http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=K%C5%AFrovec_na_%C5%A0umav%C4%9B_st%C3%A1le_z%C5%AFst%C3%A1v%C3%A1_probl%C3%A9mem_%C4%8D%C3%ADslo_jedna 2026-05-15T03:37:25Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=K%C5%AFrovec_na_%C5%A0umav%C4%9B_st%C3%A1le_z%C5%AFst%C3%A1v%C3%A1_probl%C3%A9mem_%C4%8D%C3%ADslo_jedna&diff=103689&oldid=prev 2017-04-10T13:25:00Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Kůrovec na Šumavě stále zůstává problémem číslo jedna |Author=Eva Kastnerová, |Date=1998/12/07 |Source=Mladá fronta D…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Kůrovec na Šumavě stále zůstává problémem číslo jedna<br /> |Author=Eva Kastnerová,<br /> |Date=1998/12/07<br /> |Source=Mladá fronta Dnes<br /> |Genre=tisk<br /> }}<br /> Šumava - Kůrovcové kalamitě v šumavském národním parku podléhá rok od roku méně a méně stromů. Zatímco ještě předloni odvezly firmy z lesů přibližně sto osmdesát sedm tisíc napadených smrků, vloni už jich bylo jen sto patnáct tisíc. Letos kůrovec napadl ještě méně stromů - sedmapadesát tisíc.<br /> <br /> KALAMITA USTUPUJE<br /> <br /> Čísla dávají za pravdu nynějšímu vedení parku, které zvolilo tvrdý úder proti broukovi. &quot;Nynější stav je dán úspěšností zásahu v druhých zónách parku,&quot; vysvětluje klesající počet napadených stromů mluvčí správy parku Zdeněk Kantořík. &quot;Tam, kde zasahujeme, lesníci napadené stromy pokácí, oloupou z nich kůru a odvezou je z lesa. Nemohou už ohrozit ostatní zdravé. Problémy jsou ale v první zóně, kde proti škůdci nezasahujeme, pouze monitorujeme jeho výskyt pomocí lapačů, které lidé vidí jako černé skříňky. V těchto oblastech se brouk zachytil a rozšiřuje se. Občas se stane, že napadne i stromy v druhé zóně,&quot; vysvětluje mluvčí.<br /> <br /> PROČ ZASÁHNOUT V PRVNÍ ZÓNĚ?<br /> <br /> Právě zásah v první zóně se letos stal tématem číslo jedna. Správci parku uvažují o tom, že napadené stromy v nejcennější části Šumavy také pokácí a zbaví kůry, aby předešli dalšímu šíření kalamity. Takový postup má však svá pro i proti. &quot;V některých oblastech první zóny stojí třeba tři napadené stromy, které když na místě zůstanou, bude brouk dál expandovat nejen do svého okolí v první zóně, ale i dál do druhých zón,&quot; vysvětluje Kantořík, proč se vůbec začalo o zásahu v prvních zónách mluvit. &quot;První zóny jsou ale přísně přírodní. Proto bychom měli sledovat, zda je třeba šance, že si v nich příroda s broukem poradí sama. To nezjistíme, když se v nich budeme proti kůrovci aktivně bránit. Oblasti jsou také v těžko přístupném terénu,&quot; protiargumentuje mluvčí.<br /> <br /> NÁZORY SE RŮZNÍ<br /> <br /> Pracovníci parku ani ostatní vědci nemají jednotný názor, zda v nejpřísněji chráněných zónách zasahovat či ne. Zmíněnou problematiku řešila vědecká rada národního parku. Ta má asi desítku členů, ale posledního jednání se účastnilo ještě okolo třicítky dalších vědců. &quot;Všem členům jsme nabídli, aby s sebou přivezli další kolegy, abychom o problému mohli co nejvíce diskutovat. Vědecká rada by měla říci konečný verdikt. Pokud dá zásahu zelenou, začnou práce na jaře,&quot; říká Kantořík. Vzápětí poté, co správci začali hovořit o zásahu v nejcennější části národního parku, ozvali si ekologové. &quot;Jediné možné vysvětlení pro tyto aktivity je skutečnost, že éra kůrovce přestává, a tak si chce park těžbou zajistit další peníze z prodeje dřeva. Pokud začne s těžbou, už nikdy nikdo nezjistí, jak se chová les, do kterého se nezasahuje,&quot; odmítá těžbu v prvních zónách Jiří Koreš z Hnutí Duha. Tomuto nařčení se správa parku brání tím, že zásah zvažuje jen v několika málo oblastech. &quot;V celém parku je sto třicet pět prvních zón. Zásahy připadají v úvahu u pěti až patnácti oblastí. O každé z nich budeme hovořit zvlášť,&quot; brání své kolegy mluvčí parku.<br /> <br /> NA PODZIM ŠKODIL I VÍTR<br /> <br /> Když už letos nebyla kůrovcová kalamita na Šumavě tak rozsáhlá, příroda dala národnímu parku ránu v podobě větrné kalamity. Ta přišla začátkem listopadu spolu s povodní. Vítr porazil padesát tisíc stromů. Kdyby se kvůli likvidaci kůrovcem napadených smrků nepokácelo tolik stromů, mohla být větrná kalamita menší? ptají se lidé. &quot;V náš neprospěch se spojilo několik věcí. Na Modravě byl velmi podmáčený terén, protože tam šest týdnů nepřetržitě pršelo. Stromy stály vratce v rozměklé půdě. K tomu se přidal silný vítr, který na hřebenech dosahuje veliké rychlosti,&quot; říká Kantořík. &quot;Kdybychom ale proti kůrovci nezasahovali, ekologové, kteří nás nyní kritizují, by nám za čtyři roky vyčítali, že jsme nechali les uschnout. Asanace stromů jejich pokácením, oloupáním kůry a odvozem dřeva je proti kůrovci nejúčinnější. Zkoušíme i jiné metody, jako třeba plísně a lapače, ale nic nemá takovou účinnost,&quot; přiznává.<br /> <br /> STROMY JAKO LAPAČE<br /> <br /> Většina ze stromů popadaných po větrné kalamitě poslouží v boji proti kůrovci. Budou totiž sloužit jako lapáky. Kůra svojí vůní naláká brouka, kterému je jedno, zda strom stojí či leží. Lesníci později napadenou kůru oloupou a zničí, a tím zlikvidují také velké množství kůrovce. &quot;Stromy musíme připravit, protože padly i s kořenovým systémem. Kořeny se musí odříznout a spolu s půdou je lesní dělníci přiklopí zpět na původní místo, aby půda zůstala v lese,&quot; vysvětluje Kantořík.<br /> <br /> CO BUDE DÁL?<br /> <br /> Navzdory příznivému vývoji kůrovcové kalamity nechtějí lesníci prorokovat, co se bude dít v národním parku v příštích letech. &quot;Hodně záleží na počasí. Když je teplo - jako letos vylétnou dvě generace kůrovce. Vloni v chladném létě byla jen jedna. Také uvidíme, jak dopadnou diskuse o zásahu v prvních zónách,&quot; odmítá Kantořík odhadovat, zda je kalamita u konce nebo bude pokračovat.</div>

Michal Horejsi