http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=K%C5%AFrovec_v_ideologii 2026-05-16T03:25:50Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=K%C5%AFrovec_v_ideologii&diff=101412&oldid=prev 2015-09-13T10:44:39Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Kůrovec v ideologii |Author=Petr Navrátil |Date=2009-08-25 |Source=Lidové noviny |Genre=tisk |Respondent= }} Pan Marek Kerles…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Kůrovec v ideologii<br /> |Author=Petr Navrátil<br /> |Date=2009-08-25<br /> |Source=Lidové noviny<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Pan Marek Kerles v článku Kůrovec v politice (LN 24. 8.) projevuje obavu o osud „ideologie divočiny” v Národním parku Šumava. Obává se toho, že místní politici prosadí boj proti kůrovci, a tím zničí „poslední zbytky divoké přírody”, jejíž ochrana je podle něj jediným posláním národních parků.Ideologie nezasahování je proti přírodě Pokud ale vím, mezi hlavní poslání národních parků, i těch nejstarších, patří především zachování krás a bohatství určitého území pro příští generace. Znám Šumavu hlavně z doby školních lesních brigád, a pak ještě starší Šumavu z publikací starých fotografií. Krása toho území byla v hlubokých lesích, které se střídaly s loukami a pastvinami. A bohatství, to byly zásoby kvalitního dřeva, ze kterého máme kolem sebe tolik příjemných a užitečných věcí, od roubených chalup až po hudební nástroje. Obávám se, že tyto krásy a bohatství budou příští generace v krajině pokryté suchými, kůrovcem zničenými porosty hledat marně.„Ideologie divočiny” není ideologií přírody, ale ideologií „nezasahování do samovolných procesů”, což je v podstatě proti přírodě, protože každý organismus, včetně člověka, musí pečovat o své životní prostředí, aby v něm mohl žít. Bezzásahové životní prostředí se stane zpustlým a to se může vymstít jak člověku, který přestane pečovat o krajinu, tak třeba bobrům, pokud by přestali stavět hráze, tak mravencům, pokud by přestali pečovat o svá mraveniště. Ideologie „nezasahování” dnes slouží především k upevnění moci určité skupiny lidí nad územím, které obývají jiní lidé. Postupným pronikáním do legislativních norem získávají rozhodovací pravomoci a ve jménu přírody (to, co chce příroda, nám vykládají oni) rozhodují o tom, co smějí nebo nesmějí dělat ostatní lidé při tvorbě životního prostředí a péči o ně. <br /> <br /> Petr Navrátil, lesník, Jablonec nad Nisou</div>

Admin