<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Kyrillovy_stopy_brzy_zmiz%C3%AD</id>
		<title>Kyrillovy stopy brzy zmizí - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Kyrillovy_stopy_brzy_zmiz%C3%AD"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Kyrillovy_stopy_brzy_zmiz%C3%AD&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-15T07:38:07Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.24.2</generator>

	<entry>
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Kyrillovy_stopy_brzy_zmiz%C3%AD&amp;diff=102679&amp;oldid=prev</id>
		<title>Admin: Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Kyrillovy stopy brzy zmizí |Author=Veronika Němcová, ČTK |Date=2007-07-20 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent=…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Kyrillovy_stopy_brzy_zmiz%C3%AD&amp;diff=102679&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2015-09-13T10:50:23Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Kyrillovy stopy brzy zmizí |Author=Veronika Němcová, ČTK |Date=2007-07-20 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent=…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{MediaBankArticle&lt;br /&gt;
|Title=Kyrillovy stopy brzy zmizí&lt;br /&gt;
|Author=Veronika Němcová, ČTK&lt;br /&gt;
|Date=2007-07-20&lt;br /&gt;
|Source=Mladá fronta Dnes&lt;br /&gt;
|Genre=tisk&lt;br /&gt;
|Respondent=&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
Škody po orkánu - V lesích Plzeňského kraje speje ke konci odstraňování polomů po lednove větrné smršťi. Lesníci si hledaji nove zákazky. Dreva je ale tolik, že už o něj není zájem. Také energetici jsou s opravami poruseného vedení hotovi. Pro turisty už je uzavřena jen jedna trasa Plzeň - Dřevařské společnosti, které v regionu likviduji následky lednového orkánu Kyrill, se pomalu rozhlizeji po další práci pro své zaměstnance. Kalamitu zpracuji letos na podzim nebo do konce roku. Jedna z největších těžebních společnosti v kraji, lesní společnost Primda, si už zajistila dvě zákazky v zahranici. V Irsku už jedna z nich bezi, druha by měla začít v srpnu, řekl generalni ředitel firmy Jindrich Stejskal.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lesni společnost Primda od začátku roku vytezila 204 tisíc metru kubických polomového dřeva, do konce října vytěží dalších 30 - 35 tisíc. V současne době už dodelavame jednotlive menší úseky. Zatímco na začátku roku jsme měsícne tezili 35 až 40 tisíc metru kubických, teď je to kolem 12 tisíc, uvedl Stejskal.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Priblizne 60 tisíc metru kubických vytezila od února letošního roku lesní společnost Kralovsky hvozd v oblasti Kralovského hvozdu a Ostreho na Šumavě. Dalších 35 až 40 tisíc vytěží během následujících měsíců. Pote zacnou zaměstnanci firmy s úpravami lesu, budou zalesňovat a prorezávat stromky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do konce roku máme práci zajistenou. Vyhrali jsme tendr na pestebni a těžební práce, který vypsaly Lesy České republiky, vysvětlil ředitel lesní společnosti Kralovsky hvozd Milošlav Brotanek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro dřevo není kupec&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Orkán Kyrill v kraji poškodil 1,4 milionu krychlových metrů dřeva, což představuje přibližne roční těžbu v regionu. Téměř polovina ale zůstává v lesích, neboť se dřevo nedari prodat. Cena dřevarské kulatiny je tak nyní na historickém minimu. Metr kubický dřevarské kulatiny stojí přibližne 1400 korun, podle kvality, uvedl Brotanek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle jeho odhadu půjde cena kulatiny nahoru na konci roku, kdy má být těžba v regionu ukoncena. Největší pila v kraji, Stora Enso Timber v Plane na Tachovsku, má stále naplnene kapacity. Podle odhadu firma letos zpracuje o 70 tisíc kubíků dřeva vice. Do konce roku by mělo být dřeva dostatek, odhadl manazer nakupu Martin Masek. Na území Národního parku Šumava těžaři zpracovali 580 tisíc metru kubických polomů. V lesích jich přesto stále zůstává více než 223 tisíc. Zbytek polomů má z lesu zmizet do září, 85 tisíc kubických metru ale zůstane v lesích, kvůli takzvanému samovolnému vývoji. Smyslem toho je podporit přirozený vývoj přírody, uvedl náměstek ředitele NP Šumava Libor Hošek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Likvidace polomu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast odstraněno/zbyva&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prášily 151/69&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Srni 67/39&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Modrava 70/27&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Borova Lada 76/24&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
České Žleby 127/26&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stožec 88/38&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Udaje k 12. 7. v tis. M3&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroj: NP Šumava&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Admin</name></author>	</entry>

	</feed>