeho vývojem. Larvy se vyvíjejí v čerstvých pařezech. Aprotože po Kyrillu bylo pařezů hodně, hodně se namnožil i klikoroh. Musíme proto sazenice chemicky ošetřovat, což není jednoduché, protože tráva hrozně narostla a těžko se v ní malé stromky hledají,“ popisoval revírník.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dopady Kyrilla jsou tedy dlouhodobé. Lesníci se proto obávají vysokých teplot a přísušku, kdy by se kůrovec v regionu doslova rozjel.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Zato v chladnějším počasí se mu stromy dokážou ubránit. Zatímco chlad vývoj brouka zbrzdí, stromy mají dostatek vláhy, intenzivně produkují mízu a brouky zalijí pryskyřicí,“ vysvětlil Josef Burda.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Admin</name></author>	</entry>

	</feed>