<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Kam_mizej%C3%AD_informace_ze_%C5%A0umavy</id>
		<title>Kam mizejí informace ze Šumavy - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Kam_mizej%C3%AD_informace_ze_%C5%A0umavy"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Kam_mizej%C3%AD_informace_ze_%C5%A0umavy&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-15T10:23:01Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.24.2</generator>

	<entry>
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Kam_mizej%C3%AD_informace_ze_%C5%A0umavy&amp;diff=97541&amp;oldid=prev</id>
		<title>Admin: Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Kam mizejí informace ze Šumavy |Author=Josef Běle |Date=2002-07-25 |Source=Hospodářské noviny |Genre=tisk |Respondent= }} H…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Kam_mizej%C3%AD_informace_ze_%C5%A0umavy&amp;diff=97541&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2015-09-13T10:25:59Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Kam mizejí informace ze Šumavy |Author=Josef Běle |Date=2002-07-25 |Source=Hospodářské noviny |Genre=tisk |Respondent= }} H…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{MediaBankArticle&lt;br /&gt;
|Title=Kam mizejí informace ze Šumavy&lt;br /&gt;
|Author=Josef Běle&lt;br /&gt;
|Date=2002-07-25&lt;br /&gt;
|Source=Hospodářské noviny&lt;br /&gt;
|Genre=tisk&lt;br /&gt;
|Respondent=&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
Hospodářské noviny (16. července) uveřejnily článek Radovana Holuba Dřevo z Šumavy mizí kdoví kam. Článek se značně rozchází se skutečností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaká tedy je šumavská skutečnost? Srovnávat smíšené lesy pralesního charakteru v Tennesee s hospodářskými smrkovými porosty vytvořenými člověkem na Šumavě je nonsens. Tvrzení o krádežích dřeva vrtulníkem jsou nepravdivá už proto, že loni ani letos žádný vrtulník v Národním parku Šumava dřevo nepřibližoval.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Odpovědnost za svěřený majetek vede Správu národního parku i Ministerstvo životního prostředí k tomu, aby byť i jen podezření na zcizení dřeva řádně nechaly vyšetřit policií a viníci byli potrestáni. Veškerá podezření musí policie vyšetřit a postoupit soudním orgánům. Tak je tomu i u nedávno zjištěných nezákonných několikahektarových holosečí nad Losenicí na území parku. Správa zastupuje poškozenou stranu a je nekorektní, že jí autor podsouvá vinu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Správa parku od jeho založení v roce 1991 úmyslnou holosečnou těžbu neprovádí. Autor zaměnil následek a příčinu. Holiny vznikly vynucenou tzv. nahodilou těžbou, zpracováním polomů a asanací kůrovcem napadených stromů, jak ukládají zákonné předpisy.Vyhodnocení z posledních tří let prokazují, že asanační zásahy byly správné. Ponechat kůrovcem napadené mýtní smrkové porosty bez asanace by byl nenapravitelný hazard nejen s parkem, ale i celou Šumavou. A není jisté, zda by ještě dnes park v těchto místech při nečinnosti správy vůbec existoval.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti i v sousedním Národním parku Bavorský les asanace kůrovce probíhá podle bavorského zákona. Vytěžené dříví odvážejí a prodávají. Na Šumavě se asanací získané dříví prodává za celostátně platné ceny. Nemizí „neznámo kam“, protože o těžbě a prodeji dřeva je vedena řádná a kontrolovaná evidence.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Peníze z prodeje jsou používány na vybudování kompletní infrastruktury národního parku a zejména se vracejí zpět do vysokých finančních nákladů spojených s revitalizací lesních porostů. S tím spojené práce jsou ze 70 procent zadávány místní firmám, které podporují zaměstnanost v regionu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z bezzásahového území Bavorského národního parku se v 90. letech masívně rozšířil kůrovec do Národního parku Šumava, kde způsobil kalamitu na 1300 hektarech lesa. Hornorakouský hejtman Pühringer, aby předešel tomuto neblahému vývoji, v dopisech českému ministru životního prostředí i mně výslovně žádal o vytvoření zóny s tlumením kůrovce v prostoru Trojmezné tak, aby kůrovec nemohl poškozovat lesy rakouských vlastníků. Požadavku jsme vyhověli a podél česko-rakouské hranice v prostoru Trojmezné stanovili pásmo, kde jsou stromy napadené kůrovcem asanovány. Totéž se děje na rakouské straně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci mezinárodních kontaktů ministerstvo v roce 2001 pozvalo misi zahraničních a domácích zástupců výboru Ramsarské úmluvy na exkurzi šumavských mokřadů. Její pozitivní hodnocení vyznělo jako pochvala managementu správy. Dodávám, že Závěrečná zpráva Ramsarské mise kladně ocenila jak činnost, tak i platný plán péče o park na období 2001 až 2010.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Autor v článku tvrdí, že jsem dopisem odvolal návštěvu představitelů IUCN (Mezinárodní organizace ochrany přírody), kteří se měli seznámit s národním parkem. Ve skutečnosti jsem je loni k návštěvě naopak pozval. Mise se však z technických důvodů na ústředí této organizace neuskutečnila.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proto jsem letos pozvání k návštěvě opakoval. Nejvyšší představitelé IUCN David Sheppard a Roger Crofts ji přislíbili, ale až po ukončení Světového summitu v Johannesburgu v druhé polovině září.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Autor je náměstkem ministra životního prostředí&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Admin</name></author>	</entry>

	</feed>