http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Les%C5%AF_neub%C3%BDv%C3%A1%2C_ale_p%C5%99ib%C3%BDv%C3%A1 2026-05-15T04:39:50Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Les%C5%AF_neub%C3%BDv%C3%A1,_ale_p%C5%99ib%C3%BDv%C3%A1&diff=100507&oldid=prev 2015-09-13T10:39:57Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Lesů neubývá, ale přibývá |Author=Petr Navrátil |Date=2006-04-11 |Source=Lidové noviny |Genre=tisk |Respondent= }} Dopisy…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Lesů neubývá, ale přibývá<br /> |Author=Petr Navrátil<br /> |Date=2006-04-11<br /> |Source=Lidové noviny<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Dopisy redakci<br /> <br /> Ad LN 8. 4.: Ubývání lesů má vliv na ničivost povodní<br /> <br /> Vždy znovu mě udivuje, když lidé vysvětlují nejrůznější přírodní pohromy ubýváním lesů. Naposledy jsem užasl nad článkem pana doktora Hudce z České Lípy, který ubýváním lesů vysvětluje vzrůstající ničivost povodní. Dokonce prý „přímo bije do očí, jak rychle mizí lesy“.<br /> <br /> Přitom již od doby baroka lesů na našem území nepřetržitě přibývá. Jen za posledních sto let vzrostla u nás lesnatost z 24 na 34 procent, to znamená, že za tu dobu byla zalesněna celá desetina našeho státu – to je rozloha jednoho většího kraje. I přes kalamity, které nás poslední dobou postihly (imisní a kůrovcové kalamity našich pohraničních hor, nebo zničení lesů na Šumavě kůrovcovou kalamitou) se v lesích zvyšuje i celková zásoba dřeva.<br /> <br /> Často si stačí porovnat například sto let staré fotografie naší krajiny se snímky stejných míst pořízenými dnes a zjistíme, že tam, kde byly před sto lety louky, jsou dnes lesy. Jedno období intenzivního zalesňování luk a pastvin začalo v době, kdy dopravu koňmi začala postupně nahrazovat železnice a motorová vozidla. (Trávu a seno jako „energetickou surovinu“ nahradilo uhlí a benzin). Mimochodem – udržovaný a pravidelně sekaný travní drn je v krajině nejúčinnější biologické protierozní opatření a je škoda, že sekané louky u nás stále ubývají.<br /> <br /> Zalesňování zemědělských půd není vždy ve prospěch životního prostředí. Je to dnes patrné například v horských oblastech, kde bylo původní osídlení situováno většinou v údolích kolem vodotečí, na okolních svazích bylo pásmo luk a pastvin a teprve na horních partiích svahů začínaly lesy. Dnes je velká část bývalých travních porostů zalesněna (uměle i samovolně), lesy odrůstají a postupně uzavírají horská údolí. Zhoršuje se proudění vzduchu, vznikají mrazové lokality a zmenšuje se pronikání slunečního záření do údolí.<br /> <br /> I v dnešní době jsou zalesňovány tisíce hektarů zemědělských půd a žádostí o další zalesňování neustále přibývá. Další tisíce hektarů zemědělských pozemků leží ladem a postupně se samovolně zalesňují náletem dřevin.<br /> <br /> Člověk jako živočišný druh pochází z lesostepí východní Afriky a není pro něho ideální životní prostředí uprostřed hlubokých lesů. Optimální a přátelská je pro člověka krajina, kde se střídají lesy s travnatými plochami.<br /> <br /> Je paradoxní, že jako pracovník lesnického sektoru uzavírám svůj dopis názorem, že naší krajině nechybí a nebudou chybět lesy, ale udržované travní porosty.<br /> <br /> Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 – Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy<br /> <br /> Ing. Petr Navrátil, CSc., Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Jablonec nad Nisou</div>

Admin