Michal Horejsi v 1. 11. 2015, 07:55

2015-11-01T07:55:59Z

Admin: Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Lesy neodborníků |Author=Jiří Zíka |Date=2008-04-01 |Source=Lidové noviny |Genre=tisk |Respondent= }} Ad LN 22. 3.: V Čes…“

2015-09-13T10:34:34Z

Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Lesy neodborníků |Author=Jiří Zíka |Date=2008-04-01 |Source=Lidové noviny |Genre=tisk |Respondent= }} Ad LN 22. 3.: V Čes…“

Nová stránka

{{MediaBankArticle
|Title=Lesy neodborníků
|Author=Jiří Zíka
|Date=2008-04-01
|Source=Lidové noviny
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Ad LN 22. 3.: V Česku je stále více lesů

Veřejnost by mohla uklidnit informace, že je u nás více lesů. Bylo by ale správné hovořit i o jejich kvalitě, která se v posledních létech silně zhoršuje. Důvodů je více.

Ač platí zákon o lesích, u mnoha soukromých majitelů se nedodržuje, dokonce jsou firmy specializované na kupování a drancování lesů.

Velký problém jménem smrk je následující: Je to asi to nejužitečnější, co v našich lesích máme a to vedlo naše předky k tomu, že tuto původně horskou dřevinu zavedli úplně všude, i tam, kde pro ni nejsou podmínky.

Tuto přehnanou smrkovou mánii vystřídala kampanË‡ protismrková, ale už v padesátých létech, kdy nám soudruzi velice razantně sdělovali, že kapitalisté sázeli smrk kvůli vysokému zisku (což bylo celkem pravda), my budeme sázet topoly (velice drahá akce, která zcela zkrachovala) a poručíme větru dešti. V té době, konkrétně 1952 se pálily ve školkách krásné smrkové sazenice jako kapitalistický přežitek. V lesích odborníky nahradily kádry ku př. ředitel Středočeských státních lesů švec. Krom topolové mánie proběhly v lesích různé reorganizace, rozdělení lesníků na pěstební a těžební dle sovětského vzoru, Lisenkova hnízda a jiné nesmysly. Během času i bolševik poznal, že to bez odborníků nepůjde a soudruzi ředitelé dostávali hlavní inženýry – lesníky.

V nynější době heslo ” poručíme větru dešti ” nahradilo heslo ” příroda si pomůže sama ”, čímž vznikl šílený experiment na Šumavě , kde se z nepůvodního smrku sázeného lidmi po velké kalamitě v roce 1870 nechává vzniknout prales. Opět do lesnictví mluví neodborníci a mnohá jejich tvrzení silně připomínají nadšené svazáky padesátých let.

Naše lesnictví má přitom zpracované lesní hospodářské soubory, které říkají, na které stanoviště se má co sázet a lesní zákon předepisuje procento melioračních a zpevnujících dřevin. Stačí lesní zákon dodržovat a sázet smrk se zpevnujícími dřevinami jen na ty hospodářské soubory, kam patří. Potom je ovšem potřeba výchovných zásahů t.j. prořezávek a probírek, které se v nynější době take nedodržují.

Do některých hospodářských souborů take paří jako meliorační dřeviny, dřeviny introdukované – jedle obrovská a duglaska. Tyto netrpí vývraty a kůrovcem jako smrk, nemají je však rádi ” ochránci přírody ”, neboť jsou to dřeviny nepůvodní. Těch se jen můžeme zeptat, zda jedí krocana s brambory, což je stejný problém.

A ještě jedna věc. Nikdy se tolik nehovořilo o životním prostředí jako dnes a nikdy se do lesů nevyhazovalo tolik odpadků jako nyní.

Lesy jsou naším národním bohatstvím a tak je v zájmu celé společnosti, aby v nich fungovali odborníci a lesní zákon. Doufejme, že to i v dnešní době někdo pochopí.

Ing. Jiří Zíka

@@ Řádka 15: / Řádka 15: @@
 Velký problém jménem smrk je následující: Je to asi to nejužitečnější, co v našich lesích máme a to vedlo naše předky k tomu, že tuto původně horskou dřevinu zavedli úplně všude, i tam, kde pro ni nejsou podmínky.
-Tuto přehnanou smrkovou mánii vystřídala kampanË‡ protismrková, ale už v padesátých létech, kdy nám soudruzi velice razantně sdělovali, že kapitalisté sázeli smrk kvůli vysokému zisku (což bylo celkem pravda), my budeme sázet topoly (velice drahá akce, která zcela zkrachovala) a poručíme větru dešti. V té době, konkrétně 1952 se pálily ve školkách krásné smrkové sazenice jako kapitalistický přežitek. V lesích odborníky nahradily kádry ku př. ředitel Středočeských státních lesů švec. Krom topolové mánie proběhly v lesích různé reorganizace, rozdělení lesníků na pěstební a těžební dle sovětského vzoru, Lisenkova hnízda a jiné nesmysly. Během času i bolševik poznal, že to bez odborníků nepůjde a soudruzi ředitelé dostávali hlavní inženýry – lesníky.
+Tuto přehnanou smrkovou mánii vystřídala kampaň protismrková, ale už v padesátých létech, kdy nám soudruzi velice razantně sdělovali, že kapitalisté sázeli smrk kvůli vysokému zisku (což bylo celkem pravda), my budeme sázet topoly (velice drahá akce, která zcela zkrachovala) a poručíme větru dešti. V té době, konkrétně 1952 se pálily ve školkách krásné smrkové sazenice jako kapitalistický přežitek. V lesích odborníky nahradily kádry ku př. ředitel Středočeských státních lesů švec. Krom topolové mánie proběhly v lesích různé reorganizace, rozdělení lesníků na pěstební a těžební dle sovětského vzoru, Lisenkova hnízda a jiné nesmysly. Během času i bolševik poznal, že to bez odborníků nepůjde a soudruzi ředitelé dostávali hlavní inženýry – lesníky.
 V nynější době heslo ” poručíme větru dešti ” nahradilo heslo ” příroda si pomůže sama ”, čímž vznikl šílený experiment na Šumavě , kde se z nepůvodního smrku sázeného lidmi po velké kalamitě v roce 1870 nechává vzniknout prales. Opět do lesnictví mluví neodborníci a mnohá jejich tvrzení silně připomínají nadšené svazáky padesátých let.

Lesy neodborníků - Historie editací

Michal Horejsi v 1. 11. 2015, 07:55

Admin: Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Lesy neodborníků |Author=Jiří Zíka |Date=2008-04-01 |Source=Lidové noviny |Genre=tisk |Respondent= }} Ad LN 22. 3.: V Čes…“