Admin: Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Lesy a povodně |Author=Ivo Vicena |Date=2010-02-24 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent= }} O tom, že lesy příz…“

2015-09-13T10:38:06Z

Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Lesy a povodně |Author=Ivo Vicena |Date=2010-02-24 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent= }} O tom, že lesy příz…“

Nová stránka

{{MediaBankArticle
|Title=Lesy a povodně
|Author=Ivo Vicena
|Date=2010-02-24
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
O tom, že lesy příznivě působí na vláhu a celou přírodu, se lidé přesvědčili už dávno. Jak na nešetrné zacházení s nimi doplatila některá území na Středním východě nebo v přímořských oblastech Středomoří i jinde, víme.

V r. 1947 prof. Úlehla z Brna napsal, že “ voda je největším bohatstvím země, a kde se s ní nešetrně hospodaří, usadí se dříve nebo později poušť. K dobrému hospodaření s vodou máme velmi účinný prostředek. A to je les“.

Celé území Národního parku Šumava je zahrnuto do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV), v němž se nemá snižovat vodní potenciál území, nesmí se zhoršovat jakost vody a má se zabránit takovým zásahům do přírody, které by mohly negativně ovlivnit přirozenou retenční schopnost. V oblasti nesmí také docházet ke zmenšování rozsahu lesních pozemků a v korytech vodních toků i malých potoků musí být zajištěn plynulý odtok. Tyto zásady nejsou v lesích parku dodržovány. Kůrovec zmenšuje rozlohu vzrostlých lesů a velké plochy lesů jsou značně proředěny.

Mendelova univerzita v Brně v r.

2007 uvádí, že neuvážené zásahy mají za následek narušení vodní bilance krajiny s negativním dopadem na retenční a akumulační schopnost. Katedra vodního hospodářství České zemědělské univerzity v Praze v r.

2004 provedla měření, v němž uvedla, že rozdíl maximálního specifického průtoku v mrtvém lese po kůrovci a ve zdravém lese je více než pětinásobný. Až trojnásobně se snižuje pod mrtvými stromy vsak vody do půdy. Vyhodnocení dat družicového systému Landsat z r. 2002 ukázal, že rozpad horských smrčin způsobil zvýšení průměrné teploty v ročním průměru o l °C, což je o plných 25 %. V důsledku oteplení sníh mizí rychleji a to až o l měsíc, jak přiznává 18.2.

2010 předseda vědecké rady národního parku. Uvádět jako příčinu tohoto jevu „globální oteplování“ nelze považovat za objektivní. Změna vegetace, tedy náhrada dospělých lesů za souše a trávu, snižuje množství zadrženého sněhu a má vliv na celou hydrologii území.

Po vysokých těžbách v r. 2009 a 2010 bude vliv těchto nepříznivých změn ještě výraznější. Počet povodní na Otavě, Volyňce a Vltavě lze na obecních úřadech ověřit. A bude jich stále víc. Bude se také zhoršovat jakost odtékajících vod. Tyto nepříznivé vlivy se projeví nejen v národním parku, ale daleko za jeho hranicemi.

IvoVicena, soudní znalec

Lesy a povodně - Historie editací

Admin: Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Lesy a povodně |Author=Ivo Vicena |Date=2010-02-24 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent= }} O tom, že lesy příz…“