http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=K_nov%C4%9B_zp%C5%99%C3%ADstupn%C4%9Bn%C3%A9mu_pramenu_Vltavy 2026-05-15T11:44:38Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=K_nov%C4%9B_zp%C5%99%C3%ADstupn%C4%9Bn%C3%A9mu_pramenu_Vltavy&diff=100246&oldid=prev 2015-09-13T10:38:44Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=K nově zpřístupněnému pramenu Vltavy |Author=Tomáš Jirsa |Date=2010-07-08 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Responde…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=K nově zpřístupněnému pramenu Vltavy<br /> |Author=Tomáš Jirsa<br /> |Date=2010-07-08<br /> |Source=Mladá fronta Dnes<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Šumava má další atrakci: zpřístupněný „opravdový“ pramen Vltavy. Vedení NPŠ však správně připouští, že pramenů je více a ten nově zpřístupněný je pouze jeden z nich. Jde-li tedy o pramen symbolický, proč nestačila původní studánka? Odpověď je prostá: staleté stromy okolo ní nechala Správa NPŠ sežrat kůrovcem. A aby souše nepadaly na turisty, musela je nechat pokácet. Mrtvé stromy působí tísnivým dojmem, a tak bylo potřeba „pramen Vltavy“ přeložit. A to přesto, že informační tabule u původního pramene stále ještě hlásá, že se jedná o „nejzachovalejší zbytek původní horské smrčiny se stromy starými až 400 let“.<br /> <br /> Dnes u mrtvých stromů stojí aktivisté Hnutí DUHA a přesvědčují veřejnost, že uschly stářím. A Správa NPŠ? Ohlásila, že všechny informační tabule vymění.<br /> <br /> Že to stojí peníze? Těch má Správa NPŠ dost. Jen za vytěžené dřevo letos dostane okolo půl miliardy. A další stovky milionů dostává ročně od státu jako dotaci. Humorně při tomto pohledu působí tvrzení ekologistů, že „bezzásahovost“ na Šumavě je levnější než tradiční lesnické hospodaření. Naopak, šumavský experiment s „bezzásahovostí“ nás již stál miliardy.<br /> <br /> Několik let nás vedení NPŠ ujišťovalo, že má kůrovce pod kontrolou, a tvrdilo, že se v národním parku nesmí kácet, že přeci nejde o hospodářský les. Dnes na Šumavě graduje kůrovcová kalamita, pracují zde desítky harvestorů a těží se nejvíce dřeva v historii.<br /> <br /> Dnes již všichni vědí, že kůrovce nelze zároveň masivně množit v bezzásahových zónách a zároveň ho úspěšně likvidovat v sousedních lesích. Stále mi však chybí prohlášení vedení NPŠ: Spletli jsme se, byl to omyl,mýlili jsme se. Asi čekám marně.</div>

Admin