http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=K_z%C3%A1chran%C4%9B_%C5%A0umavy_jako_zelen%C3%A9_st%C5%99echy_Evropy 2026-05-15T10:34:19Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=K_z%C3%A1chran%C4%9B_%C5%A0umavy_jako_zelen%C3%A9_st%C5%99echy_Evropy&diff=98383&oldid=prev 2015-09-13T10:29:33Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=K záchraně Šumavy jako zelené střechy Evropy |Author=Mirjam Čech |Date=2005-12-21 |Source=Klatovský deník |Genre=tisk |Re…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=K záchraně Šumavy jako zelené střechy Evropy<br /> |Author=Mirjam Čech<br /> |Date=2005-12-21<br /> |Source=Klatovský deník<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Názory čtenářů<br /> <br /> Již několik let se odborná veřejnost dohaduje, jak postupovat, aby Šumava plnila své nezastupitelné funkce, především ekologické stability střední Evropy. Ostatní veřejnost je velice často desinformována neodbornými a pro šumavskou krajinu nebezpečnými názory. Současným nejvážnějším problémem je na Šumavě, konkrétně v Národním parku Šumava, přemnožení kůrovce – lýkožrouta smrkového, které nastalo v důsledku příznivých podmínek posledního desetiletí a často i pasivního přístupu k péči o les, na základě neověřených domněnek a předpokladů o autoregulaci s tím, že si zde pomůže příroda sama.<br /> <br /> Ona si jistě pomůže – ale za jakou cenu a za kolik set let, než se na Šumavě obnoví nové, zdravé a stabilní lesní porosty.<br /> <br /> Kůrovcem poškozené porosty usychají na velkých plochách. Je narušen vodní režim, především vsakování a odpařování vody s vážným nebezpečím rychlého odtoku povrchových srážkových vod a v nižších polohách s následnou hrozbou povodní.<br /> <br /> Rovněž obnova těchto porostů přirozenou cestou je problematická, neboť dochází k rychlému zabuřenění a stávající nárosty jsou pouze pomístné a bez pomoci člověka je reálné nebezpečí vzniku stejnorodých smrčin.<br /> <br /> Není pravdou, že kůrovcem napadené usychající a uschlé porosty, nazývané „divočinou“, přitahují davy turistů. Ti do těchto míst přijíždějí pouze jednou a vnitřně otřeseni odjíždějí, aby se již nikdy na tato místa nevrátili.<br /> <br /> Narušení klimatických podmínek má neblahý vliv nejen pro návštěvníky Šumavy, ale především pro místní obyvatele. Proto vedle uplatňování těch nejpřísnějších pravidel ochrany přírody je nutno na Šumavě vytvářet podmínky i pro plnohodnotný život lidí.<br /> <br /> Co lze tedy konkrétně pro zachování Šumavy jako „zelené střechy Evropy“ doporučit:<br /> <br /> – Zamezit a ještě lépe předcházet kalamitnímu poškození šumavských lesních porostů<br /> <br /> – Aktivně chránit především původní šumavské lesní porosty (cca 13 % plochy NPŠ)<br /> <br /> – Člověkem v minulosti ovlivněné šumavské lesní porosty (cca 84 % plochy NPŠ), většinou dnes stejnověké a stejnorodé, často nížinného původu, přeměnit na různověké a smíšené porosty geneticky původními šumavskými dřevinami – ve směsi smrk, jedle, buk, javor horský, jeřáb, bříza a další.<br /> <br /> – V lesních hospodářských celcích Šumavy nevytvářet kalamitní holiny. Kůrovcem napadené jednotlivé stromy bezprostředně po napadení skácet a asanovat.<br /> <br /> Aktivní ochrana lesa proti kalamitnímu poškození lesních porostů kůrovcem, spojená s včasným kácením čerstvě napadených jednotlivých stromů, je v dané středoevropské kulturní krajině ověřenou cestou, jak zachovat Šumavu zelenou se všemi jejími nezastupitelnými funkcemi, jako je ochrana půdy, vodních pramenů, příznivého klimatu a všeho živého.<br /> <br /> Je to i cesta k obnově ekologické stability i k tvorbě podmínek pro plnohodnotný život obyvatel a příjemný ozdravný pobyt návštěvníků Šumavy. Tak lze zachovat Šumavu jako přírodní klenot i dalším generacím.<br /> <br /> Prof. Ing. Mirjam Čech, CSc.</div>

Admin