http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Kru%C5%A1noho%C5%99%C3%AD_m%C5%AF%C5%BEe_inspirovat_%C5%A0umavu%2C_m%C3%ADn%C3%AD_Rudolf_Chlad 2026-05-15T02:27:09Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Kru%C5%A1noho%C5%99%C3%AD_m%C5%AF%C5%BEe_inspirovat_%C5%A0umavu,_m%C3%ADn%C3%AD_Rudolf_Chlad&diff=100325&oldid=prev 2015-09-13T10:39:11Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Krušnohoří může inspirovat Šumavu, míní Rudolf Chlad |Author=Vladimír Zedník |Date=2010-09-14 |Source=Mladá fronta Dne…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Krušnohoří může inspirovat Šumavu, míní Rudolf Chlad<br /> |Author=Vladimír Zedník<br /> |Date=2010-09-14<br /> |Source=Mladá fronta Dnes<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Bývalý dlouholetý náčelník krušnohorských záchranářů se chce u ministra životního prostředí přimluvit za to, aby nechal boj s kůrovcem na přírodě KRUŠNÉ HORY Tři desetiletí sbíral Rudolf Chlad jako náčelník Horské služby Krušné hory zkušenosti s ochranou přírody. V říjnu o nich bude diskutovat na Šumavě s ministrem životního prostředí Pavlem Drobilem, který je proti rozšíření zón, do kterých člověk přírodě nezasahuje.<br /> <br /> „Nechci být ani náhodou děd Vševěd. Některé zkušenosti z Krušných hor by se ale mohly Šumavě hodit. Když jsem se na Boží Dar přistěhoval, tak okolní lesy šly do háje a po vykácených stromech zbyly obrovské meze, ze kterých se seškrabávala kyselá zemina a pak sázely smrky. Les se ale ozdravil i v místech, kde člověk nezasahoval,“ říká Rudolf Chlad. Letos v lednu předal šéfování Horské službě svému nástupci a je poslancem Karlovarského kraje kraje za TOP 09.<br /> <br /> Jako příklad bezzásahové zóny uvádí Chlad Božídarský Špičák. Tento druhý nejvyšší vrchol české části Krušných hor leží v Národní přírodní rezervaci Božídarské rašeliniště. Je zalesněný převážně smrky. Rostou tam i listnáče.<br /> <br /> „Božídarský špičák je už bez zásahu člověka krásně zelený, i když na něm byly na stojato suché stromy, napadené kůrovcem. Ještě před rokem 1990 tam chtěli lesáci postavit lanovky na přepravu vytěženého dříví. V plánu bylo i odvodnění rašeliniště. Zaplať pánbůh, že zvítězil rozum,“ prohlašuje Chlad.<br /> <br /> Ministr životního prostředí Pavel Drobil se o uplynulém víkendu přijel na západ Čech přesvědčit, jak vypadá kůrovcová kalamita v šumavském národním parku. Při prohlídce lesů poznamenal, že Bursíkova koncepce ponechání lesů svému vlastnímu osudu fatálně selhala.<br /> <br /> „Šumava by mohla zčásti odtěžit dřevo v místech, kde padající stromy ohrožují procházející lidi. Na Šumavě, kterou mámproježděnou na kole, je spousta exponovaných míst, jako je náš Božídarský Špičák. Ale těžba dřeva je velmi drahá a les si poradí i bez ní. Jsem zajedno s ekology, kteří tento názor zastávají,“ prohlašuje Rudolf Chlad.<br /> <br /> Jako další příklad, kdy si příroda pomohla, uvádí krušnohorskou horu Meluzína. Ani na ni nesáhla ruka člověka, i když vrchol Meluzíny byl téměř holý. Kůrovcovou kalamitu připomínají suché stromy. I holina na Meluzíně se vzpamatovává a začínají na ní růst zdravé náletové stromy.<br /> <br /> Rudolf Chlad netuší, jak u ministra životního prostředí uspěje. V poslanecké kanceláři ale sedí s profesorem Bořivojem Šarapatkou, který má na starosti ochranu přírody. Zájem o zkušenosti z Krušných hor podle Chlada mají vedle Šarapatky i další poslanci.<br /> <br /> „Těžba dřeva je velmi drahá a les si poradí i bez ní.“ Rudolf Chlad, poslanec za TOP 09</div>

Admin