http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=K%C5%AFrovec_s_motorovou_pilou_prohr%C3%A1v%C3%A1 2026-05-15T01:53:07Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=K%C5%AFrovec_s_motorovou_pilou_prohr%C3%A1v%C3%A1&diff=102953&oldid=prev 2015-09-13T10:51:32Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Kůrovec s motorovou pilou prohrává |Author=Karel Havlík |Date=2000-05-04 |Source=Právo |Genre=tisk |Respondent= }} Zásahům…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Kůrovec s motorovou pilou prohrává<br /> |Author=Karel Havlík<br /> |Date=2000-05-04<br /> |Source=Právo<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Zásahům proti kůrovci v šumavském národním parku má padnout za oběť více stromů než při kůrovcové kalamitě. Tak zní závěr odborné studie F. Krejčího a P. Mottla Posouzení stavu kalamity a způsob likvidace větrné kalamity v NPR Černé a Čertovo jezero, zpracovaná pro Okresní úřad v Klatovech. &quot;Bojem proti lýkožroutu smrkovému je pouze urychlen rozpad lesního porostu na pralesovitých plochách Šumavy,&quot; míní Jaromír Bláha, představitel Hnuti Duha, která se o poznatky čerstvé studie opírá a pokládá ji jako jeden z dodatků ke svému podáni ve správním řízení. Na základě řízeni se rozhodne vedení parku, povolí-li kácení v pralesovitých porostech prvních zón. Autoři studie ze společnosti Park Servis Šumava se pokusili srovnat data o vývoji lesa, kde se proti brouku zasahuje, a lesa, který byl ponechán přirozenému vývoji. Fakta čerpali z chráněné krajinné oblasti Černého a Čertova jezera. &quot;Asanaci kůrovcem napadených stromů a pokládáním lapáků bylo pokáceno více stromů, než bylo zabito uvolněným žírem kůrovce,&quot; konstatují. Analýza ukázala, že dvě třetiny smrků napadených kůrovcem se nacházejí na okrajích bezzásahových území v těsném sousedství masivních zásahů. &quot;Dosavadními obrannými opatřeními byl jen urychlen rozpad lesního porostu, a proto se jeví přirozený rozpad porostu pomalejší v bezzásahovém režimu,&quot; dodal Bláha, který tvrdí, že studie potvrdila názory odborníků, že zásahy v pralesovitých porostech, jakými jsou např. Trojmezenský prales, Plesná či Smrčina, přinášejí více škody než užitku. &quot;Ostatně proto také vědecká rada národního parku doporučila omezit kácení pouze na plochy s přemnoženým kůrovcem,&quot; upřesnil. &quot;Správa parku zatím neměla možnost se s výzkumnou studii seznámit. Předpokládám, že jako každá taková práce bude vědecky oponována,&quot; domnívá se mluvčí parku Zdeněk Kantořík a argumentuje tím, že dnes existuje na Šumavě 4500 ha plochy tzv. suchého stromového patra, která je výsledkem ponechání lesa napadeného lýkožroutem smrkovým vlastnímu vývoji. Z toho je 3000 ha na německé straně a zbytek u nás. &quot;Víme, že brouk se chová naprosto logicky a vždy se přesune tam, kde má dostatek potravy. Je nezpochybnitelné, že nejvíce napadených stromů je na hranici bezzásahového území a tam, kde se zasahuje,&quot; doplnil. Podle vedení parku zůstává kácení základní sebeobranou proti řádění kůrovce na Šumavě.</div>

Admin