http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=K%C5%AFrovec_se_p%C5%99emno%C5%BEil_kv%C5%AFli_nep%C5%99%C3%ADzniv%C3%BDm_okolnostem 2026-04-14T21:34:07Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=K%C5%AFrovec_se_p%C5%99emno%C5%BEil_kv%C5%AFli_nep%C5%99%C3%ADzniv%C3%BDm_okolnostem&diff=96219&oldid=prev 2015-09-13T10:20:40Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Kůrovec se přemnožil kvůli nepříznivým okolnostem |Author=Robert Malota |Date=2000-06-08 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Kůrovec se přemnožil kvůli nepříznivým okolnostem<br /> |Author=Robert Malota<br /> |Date=2000-06-08<br /> |Source=Mladá fronta Dnes<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Šumava –Šumavské lesy, které pokrývají asi čtyři pětiny rozlohy Národního parku Šumava, jsou v posledním půlstoletí pod trvalým vlivem znečištěného ovzduší, skleníkového efektu i nevhodného hospodaření. Velká část smrčin patří k nepůvodním porostům, které byly osázeny v poslední čtvrtině devatenáctého století. Tehdy totiž po větrné a kůrovcové kalamitě zůstalo na Šumavě přes dvacet tisíc hektarů holin. Z celého Rakouska-Uherska byl proto do jihozápadních Čech přivezen nepůvodní materiál. Tyto monokulturní porosty pak o sto let později po další větrné kalamitě roku 1984 opět napadl kůrovec. Proti přemnoženému lýkožroutu smrkovému však správa národního parku začala zasahovat až v roce 1996, kdy bylo zřejmé, že jen samořídící funkce ekosystému, která by vedla k postupnému utlumení kalamity, brouka v postupu nezbrzdí. Správa parku proto začala kácet nemocné stromy ve druhých zónách chráněného území. Po čase však někteří odborníci upozornili, že situaci komplikují přírodně nejcennější první zóny, v nichž se napadené smrky neporážely. Tvrdili totiž, že z těchto území brouk neustále nalétává do okolních lesů, což kalamitní stav prodlužuje. S kácením napadených stromů v prvních zónách naopak nesouhlasili někteří vědci a nezávislá ekologická hnutí. Tato skupina důsledně prosazovala přirozený vývoj zmíněných lesních porostů. Přesto ministerstvo životního prostředí zásahy v nejcennějších oblastech Šumavy podpořilo, takže správa parku vloni na jaře začala kácet i v prvních zónách. Spor o postup při řešení kůrovcové kalamity vyvrcholil v létě, kdy skupina ekologických aktivistů několik týdnů vlastními těly bránila kácení kůrovcem napadených stromů v Trojmezenském pralese. Když před nedávnem správa parku oznámila, že letos na Trojmezné s výjimkou ochranného hraničního pásma proti kůrovci nezasáhne, organizátoři blokády další protestní akci podmínečně odvolali. Sami však zdůraznili, že zůstávají v pohotovosti...</div>

Admin