http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Kr%C3%A1l_%C5%A0umavy 2026-05-16T02:44:03Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Kr%C3%A1l_%C5%A0umavy&diff=97023&oldid=prev 2015-09-13T10:23:51Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Král Šumavy |Author=Radka Borovičková |Date=2004-10-14 |Source=Květy |Genre=tisk |Respondent= }} Životní prostředí a eko…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Král Šumavy<br /> |Author=Radka Borovičková<br /> |Date=2004-10-14<br /> |Source=Květy<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Životní prostředí a ekologie<br /> <br /> Zatím poslední oběť pytláka byla pětiletá samice, která podle všeho krátce před smrtí porodila. Mláďata někde v úkrytu nejspíš zahynula hladem. Česká krajina není vhodná pro soužití člověka se šelmami, chybí v ní dostatek rozsáhlých lesů a neobydlených končin, tvrdí jedni. Pro vlka a medvěda tu místo není, ale rys do našich lesů patří, prohlašují druzí. Obyčejní návštěvníci Šumavy s ním problém nemají – v životě ho nezahlédnou ani na dálku, natož aby je nějak ohrožoval. Ani zemědělci si nestěžují. Úlovek ovce byl prokázán v jediném ze 200 zkoumaných vzorků rysího trusu. Proč by tedy neměli mít v našich lesích své místo?<br /> <br /> Malá česká puma<br /> <br /> Rys je typická lesní šelma. Může vážit přes 30 kilogramů, jeho široké tlapy se neboří do sněhu, hustý kožich ho ochrání před mrazem, deštěm i pichlavým jehličím. Pozoruje zvěř z vyvýšeného místa, poté se k ní připlíží co nejblíže a zaútočí. Nedožene-li kořist ani po 50 metrech, vzdá to. Zabíjí tak, že oběť srazí vahou těla k zemi, prokousne jí krk a zláme vaz. Loví hlavně v noci, vždy samotářsky. Menu šumavských rysů je dokonale zmapováno: naprosto převládá srnčí, následované s velkým odstupem jelenem a divočákem. Jídelníček zpestřují hlodavci, hlavně v letním období. Loví ovšem i menší šelmy: lišky, domácí kočky, jezevce a kuny. Kromě lišek se však jedná jen o příležitostné úlovky. Nepohrdne ani pernatými úlovky; chutná mu bez rozdílu jeřábek lesní, kos, sojka i drozdi.<br /> <br /> Hranice nezná<br /> <br /> Sloni v Africe, indičtí tygři i rysové na Šumavě mají jeden společný problém: nerespektují hranice národních parků. Šumavští si proto občas zamíří tu na Písecko, tu na Chodsko či do Doupovských vrchů, ale i do dalších pro ně zajímavých oblastí. V postavení chráněného živočicha jsou sice i mimo území Šumavy, ale bez ochranné patronace strážců parku. Přesněji řečeno pod dozorem nejsou hlavně zdejší myslivci! Na východě se rysové rozšířili ze Slovenska do Beskyd, byli zaznamenáni v Jeseníkách a ochránci přírody je zkusili vysadit i na Děčínsku. Kromě Beskyd a Šumavy si však s ním vždy dokázali místní „bouchalové“ poradit – to by bylo, aby naše srnce vraždil někdo jiný než my! A tak jsou momentální stavy této šelmy smutné počtení: Beskydy 15 až 20, Děčínsko 0, Jeseníky 1 až 2. Jihozápadní Čechy méně než 80, z toho na Šumavě jen 34 kusů. Přitom údaje z poloviny 90. let hovoří o 150 rysech na našem území!<br /> <br /> Jak moc škodí?<br /> <br /> Předpokládejme, že v roce 1999 u nás opravdu ještě žilo 150 rysů. Jeden uloví ročně asi 59 kusů srn čí zvěře. Vybírá si ty nejsnáze ulovitelné – mladé, nemocné nebo přestárlé kusy. V roce 1999 tedy čeští rysové vyřadili ze srnčí populace 8 850 nejslabších jedinců (z tehdejšího celkového počtu 260 000). Myslivci v tomtéž roce ulovili 99 904 kusů (samozřejmě především zdravých, pokud možno s pěknou trofejí).<br /> <br /> Jak prospívá?<br /> <br /> Úloha rysů v přírodě je mnohostrannější, než se zdá. Například usnadňují život krkavci velkému, „supovi“ našich lesů, který se přiživuje na zbytcích jejich úlovků. Totéž dělají i lišky. Naše největší kočkovitá šelma plní rovněž funkci hlídače drobné zvěře, protože běžně loví toulavé kočky. Až pojedete na Šumavu, jeďte tam s vědomím, že vás možná z křoví stovky metrů vzdáleného sleduje rys ostrovid.<br /> <br /> Myslivec, nebo pytlák?<br /> <br /> Rys je naše jediná velká šelma, která se nevyskytuje v pohádkách a pořekadlech v záporné roli. I to dokazuje, že nikdy lidem neškodil!<br /> <br /> Nádherná lesní šelma rys relaxovat umí<br /> <br /> Rys neuznává hranice. Proto ho střílíme?<br /> <br /> Je to prý nebezpečný zločinec! A tak jsou sledovány jeho činy a stopy, pomalu se kolem něj stahuje síť, puška zamíří a prásk – je po králi. Takhle nějak se vyvíjel osud mnoha současných králů Šumavy, rysů.<br /> <br /> Záznam pohybu jednoho z prvních šumavských rysů vybavených vysílačkou<br /> <br /> 29. až 30. 1. vypuštěn v lese, nevzdálil se více než na 200 m<br /> <br /> 4. 2. nalezen o 1 kilometr dál, přešel potok<br /> <br /> 15. 2. vrátil se o 1 kilometr zpět přes potok, od místa vypuštění je nyní vzdálen 500 m<br /> <br /> 20. 2. na okraji lesa asi o 800 m dále<br /> <br /> 23. 2. v lese na hřbetu kopce, asi 1 200 m jihovýchodně<br /> <br /> 24. 2. sestoupil zpět na kraj lesa<br /> <br /> 25. 2. zastižen o 3,5 km dále na sever na břehu Otavy<br /> <br /> 26. 2. o 1 kilometr dále, jižně od Annína<br /> <br /> 27. 2. nalezen zastřelený o 400 m dále u obce Annín</div>

Admin