http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=K%C5%AFrovec_vyvol%C3%A1v%C3%A1_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_spor 2026-05-15T08:50:09Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=K%C5%AFrovec_vyvol%C3%A1v%C3%A1_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_spor&diff=97045&oldid=prev 2015-09-13T10:23:56Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Kůrovec vyvolává mezinárodní spor |Author=Marek Kerles |Date=2004-06-25 |Source=Lidové noviny |Genre=tisk |Respondent= }} V…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Kůrovec vyvolává mezinárodní spor<br /> |Author=Marek Kerles<br /> |Date=2004-06-25<br /> |Source=Lidové noviny<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Vimperk – Aigen – Zatímco v oblasti přeshraniční turistiky na společné Šumavě se zástupci Horních Rakous, Dolního Bavorska a jižních Čech už dlouho snaží o spolupráci, ochrana šumavské přírody naopak naráží na sousedské spory. Stále více se ukazuje, jak problematická může být pro Šumavu poloha na území tří států se zcela rozdílným přístupem k ochraně lesa.<br /> <br /> Na české a bavorské straně Šumavy leží přímo u hranic nejcennější a nejpřísněji chráněné zóny národních parků. V Rakousku se ale šumavská příroda mění v běžný hospodářský les. A to způsobuje problémy. Rakušané si stěžují na nálety kůrovce ze stromů, které se v prvních zónách Národního parku Šumava (NPŠ) nesmějí ze zákona kácet. A Češi zase tvrdí, že kácení v rakouských lesích přispívá ke zkáze nejcennějších lesních porostů na české Šumavě.<br /> <br /> „Kůrovec letos hrozí takovým náletem, že nejpozději do tří týdnů je na české straně nutný zásah,“ řekl v úterý na schůzce s českými kolegy Johannes Wohlmacher, správce lesního hospodářství kláštera v hornorakouském Schläglu. Právě klášteru patří přes 6000 hektarů hospodářského lesa na rakouské Šumavě. A rakouští lesníci žádají, aby ve dvě stě metrů širokém pásmu podél hranic Češi vykáceli všechny napadené stromy. Mohlo by se do budoucna jednat o pokácení desítek a možná stovek smrků v nejcennějších zónách. „Klášter zaměstnává zejména v lese přes 200 lidí. A nemůže si proto dovolit žádnou kůrovcovou kalamitu,“ řekl LN průvodce v klášteře Schlägl Allfred Stermetz.<br /> <br /> Řešením by mohly být kompenzace z EU<br /> <br /> Vedení NPŠ rakouské obavy z ohrožení zdejšího hospodářského lesa chápe. Na druhou stranu ale klášter ve Schläglu zase způsobuje hospodařením ve svým lesích problémy českým sousedům. Tím, že umožňuje v areálu Hochficht provoz lyžařských sjezdovek, údajně otevírá cestu větru a přispívá k polomům v šumavském parku. „Kvůli vytváření některých holin na rakouské straně skutečně padla i u nás řada vzácných smrků,“ tvrdí ředitel NPŠ Alois Pavlíčko.<br /> <br /> Osobně prý není příznivcem udělování výjimek pro kácení kůrovcem napadených stromů ani v prvních zónách Šumavy. I když část chráněného pralesa uschne, pod ochranou pahýlů má šanci vyrůst nový, odolnější porost. Vykácené holiny ale podle Pavlíčka naopak vedou k postupné degradaci parku. „Mnohem lepším řešením by byly kompenzace za nutné zásahy, které může vyvolat ochrana české Šumavy v sousedním hospodářském lese a naopak. Jsme členy EU a v tak cenném přírodním území by neměl být v tomto případě problém získat unijní prostředky,“ domnívá se Pavlíčko. Rozhodnutí ale podle něj záleží nikoliv na vedení parku, ale na mezinárodních jednáních.<br /> <br /> O tom, zda se bude kvůli kůrovci kácet na rakouskou žádost i v prvních zónách, musí přijetím výjimky rozhodnout ministerstvo životního prostředí.</div>

Admin