http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=K%C5%AFrovec_napadl_%C5%A1umavsk%C3%A9_lesy_a_poru%C5%A1il_ekologickou_rovnov%C3%A1hu 2026-05-15T08:21:16Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=K%C5%AFrovec_napadl_%C5%A1umavsk%C3%A9_lesy_a_poru%C5%A1il_ekologickou_rovnov%C3%A1hu&diff=103776&oldid=prev 2017-04-11T08:25:50Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Kůrovec napadl šumavské lesy a porušil ekologickou rovnováhu |Author=Vladimír Lutovský, |Date=1996/07/26 |Source=Právo |G…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Kůrovec napadl šumavské lesy a porušil ekologickou rovnováhu<br /> |Author=Vladimír Lutovský,<br /> |Date=1996/07/26<br /> |Source=Právo<br /> |Genre=tisk<br /> }}<br /> Pro část Šumavy v okolí Modravy, Stožce, Strážného a Kvildy platí až do března příštího roku Ministerstvem životního prostředí vyhlášená kalamitní kůrovcová oblast, protože zde došlo k porušení ekologické rovnováhy.<br /> <br /> Právu to ve středu potvrdil prof. ing. Mirjam Čech, CSc., vedoucí útvaru ředitele Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti (CHKO) Šumava. &quot;Brouk se nám objevil na 1200 hektarech, kde napadl 40 000 kubíků smrkových porostů, nejvíce v lokalitách Soutok, Pytlácký roh a Roklanská hájenka. Škody, napáchané zejména lýkovcem smrkovým, lesklým a menším, kteří jsou z kůrovců nejagresívnější, můžeme při průměrné ceně kubíku dřeva vyčíslit na 48 miliónů korun. Naštěstí jsme ale schopni toto dřevo prodat, a tak dosažený zisk alespoň pokryje náklady na likvidaci kalamity,&quot; dodal ing. Čech. Exkurze mezi stovkami stromů označenými červenou barvou v Pytláckém rohu, který je v 1. ochranném pásmu Národního parku Šumava, kam noha prostého turisty nevkročí a které je 400 m od hranic s Německem, nebyla radostná. Náladu nezlepšil ani zasvěcený rozbor příčin letošní kalamity, který podal náměstek ředitele CHKO pro řízení správy lesů Radim Košíček, který Právu řekl: &quot;Z mnohých příčin, které se časem spojily v celistvý řetězec, je to zejména v minulosti chybné rozhodnutí nelikvidovat kůrovce důsledně, protože byl považován za součást přírodního prostředí. To ale neplatí v lesích obhospodařovaných člověkem, kdy genotyp vysazených stromů je odlišný od původního porostu, který byl samozřejmě otužilejší. Proto nás čeká spousta práce jak ve vytěžení této dřevní hmoty, tak i v asanaci porostů,&quot; dodal. První výsledky své práce zhodnotí lesáci a ochranáři až za 30 let, kdy nově vysázené jehličnany budou mít krizové období růstu za sebou a přes jeden metr výšky. Podle R. Košíčka lze jít i jinou cestou, kterou zvolili němečtí sousedé v Bavorském lese. I ti se potýkají s kůrovcem, ale rozhodli se nezasahovat a vsadili na přirozenou obnovu lesa. Může trvat až 700 let.</div>

Michal Horejsi